Od roku 2004, kdy se Basíkovi zúčastnili soutěže Farma roku a umístili se na stříbrné příčce, došlo v hospodářství k mnohým změnám a jeho rozmachu. Týká se to zejména mléčného stáda,

které aktuálně čítá 65 krav, 50 jalovic a telata holštýnského skotu. Užitkovost se postupem doby zvýšila na 12 tisíc litrů za rok, farma tedy denně vyprodukuje 1800 až 2200 litrů mléka. Jeho odbyt je zajištěn prostřednictvím Mlékařského a hospodářského družstva JIH, kde je pan Basík členem představenstva: „Družstvo má více než 200 členů, denní dodávka je přes milión litrů, což činí zhruba 16 % české produkce mléka. Dodáváno je z jedné třetiny do Německa, ale i do jihočeské Madety, Klatov, Hlinska a Jihlavy. Výkupní cena za litr je o 30 až 40 haléřů vyšší než průměrná cena v ČR,“ vysvětluje Milan Basík a dodává: „Uvidíme, co provede zrušení mléčných kvót, ale domnívám se, že situace nebude tak špatná, jak se očekává. V náš prospěch by měl hrát i fakt sjednocení plateb na citlivé komodity.“

Před šesti lety vybavili Basíkovi stáj dojícím automatem značky Lely Astronaut a velmi si jej pochvalují. „Robotické dojení nám přineslo především větší časovou flexibilitu obsluhy a mnohem větší pohodu pro dojnice. Ty zde mají k dispozici jadrnou složku obsahující kukuřičný a pšeničný šrot, řepkový a sójový extrahovaný šrot s přídavkem cukrovarských řízků, sladový květ a glycerol, díky čemuž není nutné je na dojící robot příliš navykat. Je jen pár krav na konci laktace, které je třeba na dojení dovést, a prvotelky týden po porodu,“ uvádí hospodář.
V průběhu let se podařilo navýšit i výměru obhospodařované půdy z původních 32 na 165 + 25 hektarů lesa, zbytek do celkových 265 ha (celkem v šesti katastrech) je pronajatý. 50 hektarů je tvořeno trvalými travními porosty, zbytek slouží zejména k zajištění dostatečného množství kvalitních krmiv. „Nákup půdy je finančně velice složitá záležitost, za výraznou nevýhodu považuji fakt, že ačkoliv jde o investici, platím z ní daně. Pokud by se toto do budoucna podařilo, například za přispění ASZ, pomocí novely daňového zákona změnit, moc by to všem pomohlo,“ myslí si Milan Basík.

Nejnovějším Basíkovic počinem je stavba bioplynové stanice, jež by měla být uvedena do provozu v průběhu letošního září. Původně se s její realizací počítalo již dříve, stavební povolení má farmář již dva roky, ale čekalo se na pět let trvající změnu územního plánu. Třicetimilionová investice s maximálně 20% dotací je velkým projektem, avšak návratnost při výkonu 250 kW spočítal pan Basík na deset let.
„Zemědělství je, dle mého názoru, nutno dělat intenzivně. V současné době činí dotace pouhých 10 % příjmů farmy a pokud se bioplynová stanice dobře rozběhne, počítám, že na dotacích budeme zcela nezávislí. A to byl i hlavní důvod její stavby – dlouhodobě stabilizovat farmu,“ plánuje farmář. Nutno podotknout, že od počátku hospodaření v 90. letech m. st. dosahuje farma kladného hospodářského výsledku. V posledních letech se tržby stabilizovaly na 9 – 10 mil. Kč a zisk před zdaněním na 0,5 až 1,3 mil. Kč.
U Basíkových však nedošlo ke změnám pouze v zemědělském podnikání, letos se rodina rozrostla o dalšího člena - k synovi a dceři přibyl ještě jeden potenciální budoucí hospodář. Pro příští rok uvažuje rodina, která chod farmy zvládá pouze za pomoci dvou zaměstnanců, o několika dnech otevřených dveří. V minulosti totiž organizovala tematická dopoledne pro děti z mateřských škol a prvního stupně základních škol a na základě velkého zájmu by v tom ráda rozšířenější formou pokračovala.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ