Různorodá hospodářství, ale stejné zájmy a vzájemná pomoc

Náš nově založený region Benešov, který doplnil svým pořadovým číslem 40 „hluché místo“ v mapce členských organizací ASZ celé České republiky, není tak úplným nováčkem. Několik našich současných členů bylo původně organizováno u sousedů v Praze a Pelhřimově. Rozhodnutí založit si vlastní regionální organizaci a sdružit tak soukromé zemědělce Benešovska, Vlašimska a Voticka vzešlo právě od těchto sedláků a dále pak od nás dalších, zhruba čtyřiceti nadšenců. Od té doby se snažíme aktivní regionální činností postupně oslovit širší okruh soukromých zemědělců v okolí. Se zájmem se účastníme seminářů a školení organizovaných ASZ ČR, pořádáme besedy se zemědělskými odborníky a poradci, ale také i nějakou tu exkurzi po sousedních farmách.

Každá z výše zmíněných oblastí má svá specifika, proto jsou hospodářství našich členů v rámci celého regionu velmi různorodá. Na farmách v okolí města Benešov se daří pěstování pšenice, řepky a máku. Nelze zde opomenout ani hospodářství s chovem mléčného a masného skotu, prasat, či drůbeže. Na Voticku, kde je krajina více členitá a kopcovitá, nazývaná Českou Sibiří, se naši sedláci zabývají spíše chovem koní, skotu, či včel, doplněným agroturistikou. Vlašimsko je pak proslulé svou bájnou horou Blaník, pod kterou hospodaří na jedné straně větší sedláci s výrobou obilovin a z druhé strany ve vyšších polohách menší hospodáři, kteří se specializují na pěstování brambor. Jedním z nich je i pan Milan Hájek, jež společně se svou rodinou kromě již zmíněných brambor pěstuje a chová pomalu vše, co je možné. Jsem rád, že se náš region může pochlubit nejen nominací jednoho z členů do celostátní soutěže Farma roku, ale i svou soudržností a kamarádstvím benešovských, votických a vlašimských hospodářů. Osobně si myslím, že správné fungování regionu musí být založeno na vzájemné pomoci a porozumění jeden druhému. Toto jsou hodnoty, které by nás měly spojovat a o které bychom měli pečovat.

Pavel Duda, předseda ASZ okresu Benešov