„Revoluční doba nás s manželkou zastihla v JZD Chelčice, kde jsme pracovali jako ovocnáři. Ale již několik let předtím jsem se při pohledu na používání velkého množství pesticidů do půdy i na stromy zařekl, že pokud se mi někdy poštěstí soukromě hospodařit, tak jedině ekologicky. A to jsem do puntíku splnil“, usmívá se spokojeně František Špatný.

Ačkoliv ho v té době spousta kolegů z JZD přezdívaného „české Slušovice“ před soukromým hospodařením varovala, nenechal se odradit. Cítil silnou potřebu vrátit se na rodný statek a dát ho do pořádku. Jelikož v minulosti absolvoval kurz stříhání ovcí, pořídil si nejprve několik ovcí plemene merino. Cena vlny však brzy velmi klesla, proto se rozhodl pro kozy. Spolu s manželkou navštívili mnoho rodinných farem v Nizozemí, Francii, Německu a Rakousku a snažili se načerpat zkušenosti. Obzvláště Rakousko a tamní malé rodinné farmy je naprosto nadchly. Začínali se sedmi kozami a dojili ručně, jakmile jich bylo 13, přešli na strojní dojení.

„Hospodařit jsme začínali velmi skromně, bez půjček a dotací, s 25 hektary navrácených luk a pastvin. Samozřejmě nám dotace později velmi pomohly a mohli jsme tak do farmy více investovat, nikdy jsme však na nich nebyli závislí. Bohužel jsem přesvědčený, že velké podniky, které vlastní spousty hektarů a dostávají na ně velké dotace, tyto peníze zpátky do půdy nedávají. A to je ten největší malér“, říká František Špatný.

O návštěvu Ekofarmy Bílsko byl vždy, zejména ze strany cizinců, velký zájem. Hlavně celé skupiny Nizozemců využívaly často kemp, který Špatní nabízejí přes léto na louce za statkem. Pro zájemce o rekreaci a agroturistiku zde vybudovali i kuchyňské a hygienické zázemí. Po několika letech si však mnozí ze stálých návštěvníků koupili v České republice své vlastní kempy a v současné době jezdí na farmu za agroturistikou spíše tuzemští zájemci. Pravidelně třeba nadšená parta mladých tatínků s dětmi, které si zdejší pobyt v přírodě nemohou vynachválit.

Nyní chovají Špatní na farmě 130 bílých krátkosrstých koz, z nichž každá dá denně zhruba dva litry mléka, a 30 kůzlat. Dojí se dvakrát denně, vždy hodinu až hodinu a půl. Několik druhů sýrů v bio kvalitě vyrábí ve vlastní sýrárně Hana Špatná. O tom, že chutnají, svědčí nejen mnohá ocenění, z nichž mezi nejvýznamnější patří vítězství v celonárodní přehlídce ovčích a kozích sýrů v roce 2001 a druhá místa v soutěži Jihočeského kraje za sýr eidamského typu a za polotvrdý sýr v roce 2007 a 2008, ale i velký zájem spotřebitelů. Kromě prodeje ze dvora (Špatní mají v části farmy i malý obchod), prodávají sýry i na farmářských tržištích a rozváží je do prodejen nejen v Jižních Čechách, ale i do Prahy.

Velkou část práce na farmě (včetně rozvážení sýrů) má však již na starosti nejstarší syn Jakub. František Špatný tak v roce 2009 vyřešil svou starost o to, kdo se po něm stane správcem rodinného majetku, kdo půjde ve šlépějích jeho a jeho předků, kdo bude další roky velebit rodinný statek. Ve svých 60 letech převedl v rámci podpory Předčasného ukončení zemědělské činnosti farmu na syna Jakuba.

„Na svého syna jsem velmi pyšný“, říká František Špatný. „Hospodářství po mně převzal se vší zodpovědností, v mnoha směrech mě velmi příjemně překvapil, se vším si ví rady. Samozřejmě mu, zejména co se výroby sýrů týče, ještě velmi pomáhá má žena, které tímto děkuji za veškerou lásku, snahu, úsilí a energii, kterou do našeho společného podnikání i života vložila.“  

„A tak to má být – spravovat rodinný statek pro další generace“, říká František Špatný a listuje rodinným fotoalbem a tlustou kronikou se zápisky návštěvníků ekofarmy, kterou vede již dvacet let. Oči mi náhodně padnou na stránku s verši:

Pod Vaší starou lípou

prý sedávají Bozi.

Blaženě mhouří očka

a jedí Váš sýr kozí

Chuť vína na jazyku

vzdálenost k nebi měří.

Čas voní pohodou

a krásně se mu věří

František Novotný (básník), 16. 5. 2003

František Špatný pak na chvilku spočine pohledem na staré košaté lípě na dvorku, kterou sázel se svou mámou před více než půlstoletím, a naši návštěvu uzavře: „Sami jste viděli, že princip našeho rodinného statku je v návratu k přírodě. Čisté prostředí, čisté potraviny. Co nemáme, to nepotřebujeme. Návrat k přírodě je dnes jediná cesta k záchraně lidstva.“ 

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ