Voda přijde a zase odejde

Sdílejte článek
Voda přijde a zase odejde

V budově bývalého mlýna v Plzni-Černicích, která dnes slouží jako vodní elektrárna a výrobna krmných směsí, nás vítá na svůj věk neuvěřitelně vitální a stále čile pracující Josef Krásný. 

Seznamuje nás s historií zdejší malé vodní elektrárny, která byla roku 1945 spuštěna a jen o několik let později, stejně jako mnoho jiných soukromých zdrojů elektrické energie, znárodněna. Dnes funguje s jednou Kaplanovou turbínou o maximálním výkonu 50 kW.

Nedávno se pan Krásný rozhodl pro zřízení ještě jedné turbíny, což se ovšem ukázalo jako mnohem složitější, než původně předpokládal. Ke stavebnímu povolení potřebuje souhlas Českého rybářského svazu, který trvá na zřízení tzv. rybího přechodu. Ten má za úkol zajistit rybám jejich přirozený pohyb při migraci. Investorem ovšem nebude stát, jak se pan Krásný původně domníval, ale on sám. Vypracování projektu a jeho realizace vyjde zhruba na 2,5 až 3 milionu korun. Pan Krásný si spočítal návratnost investice na 15 let!, ale svého záměru se kvůli komplikacím vzdát nechce. Jde mu o to, aby elektrárna sloužila i dalším generacím.

Voda přijde a zase odejde

Ostatně na komplikace je Josef Krásný zvyklý. Při povodních v roce 2002 byla budova bývalého mlýna téměř kompletně zatopená, nejvíce škody napáchala voda v elektormotorech. Po krátké přestávce se ale jelo dál. "Voda přijde a zase odejde," komentuje se stoickým klidem tehdejší situaci.

"Výroben krmných směsí v posledních letech ubývá, ale my si nestěžujeme. Jen jsme museli přizpůsobit sortiment poptávce, což v praxi znamená, že místo krmných směsí pro prasata se začaly mnohem více prodávat směsi pro nosnice," vysvětluje Josef Krásný. Kromě výše zmíněných směsí nabízí ještě pšeničný, ječný a kukuřičný šrot, směs pro výkrm kachňat, doplňkovou směs pro kozy a ovce a také velmi žádaný zob pro holuby.

Ač by se mohlo zdát, že panu Krásnému při jeho vytíženosti už žádný volný čas nezbývá, setkání s kolegy – sedláky si nechává ujít jen nerad: "Sedlačina je svobodná činnost, proto schůzování sedláci obecně moc rádi nemají. Jistě jim připomíná i doby naštěstí již minulé. Schůze naší regionální asociace mají ovšem vzdělávací a školící efekt, čímž byly povýšeny do jiné kategorie. A v konečném důsledku – člověk je stádní tvor. A já jsem velmi rád, že jakožto sedlák někam patřím a je mi tam dobře."

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

Přečteno: 515x