Není Václavák jako Václavák

Sdílejte článek
Není Václavák jako Václavák

Pražské Václavské náměstí není zdaleka jediné svého jména v České republice. Jeho jmenovce naleznete například i v Nové Vsi I nedaleko Kolína a stejně jako to pražské má i ono svou dominantu. Tou bezesporu je statek rodiny Zapletalových, na němž dle písemných záznamů hospodaří tento rod již více než 250 let. Zatím posledním hospodářem, který značně přispěl k jeho rozkvětu, je Miloslav Zapletal. Se svou ženou Zdeňkou zde žije od roku 1997, od té doby se rodina rozrostla o další generaci – tři dcery.

O restituce v roce 1991 zažádala maminka nynějšího hospodáře, jejíž rodině statek patřil, ve stejném roce se Miloslav Zapletal zaregistroval jako soukromý zemědělec a rodina začala podnikat. Pozemky (18 ha) i budovy v polorozpadlém stavu byly tehdy navráceny, ne tak ovšem inventář. Místo něj byla Zapletalovým po několika letech přiznána náhrada – budova kravína bývalého JZD, rovněž však v nepoužitelném stavu.  

Na začátku 90. let se prioritou farmy stala živočišná výroba, které předcházela základní rekonstrukce stáje a mléčnice a nákup stáda čítajícího 18 kusů červených strak. Ruku v ruce s rozšiřováním stáda narůstaly i obhospodařované hektary (až na dnešních 290 ha), navíc se Zapletalovým podařilo zakoupit od Pozemkového fondu sousední statek, který dříve patřil židovské rodině, jež se nevrátila z koncentračního tábora.

V roce 2005, kdy již nešlo přehlížet několikaleté ekonomické ztráty živočišné výroby dotované rapidně se rozrůstající rostlinnou výrobou, stáli Zapletalovi před nelehkým rozhodnutím. „V úvahu v podstatě přicházely dvě varianty. Buď vystavět novou stáj s podstatně větší kapacitou (na 250 krav) včetně dojírny a nové technologie (veškeré náklady zahrnující i nákup zvířat jsme spočítali na 12 mil.), najít schopné zaměstnance, kteří se do zemědělství zrovna dvakrát nehrnou, nebo se živočišnou výrobou úplně skončit. Rozhodli jsme se se ženou pro druhou variantu, nyní u nás na statku naleznete už jen pár kousků skotu bez tržní produkce mléka, zároveň jsme si tím ale otevřeli možnost k dalším podnikatelským aktivitám,“ vysvětluje Miloslav Zapletal.

Není Václavák jako Václavák

Dalšími aktivitami, které měl mladý hospodář na mysli a jež významně přispěly k diverzifikaci podnikání na Zapletalovic statku, je provoz penzionu a pneuservisu. Přestavba části statku na ubytovací zařízení proběhla v roce 2009. Útulný penzion se skládá ze společenské místnosti, čtyř dvoulůžkových pokojů s možností rozšíření na čtyřlůžkové, každý s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením. O dva roky později bylo dokončeno i zázemí penzionu, hostům jsou tak nyní nabízeny i tyto služby a aktivity: finská sauna, biosauna, fitness (cyklo a cross trenažer a stepper), stolní tenis, rozšířená půjčovna kol, hřiště na míčové hry a posezení v pergole s možností grilování. Nejvíce využíván (hlavně rodinami s dětmi) je penzion samozřejmě v letním období a začátkem podzimu, přes rok slouží hlavně k ubytování zaměstnanců nejrůznějších firem. Projekt ubytovacího zařízení byl  spolufinancován z Programu rozvoje venkova, zázemí taktéž, ale prostřednictvím MAS Podlipansko.

Prostřednictvím této místní akční skupiny bylo v roce 2010 spolufinancováno i vybudování dílny poskytující pneuservisní práce pro osobní a nákladní automobily, stavební a zemědělské stroje.

Hlavní aktivitou farmy však stále zůstává rostlinná výroba na 290 hektarech, z nichž třetina je vlastních. Pěstovány jsou čtyři základní plodiny – řepka, pšenice, kukuřice a jarní sladovnický ječmen. Ty Zapletalovi prodávají hned po sklizni, farma nedisponuje skladovacími prostory. Již několik let poskytují Zapletalovi i služby v oblasti péče o krajinu - údržbu travnatých ploch, příkopů a dalších i méně přístupných ploch speciálním mulčovačem. V zimním období pak odklízejí sníh traktorovými radlicemi, udržují sjízdné místní komunikace, ale i manipulační a parkovací plochy v průmyslových a obchodních areálech a u benzínových stanic.

V roce 2009 bylo rodinnému statku Zapletalových u příležitosti Středočeských dožínek uděleno ocenění „Zemědělský hospodář Středočeského kraje“. Z výše uvedených aktivit je ale zcela patrné, že neusínají na vavřínech. Vitální a energická paní Zapletalová to svými slovy potvrzuje: „Do budoucna ještě hledáme smysluplné využití pro zbylé hospodářské budovy. Uvažujeme například o finalizaci rostlinné produkce.“
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ 
Přečteno: 550x