Hospodářství u západní brány Krkonoš

Sdílejte článek
Hospodářství u západní brány Krkonoš

V kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš, zhruba pět kilometrů jižním směrem od brány západních Krkonoš – Jilemnice, leží obec Roztoky u Jilemnice, kde se svou družkou Drahoslavou Nesvadbovou ekologicky hospodaří Václav Čermák.

  

Ten v roce 1992 navázal na rodinnou tradici a začal se, za velké pomoci rodičů i dalších členů rodiny, věnovat chovu mléčného skotu. Jelikož měl jeho děda dříve podíl v mlékárenském družstvu v Kruhu u Jilemnice, rozhodl se dodávat mléko právě sem. O jedenáct let později stál před rozhodnutím, zda vynaložit nemalé finanční prostředky na vybudování nové dojírny a rekonstrukci stáje, nebo se začít věnovat chovu skotu bez tržní produkce mléka. Na pomyslnou misku vah musel, bohužel, přihodit i fakt velmi malé pravděpodobnosti, že farmu bude v budoucnu komu předat (obě dcery pana Čermáka pracují mimo zemědělství). Zvítězila tedy druhá možnost. Dva roky po tomto rozhodnutí mlékárna v Kruhu u Jilemnice, stejně jako všechny ostatní v Libereckém kraji, zkrachovala.

„Je velká škoda, že v rámci restitučních nároků nebylo možno uplatnit i nárok na podíl v mlékárenském družstvu. Třeba tak mohla být současná situace s ubývajícími stavy mléčného skotu a mlékem tekoucím do zahraničí zcela jiná,“ přemýšlí Václav Čermák.

Hospodářství u západní brány Krkonoš

Dnes se tedy pan Čermák věnuje chovu skotu bez tržní produkce mléka, osvědčilo se mu připouštění českých červených strak býkem masného plemene Charolais. S kříženkami z tohoto spojení má jen ty nejlepší zkušenosti: „Jsou plodné, mají bezproblémový průběh porodu a vynikající mléčnost.“ Zkusil i chov plemene Aberdeen Angus, ale narazil, bohužel, na problém odbytu. „Je zvláštní, že někteří řezníci stále nedokážou docenit vynikající kvalitu jejich masa. Vidí černou kůži a okamžitě ztrácí zájem. Předsudků je hold někdy těžké se zbavit,“ konstatuje pan Čermák.  

V ekologickém režimu obhospodařuje celkem 40 ha pozemků, z čehož většinu tvoří louky a pastviny. „Ačkoliv v mnohém mi zpočátku poradili a pomohli rodiče a časem jsem získal i spoustu vlastních zkušeností, přece jen je pro člověka důležitý pocit určité sounáležitosti. Proto jsem se hned v roce 2000, když vznikala zdejší regionální ASZ, stal jejím členem. Je moc fajn vědět, že je tu organizace, v níž mají rodinná hospodářství zastání,“ uzavírá Václav Čermák. 

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ                
Přečteno: 556x