Již tradičně byla součástí programu prohlídka několika farem v hostitelském regionu. Přesně podle harmonogramu dorazili na náves v Borkovicích poslankyně Vlasta Parkanová za KDU-ČSL, předseda ODS Mirek Topolánek, jihočeský hejtman Jan Zahradník a stínový ministr zemědělství ODS Jiří Papež. Od dráhy k zemědělství U Freilachových mohli posoudit, jak úspěšní jsou v hospodaření bývalý strojvedoucí a elektrikář. Obdělávání 235 hektarů a péči o 60 kusů dobytka, z toho 47 dojených krav, si podělili dva bratři, kterým pomáhají manželky. „Mladého ale už nezaplatíme, tak pracuje na dráze,“ řekl hostům Zdeněk Freilach a postěžoval si na politiku státu vůči podnikatelům. „Když se v tom nic nezmění, nebude na rozvoj farmy.“ Po jedenácti letech, co se Freilachovi bez zkušeností dali na zemědělství, je za nimi vidět kus práce - sami si postavili nové stáje, rozlohu vlastních hektarů rozšířili ze 30 na 50, užitkovost dojnic, od května do října pasených, se pohybuje kolem osmi tisíc litrů, pšenice letos sklízeli v průměru šest tun a řepky tři tuny. Průběžně investovali do zemědělské techniky a až letos porušili pravidlo hospodařit bez dluhů, když si na úvěr s podporou garančního fondu koupili nový kombajn. Do čeho investovat dříve? V Borkovicích mají farmu také Jechovi. Obdělávají 260 hektarů, z nichž je 82 hektarů luk na rašelinných půdách. Restituovaný chlév pro prasata z padesátých let minulého století ve třech etapách modernizovali. „Naposledy loni jsme ho s podporou Sapardu předělali na porodnu pro 150 prasnic s bezstelivovým roštovým ustájením. Jen březí prasnice jsou na hluboké podestýlce. Celý proces krmení a hlídání říje řídí díky mikročipům u všech prasnic počítač,“ představil Jiří Jech ě sedmimilionovou investici. „Rádi bychom nakupovali pole, vlastních máme 40 hektarů. Potřebujeme už také obnovit stroje. Na všechno ale nejsou peníze,“ konstatoval farmář, který se o chod celé farmy stará společně s manželkou a dvěma ze tří synů. Mají také šedesát krav bez tržní produkce mléka. Do letoška prodávali zástav, počty krav ale chtějí snížit a vykrmovat býky. Jiřího Jecha nemusí po letošních bohatých žních trápit otázka kam s obilím. „Nemáme žádné skladovací prostory a veškerou úrodu prodáváme odběrateli, od něhož bereme krmné směsi,“ chválí si dlouholetý obchodní vztah. Dožínková jízda v kočáru Do Zálší je to z Borkovic jen kousek. Malebnou jihočeskou vesničku si mohli čestní hosté dožínek prohlédnout z kočáru zapřaženého za koně, jejichž otěže držela dcera farmáře Karla Dvořáka. Ta také se svým manželem příští rok převezme na statku žezlo po svém otci, který se těší na starobní důchod. Právě chovem koní s jezdeckým klubem a letními stanovými tábory pro děti je farma v Zálší výjimečná. „Koně jsou sice krásná věc, ale ekonomicky není výnosná. Poplatky za výcvik jsou u nás proti Praze symbolické a chov koní musíme dotovat,“ poznamenává farmář, který se s vlastními koňmi věnoval sportovní činnosti přes všemožné překážky i za minulého režimu. Dnes mají Dvořákovi mají svých 13 koní a další čtyři jsou u nich v podnájmu. Mohou se pochlubit slušnými sportovními výsledky. „Strojový park pro polní práce nemáme dobrý, peníze šly zatím hlavně do koní a do opravy budov,“ řekl Karel Dvořák hostům, kteří museli ocenit citlivě a jistě nákladně zrekonstruovaný historický statek, jenž rodina převzala od družstva ve velmi žalostném stavu. Cesta na chovatelskou špičku Mléčná farma rodiny Basíkových ze Zárybničné Lhoty kousek od Tábora, o níž jsou první zmínky až z roku 1606, dnes patří mezi nejlepší tuzemské chovy. Křížení holštýnským plemenem a zkvalitňování krmení zvyšovalo užitkovost zdejších krav o tisíc litrů ročně. „Letošní rok nám uzávěrka vychází na 11 250 litrů,“ mohl se pochlubit Josef Basík mladší, který hospodaří spolu s rodiči a od loňského roku mají jednoho zaměstnance. Vlastní 73 hektarů půdy, přičemž v restituci dostali nazpátek 32 hektarů. Celkem obdělávají 170 hektarů zemědělské půdy, z toho 50 hektarů je luk. K tomu mají ještě 13 hektarů lesa. Všechny pozemky jsou v oblasti LFA. „Rostlinná výroba je podřízena živočišné, žádnou speciální plodinu nepěstujeme. Speciální jsou pro nás krávy - při nich už není čas ani síla se věnovat dalším věcem,“ vysvětluje mladý farmář. Počet dojených krav chtějí Basíkovi rozšířit ze současných 52 na 65. Na to se již také připravili, když loni zvedli kapacitu stáje na 110 kusů včetně mladého dobytka. Nový kravín přitom dokončili v roce 1996. „Spočítal jsem, že nová stavba vyjde levněji, než koupit starý chlév od družstva,“ poznamenal Josef Basík, který hosty provedl moderní farmou, úspěšnou na první pohled. Celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj a zapojení rodiny do chodu farmy - to vše se hodnotí v soutěži o Farmu roku. Basíkovi ideál úspěšné rodinné farmy splňují téměř dokonale, když se umístili jako druzí. Nad čím větří politici Ostražitost při projednávání předpisů týkajících se vlastnických a uživatelských práv v parlamentu slíbila soukromým zemědělcům Vlasta Parkanová. „Při pokusech socialistických reformátorů pošlapávat práva vlastníků vždycky zavětřím,“ narazila na aktuální téma. Sněmovna dva dny před dožínkami schválila novelu transformačního zákona. „Organizováním hromadných stížností do Štrasburku kvůli nevypořádání majetkových nároků ze strany družstev chceme prolomit neochotu politické vůle toto řešit,“ zdůraznil poslanec ODS Miroslav Kučera, který se ostře stavěl proti novele transformačního zákona a ve sněmovně neúspěšně předkládal vlastní návrh, jak uspokojit oprávněné osoby. Zákonodárci sice odmítli snahu uzákonit pětileté nájemní smlouvy, ještě horším zlem je však pro ASZ chystaný zákon o pachtu z dílny sociálně demokratických a komunistických poslanců. „Všechny zákony, které se dnes schvalují, znamenají průlomy do majetkových vztahů a vy se po patnácti letech stáváte ohroženým druhem,“ prohlásil předseda ODS Mirek Topolánek. Za svou stranu slíbil, že se o zemědělství bude více zajímat a po příštích volbách usilovat o křeslo resortního ministra. „Současné vedení ministerstva zemědělství se vám snaží nastavením některých podmínek u dotačních titulů znemožnit, abyste se k penězům dostali. Příkladem je podvojné účetnictví,“ kritizoval stínový ministr Jiří Papež. Podle Topolánka tíží zemědělce stejně jako jiné podnikatele vysoká cena práce, zneužívaný sociální systém a šikana ze strany nejrůznějších úřadů. „Ve vašem oboru to platí možná dvojnásob,“ dodal. Pro věrnost tradičnímu odběrateli Při setkání na jihu Čech se pochopitelně mluvilo o vývozu mléka do Německa a důsledcích pro Madetu. Zdeněk Freilach, který sám tomuto zpracovateli dodává, přesun za hranice neschvaluje. „Může se stát, že německý odběratel nechá české dodavatele ve štychu. Jenže tito lidé vezmou tašku a odejdou. To my udělat nemůžeme, protože tady bydlíme,“ říká. I když o spokojenosti jihočeských farmářů s nákupní cenou mléka u Madety se nedá mluvit, většinou uznávají, že mlékárna vždycky platila včas a nemuseli řešit dluhy jako u řady jiných zpracovatelů. Někteří soukromí zemědělci, členové mlékařského družstva Jih, mají pro odchod suroviny za lepší cenou pochopení. Vývoz mléka a jeho následky pro největší potravinářský podnik v Jihočeském kraji znepokojují jeho hejtmana Jana Zahradníka. „Každý by si měl rozmyslet, jestli je pro něho lepší aktuální profit vyšší ceny nebo trvalý vztah založený na vzájemné korektnosti. Myslím si, že není dobré opustit tradičního, ač tvrdého partnera,“ mluví do duše zemědělcům. Hejtmana potěšilo, že při dožínkách se setkával s těmi, kteří Madetě zůstávají věrni. Pět nejlepších farem Příjemné morální ocenění a finanční odměnu sto tisíc korun získal za první místo v letošní soutěži Farma roku Leo Suchý se svojí rodinou ze Slavětína na Lounsku. Další v pořadí byly farma Basíkových ze Zárybničné Lhoty, farma otce a syna Holečkových z Chlístova u Dobrušky, ekologická farma Koňakov z Podbeskydí patřící Gustavu Kotajnymu, rodinná farma Tomáše a Františka Svobodových z Moravských Budějovic. Autor: krl

Zdroj: Agroweb