Život je mnohdy plný nečekaných zvratů. Jeden z největších v životě odborného pracovníka Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a učitele na biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Miroslava Šrůtka nastal počátkem devadesátých let. Po tragické rodinné události tehdy přesídlil z pelhřimovského paneláku na statek, který zdědila jeho manželka po babičce, do třicet kilometrů vzdáleného Benešova. A začal zde na výměře 40 hektarů a s prvními deseti dojnými kravami ekologicky hospodařit.
Z titulu své původní profese tu hned zahájil realizaci projektu obnovy kulturní zemědělské krajiny, který získal hlavní cenu Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a časopisu Mladý svět a stal se „Ekologickým projektem roku 1993“. S jeho postupným naplňováním seznamuje i dokumentární pořad společnosti Skyfilm pod názvem „V bodě nula“.
Území, na němž byl projekt realizován (extravilán obce Benešov na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny), bylo v minulosti negativně ovlivňováno socialistickou intenzifikací zemědělství a lesnictví. V padesátých letech m. st. zde došlo ke zcelení malých políček a luk, ničení remízů a další roztroušené zeleně. Prvním krokem k nápravě byl přechod Šrůtkovic farmy na ekologické hospodářství, následovala obnova květnatých luk a pastvin na části orné půdy farmy a revitalizace blízké říčky Včelnička (výstavba dočišťovacího systému odpadních vod pro obec Benešov a zmeandrování napřímených částí koryta toku) a jejího rybničního systému. Projekt pokračoval postupnou obnovou a zvýšením druhové rozmanitosti rostlin mokrých luk v nivě toku a obnovou a založením remízů a mezí na zemědělské půdě v horní části povodí Včelničky.
O několik let později (2008) se Šrůtkovic farma stala součástí projektu Ekozemědělci přírodě, který si klade za cíl podnítit v České republice účinnou realizaci opatření šetrných k přírodě a krajině. Za tímto účelem vznikla síť ekologických modelových podniků v různých regionech, jejíž je Šrůtkovic farma součástí. Pomocí vzájemných návštěv je pěstována aktivní výměna zkušeností a poznatků mezi poradci, zemědělci, státní správou ochrany přírody a veřejností.
„Vzhledem k mému ekologickému smýšlení mě velmi těší zájem a snaha ASZ o prosazení takových dotačních titulů, které mohou napomoci změně stávajícího stavu krajiny českého venkova, jež z velké části vychází ještě z dob násilné komunistické kolektivizace. Za roky svého fungování se této stavovské organizaci podařilo prosadit již mnoho potřebného, čímž potvrdila smysl svého fungování. Ten já ale spatřuji již v principiální podstatě její existence,“ říká Miroslav Šrůtek.
Pan Šrůtek aktuálně obhospodařuje zhruba 240 ha pozemků (100 ha orné půdy a 140 TTP). Hlavním produktem jeho farmy je kravské mléko v bio kvalitě od 40 dojnic. To počínaje zářím loňského roku odtéká prostřednictvím družstva České biomléko, jehož je pan Šrůtek místopředsedou, do sousedního Německa.
„Osobně mě velmi mrzí, že kvalitní české biomléko skončí na německém trhu, ale pokud mám na výběr mezi jeho znehodnocením jako součást konvenční produkce, nebo výše uvedenou cestou, zvolím ji. Spolupráce s německým odběratelem funguje spolehlivě, pomocí dvou svozných linek putuje k našim sousedům obden cca 55.000 litrů, což je zhruba pětina české produkce. Výkupní cena se pohybuje asi o dvě koruny výše, než platí tuzemské mlékárny, a to i přes fakt, že se chovatelé podílí i na dopravě. Pevně však věřím, že se nám do budoucna podaří vybudovat z družstva České biomléko plnohodnotnou odbytovou organizaci, která si vytvoří i vlastní zpracovatelské kapacity a bude uvádět produkci svých členů na tuzemský trh. To bych si opravdu moc přál,“ vysvětluje hospodář.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ