Intenzivním zemědělstvím k modernímu prosperujícímu podniku

Sdílejte článek
Intenzivním zemědělstvím k modernímu prosperujícímu podniku

Statek v Zárybničné Lhotě, příměstské části města Tábor, pochází z roku 1391. S rodinou Basíkových je spjat od poloviny minulého století a ačkoliv na mnoho z těchto let nelze rozhodně vzpomínat v dobrém, na posledních dvacet pak zcela jistě ano. Zásluhou Josefa Basíka ml. a jeho syna Milana, zemědělského inženýra, který statek v roce 2006 v rámci generační výměny převzal, se proměnil v prosperující moderní zemědělský podnik.

  

Od roku 2004, kdy se Basíkovi zúčastnili soutěže Farma roku a umístili se na stříbrné příčce, došlo v hospodářství k mnohým změnám a jeho rozmachu. Týká se to zejména mléčného stáda, 

Intenzivním zemědělstvím k modernímu prosperujícímu podniku

které aktuálně čítá 65 krav, 50 jalovic a telata holštýnského skotu. Užitkovost se postupem doby zvýšila na 12 tisíc litrů za rok, farma tedy denně vyprodukuje 1800 až 2200 litrů mléka. Jeho odbyt je zajištěn prostřednictvím Mlékařského a hospodářského družstva JIH, kde je pan Basík členem představenstva: „Družstvo má více než 200 členů, denní dodávka je přes milión litrů, což činí zhruba 16 % české produkce mléka. Dodáváno je z jedné třetiny do Německa, ale i do jihočeské Madety, Klatov, Hlinska a Jihlavy. Výkupní cena za litr je o 30 až 40 haléřů vyšší než průměrná cena v ČR,“ vysvětluje Milan Basík a dodává: „Uvidíme, co provede zrušení mléčných kvót, ale domnívám se, že situace nebude tak špatná, jak se očekává. V náš prospěch by měl hrát i fakt sjednocení plateb na citlivé komodity.“ 

Intenzivním zemědělstvím k modernímu prosperujícímu podniku

Před šesti lety vybavili Basíkovi stáj dojícím automatem značky Lely Astronaut a velmi si jej pochvalují. „Robotické dojení nám přineslo především větší časovou flexibilitu obsluhy a mnohem větší pohodu pro dojnice. Ty zde mají k dispozici jadrnou složku obsahující kukuřičný a pšeničný šrot, řepkový a sójový extrahovaný šrot s přídavkem cukrovarských řízků, sladový květ a glycerol, díky čemuž není nutné je na dojící robot příliš navykat. Je jen pár krav na konci laktace, které je třeba na dojení dovést, a prvotelky týden po porodu,“ uvádí hospodář.

V průběhu let se podařilo navýšit i výměru obhospodařované půdy z původních 32 na 165 + 25 hektarů lesa, zbytek do celkových 265 ha (celkem v šesti katastrech) je pronajatý. 50 hektarů je tvořeno trvalými travními porosty, zbytek slouží zejména k zajištění dostatečného množství kvalitních krmiv. „Nákup půdy je finančně velice složitá záležitost, za výraznou nevýhodu považuji fakt, že ačkoliv jde o investici, platím z ní daně. Pokud by se toto do budoucna podařilo, například za přispění ASZ, pomocí novely daňového zákona změnit, moc by to všem pomohlo,“ myslí si Milan Basík.

Intenzivním zemědělstvím k modernímu prosperujícímu podniku

Nejnovějším Basíkovic počinem je stavba bioplynové stanice, jež by měla být uvedena do provozu v průběhu letošního září. Původně se s její realizací počítalo již dříve, stavební povolení má farmář již dva roky, ale čekalo se na pět let trvající změnu územního plánu. Třicetimilionová investice s maximálně 20% dotací je velkým projektem, avšak návratnost při výkonu 250 kW spočítal pan Basík na deset let.

„Zemědělství je, dle mého názoru, nutno dělat intenzivně. V současné době činí dotace pouhých 10 % příjmů farmy a pokud se bioplynová stanice dobře rozběhne, počítám, že na dotacích budeme zcela nezávislí. A to byl i hlavní důvod její stavby – dlouhodobě stabilizovat farmu,“ plánuje farmář. Nutno podotknout, že od počátku hospodaření v 90. letech m. st. dosahuje farma kladného hospodářského výsledku. V posledních letech se tržby stabilizovaly na 9 – 10 mil. Kč a zisk před zdaněním na 0,5 až 1,3 mil. Kč.

U Basíkových však nedošlo ke změnám pouze v zemědělském podnikání, letos se rodina rozrostla o dalšího člena - k synovi a dceři přibyl ještě jeden potenciální budoucí hospodář. Pro příští rok uvažuje rodina, která chod farmy zvládá pouze za pomoci dvou zaměstnanců, o několika dnech otevřených dveří. V minulosti totiž organizovala tematická dopoledne pro děti z mateřských škol a prvního stupně základních škol a na základě velkého zájmu by v tom ráda rozšířenější formou pokračovala.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ 
Přečteno: 429x