1. místo – Galloway farma Roupov - názor předsedy hodnotitelské komise Zdeňka Brožka:
 Galloway farma rodiny Vacíkových je zdařilou ukázkou přeměny nevzhledného zdevastovaného areálu bývalého JZD na moderní rodinnou farmu, navštěvovanou exkurzemi z ČR i zahraničí.
Galloway farma rodiny Vacíkových je zdařilou ukázkou přeměny nevzhledného zdevastovaného areálu bývalého JZD na moderní rodinnou farmu, navštěvovanou exkurzemi z ČR i zahraničí.
Základní filosofií je chov skotu na přírodním a přirozeném základě v systému ekologického zemědělství, na který navazují vlastní jatka, bourárna a prodejna, kde se veškerá produkce v bio kvalitě prodá koncovým zákazníkům.
Nově otevřený penzion s restaurací dává zájemcům možnost poznat život a práci na farmě a shlédnout, nebo se i zapojit do výcviku westernového plemene koní Apaloosa, určeného k manipulaci stád na pastvinách nebo i ke sportovnímu využití.
Velice oceňuji přínos rodiny ke krajinotvorbě. Výsledkem úspěšně provedené pozemkové úpravy v katastru je mimo jiné i kaskáda tří vlastních rybníků, která ve mně spolu s pasoucím se skotem a ovečkami vyvolává příjemný pocit a představu, jak má vypadat česká krajina 21. století.
2. místo – Farma rodiny Hájkových - názor člena hodnotitelské komise Jaroslava Bačiny:
 „Rakouský sedlák v Čechách“, to bylo první, co mě napadlo při prohlídce farmy pana Hájka v Jeníkově u Čechtic. Ukázkové hospodářství pokud se týká zapojení rodiny, organizace práce i pořádku v přívětivé krajině vyvolává pocit, že se zde nikdy nepřestalo sedlačit.
„Rakouský sedlák v Čechách“, to bylo první, co mě napadlo při prohlídce farmy pana Hájka v Jeníkově u Čechtic. Ukázkové hospodářství pokud se týká zapojení rodiny, organizace práce i pořádku v přívětivé krajině vyvolává pocit, že se zde nikdy nepřestalo sedlačit.
Farma má 62 hektarů převážně pícnin pro 60 kusů masného skotu plemene Charolais a osm hektarů brambor pro malo- i velkoodběratele. K farmě patří i les, ze kterého dřevo sami zpracovávají. Produkce hovězího je po rozbourání prodána přímo ze dvora zájemcům v tzv. bedýnkách.
O budoucnost se Hájkovi skutečně obávat nemusejí – pořídili si tři dcery a dva syny, kteří se již na chodu farmy podílejí. Je to obdivuhodné a inspirující, zkrátka rodinná farma jak má být.
3. místo – Kozí farma Krasolesí - názor člena hodnotitelské komise Arnošta Pleskota:
 Vždy jsem byl toho názoru, že sedlačina není jenom podnikání, že je to mimo jiné i životní styl. A kozí farma Krasolesí mě v tom opět utvrdila. Lidé, kteří odešli z města, zcela změnili svůj život a dosáhli výsledků, jaké mají, obdiv zaslouží.
Vždy jsem byl toho názoru, že sedlačina není jenom podnikání, že je to mimo jiné i životní styl. A kozí farma Krasolesí mě v tom opět utvrdila. Lidé, kteří odešli z města, zcela změnili svůj život a dosáhli výsledků, jaké mají, obdiv zaslouží.
Trochu jsem se pozastavil nad striktním a možná i ne zrovna tradičním rozdělením práce na farmě. Ale potom jsem pochopil, že to tak funguje. Srdcem a citem pracující paní Provazníková, která se stará o anglonubijské kozy od krmení až po dojení a na ni v mlékárně navazující precizní práce pana Kolmana, který dává mléku (nejen z vlastní farmy) výraznou přidanou hodnotu.
A není to „jen“ vyrobit sýr, ale je to snaha udělat takový produkt, který uspěje v nejtvrdší konkurenci a splní nepřísnější kvalitativní a chuťové požadavky. A kdo ochutnal, ví, o čem mluvím.
Trochu skryté motto farmy – nespokojit se s průměrností, ale patřit k nejlepším, je sympatické a já mohu s potěšením říci, že v soutěži Farma roku 2013 Kozí farma Krasolesí mezi nejlepšími je.
4. místo – Dančí farma rodiny Friedbergerových - názor člena hodnotitelské komise Romana Nolla:
 Sedm set kusů daňka skvrnitého, chov jelenů evropských, masný skot Aberdeen Angus, chov pstruhů duhových, úctyhodná rozloha pastevních areálů a stokilometrová vzdálenost mezi farmami. To je dančí farma Pavla Friedbergera v podhůří Šumavy.
Sedm set kusů daňka skvrnitého, chov jelenů evropských, masný skot Aberdeen Angus, chov pstruhů duhových, úctyhodná rozloha pastevních areálů a stokilometrová vzdálenost mezi farmami. To je dančí farma Pavla Friedbergera v podhůří Šumavy.
Neobvyklé množství aktivit je farmář schopen stihnout jen díky svému obrovskému nadšení, zkušenostem a samozřejmě díky velké podpoře celé rodiny. Zanedbatelná není ani spolupráce pana Friedbergera na vědeckém výzkumu v oblasti genetiky jelenovitých.
5. místo – Farma Miloše Holuba - názor člena hodnotitelské komise Jana Staňka:
 Farma Miloše Holuba se nachází uprostřed obce Slatina pod Hazmburkem. Tato obec byla v roce 1995 vyhlášena výlučně zemědělskou se statutem chráněné historické zástavby jako typicky česká okrouhlice. Z této skutečnosti ovšem pro farmu vyplývá řada omezení. Za přispění celé rodiny a řady dotačních titulů, ať už českých či evropských, se postupně Miloši Holubovi daří citlivě skloubit historii s moderním zemědělským podnikáním a spokojeným životem. Značným problém této farmy však je malá výměra zemědělské půdy. Její získávání je tudíž největší výzvou do budoucna pro mladého hospodáře.
Farma Miloše Holuba se nachází uprostřed obce Slatina pod Hazmburkem. Tato obec byla v roce 1995 vyhlášena výlučně zemědělskou se statutem chráněné historické zástavby jako typicky česká okrouhlice. Z této skutečnosti ovšem pro farmu vyplývá řada omezení. Za přispění celé rodiny a řady dotačních titulů, ať už českých či evropských, se postupně Miloši Holubovi daří citlivě skloubit historii s moderním zemědělským podnikáním a spokojeným životem. Značným problém této farmy však je malá výměra zemědělské půdy. Její získávání je tudíž největší výzvou do budoucna pro mladého hospodáře.
