Krtilovým se naštěstí koupí státní půdy a také částečně pronájmem podařilo rozšířit výměru na 50 ha orné a 2 ha lesy. Rozšířili i chov mléčného skotu – k sedmi dojnicím a jedné jalovici vráceným v rámci restituce z JZD postupně přibyla téměř dvacítka dalších a rodinu tak první roky zčásti živil zisk z prodeje mléka do čáslavské mlékárny. Později se však jako ekonomicky výhodnější ukázal chov prasat, kterému se Vladimír Krtil věnuje dodnes, ačkoliv v menší míře. Z dvanácti prasnic si ponechal pouze tři, o selata na výkrm či již vykrmená prasata je stále zájem, směs pro ně si sedlák vyrábí sám.

Na 50 hektarech orné půdy pěstuje pšenici, jarní ječmen, řepku, oves, hrách a brambory. Většinu produkce prodá do kutnohorské Obily, pozdní platby rodině dobře známé z počátků hospodaření jsou však naštěstí již minulostí.

Koníčkem manželů Krtilových, pokud čas a povinnosti dovolí, je cestování. „Rád čerpám inspiraci na zahraničních farmách, proto se s nadšením účastním zájezdů pořádaných Asociací soukromého zemědělství, nebo jejími členskými organizacemi. Letos v květnu jsme s manželkou absolvovali nesmírně zajímavý zájezd s Asociací farmových chovů jelenovitých do Švédska, jehož náplní byly zejména prohlídky farem jelenovitých s bohatou dlouholetou praxí domácích porážek a prodeje zvěřiny,“ vypráví sedlák.

O tom, zda tradice hospodaření v Nové Lhotě bude pokračovat, rozhodne 17letý vnuk Krtilových, který se zatím o zemědělství zajímá. „Sedlačinu i přes veškeré byrokratické výmysly považuji za svobodnou činnost, proto bych si to moc přál,“ uzavírá Vladimír Krtil.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ