Budovat v Havlovicích, jen pár desítek metrů od Hejnova statku, u rozcestí, kterým vede turistická stezka do Babiččina údolí, se naopak daří mladému sedlákovi Milanu Horákovi. A to jak rodinný dům, tak prostornou halu na ustájení masného skotu v zimním období a umístění rozrůstající se zemědělské techniky.
Z Havlovic pochází maminčina rodina, dědeček z tatínkovy strany hospodařil v nedaleké Litoboři. V roce 1952 se stal jednou z obětí dvou monstrprocesů zinscenovaných komunistickým režimem v této obci. Během nich zde bylo tehdy odsouzeno 18 obviněných, vyhlášeny čtyři tresty smrti (provedeny tři), výše trestu odnětí svobody byla v rozmezí 4 – 20 roků a jeden doživotní trest. U všech rozsudků se jednalo o ztrátu čestných občanských práv a propadnutí majetku ve prospěch státu. Obec byla zastrašena, osmnácti občanům a jejich rodinným příslušníkům byly zničeny životy. Ačkoliv byl Jaroslav Horák za údajné neoznámení trestného činu (§ 165) odsouzen „pouze“ na čtyři roky, jejichž část si odpykal tvrdou prací v jáchymovských uranových dolech, onemocněl po propuštění rakovinou a zemřel.
Jeho syn a vnuk začali, ač bydlíc v Havlovicích, v roce 1992 hospodařit na sedmi hektarech půdy, kterou kdysi obhospodařoval on. Spolu s pěti navrácenými vysokobřezími červenostrakatými jalovicemi a dalšími hektary náležícími maminčině rodině to do začátku stačilo. Nyní obhospodařuje hektarů celkem 90, z nichž 75 tvoří (na tuto oblast nezvykle vysoký poměr) orná půda. Na ní se daří řepce, pšenici i ječmenu, z důvodu absence holomrazů zde nejsou problémem ani ozimé odrůdy. Jeho stádo čítá 13 mléčných krav a více než padesát kusů masného skotu převážně italského plemene Piemont. Pro 250 – 300 litrů mléka si denně jezdí z mlékařského odbytového družstva VIAMILK CZ z Hradce Králové.
„Výkup mléka byl jedním z hodně velkých kamenů úrazu mého zemědělského podnikání. Nejsem však v tomto regionu zdaleka jediný. Špatné zkušenosti s krachujícími a tudíž neplatícími mlékárnami jsme tu v minulosti měli, tuším, téměř všichni. Já dokonce tři (MikaFarm Trutnov, MILKO Liberec a MIKA Josefov). Firma se vždy dostala do platební neschopnosti a splácení obřích částek se alespoň zčásti snažila řešit hotovými mléčnými výrobky. S platy jogurtů jsme pak objížděli známé či ke konci pracovní doby postávali před okolními fabrikami, abychom zboží zpeněžili,“ vypráví s trpkostí v hlase Milan Horák.
Nejen vinou těchto zkušeností mladý sedlák uvažuje, že se v budoucnu zaměří výhradně na chov masného skotu. Má dobré zkušenosti s jatkami v České Skalici, zástav prodává výhodně do zahraničí, plánuje i výkrm telat. Spolu s poskytováním služeb okolním farmářům (zatím jich je cca 15 a jde zejména o senáže) vidí směr svého zemědělského podnikání právě zde.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ