Zemědělská rizika - ; napřesrok vše při starém

Sdílejte článek

Teprve patnáct let po politické a ekonomické transformaci ČR se začíná v rámci resortu zemědělství vážně diskutovat o systémové státní podpoře pojištění zemědělských rizik. Základní filosofii představil přitom uplynulý týden Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Jeho šéf Lubomír Netolický ale přiznává, že nový systém začne platit nejdříve od roku 2006.

Zemědělská rizika napřesrok vše při starém

Petr Havel

Teprve patnáct let po politické a ekonomické transformaci ČR se začíná vrámci resortu zemědělství vážně diskutovat o systémové státní podpoře pojištění zemědělských rizik. Základní filosofii představil přitom uplynulý týden Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Jeho šéf Lubomír Netolický ale přiznává, že nový systém začne platit nejdříve od roku 2006.

Nejasnosti předkládaného řešení

Ačkoli dosavadní údaje hovoří o vzniku státní zajišťovny, která by mohla zemědělské pojištění vdůsledku zlevnit, reálně na tuto možnost nelze vblízké budoucnosti spoléhat. Zajištovny totiž fungují jako „pojišťovny pojišťoven“, což vpraxi znamená mít velký kapitál na zajištění rizik, vzásadě vřádech několika miliard. Takové zdroje kvolnému vyčlenění vČR momentálně nejsou, i když by se časem mohl vzajišťovnu transformovat třeba Fond národního majetku. Skutečností je, že jak potvrdil i sám Netolický, vsoučasné době vČR žádná klasická zajišťovna není, příslušnou licenci sice vlastní Česká pojišťovna, nicméně jí prakticky nevyužívá.

Co je opravdu možné

Nejrychlejším řešením se tak zdá stanovit pevnou roční částku na státní podporu zemědělských rizik vrámci státního rozpočtu, a to pod patronátem ministerstva financí, vpoložce Všeobecná pokladní správa. Tato částka by měla být podle Netolického alespoň vobjemu půl miliardy korun. Zároveň by byla vytvořena koordinační skupina složená ze zástupců MZe, privátních pojišťoven, ministerstva financí a PGRLF, která by stanovila parametry především vsoučasnosti nepojistitelných nebo nepojišťovaných rizik (především klimatických sucho a pod). Tato skupina by také stanovila výši pojistných sazeb a míru účasti státu na jednotlivých pojistných produktech. To by vpraxi znamenalo, že zatímco účast státu vjiž pojišťovaných rizikách (krupobití a pod) zůstala spíše symbolická, vzásadě na úrovni letošních podpor, zatímco například vpřípadě sucha by byla dominantní (nad 50 procent). Zdroje na výplatu pojistek by se tvořily ve zmíněné Všeobecné pokladní správě, a pokud by nějaký rok zbyly, vytvářely by určitý pojistný fond a mohly by se použít vnásledujícím období podle aktuální pojistné situace. Takové řešení by bylo skutečně technicky možné již od roku 2006, neboť vprůběhu roku 2005 by se stihly projednat a schválit veškeré prováděcí pokyny a podmínky.

Současný systém se zatím nezmění

Vzhledem ktomu, že souhlas Vlády ČR spřipravovaným systémem podpory zemědělského pojištění se předpokládá někdy na konci letošního roku, kdy již bude vzásadě jasno o státním odpočtu na příští rok, bude vroce 2005 platit letošní systém podpor tohoto pojištění. Státní podpora představovala přitom u hospodářských zvířat 15 procent a u plodin 30 procent z předepsaného zaplaceného pojistného pro rok 2004. Podle PGRLF šlo letos na tyto účely zhruba 200 milionů korun, loni kvůli nedostatku peněz stát pojištění nepodporoval. Letošní příjem žádostí na podporu pojištění není nicméně dosud ukončen žádat lze o něj na PGRLF do 1. listopadu.

Zdroj: ASZ ČR

Přečteno: 379x
Katalog farem