V roce 2010 zakoupil Martin Novák rozpadlý areál bývalého zemědělského družstva přímo v Oboře a rozsáhlou rekonstrukcí ho uvedl do stavu zcela funkční a líbivé farmy. Díky vzniklému ustájení bylo možné rozšířit stádo holštýnského skotu na současných 100 kusů. Nejprve uvažoval hospodář i o pořízení dojícího robota, nakonec však zvolil rybinovou dojírnu 2x7 a je spokojen. Zdevastovaný prasečák naproti stájím se proměnil v účelnou halu na skladování zemědělské techniky a dílnu.

Současná výměra obhospodařovaných pozemků činí 470 ha (230 je vlastních) a z důvodu zajištění krmných plodin a provozu bioplynové stanice je téměř na polovině pěstována kukuřice. Dále řepka a obilniny, svažitější pozemky farmář protierozně zatravnil. Senáž je navíc další ze vstupních surovin používaných na provoz bioplynové stanice. To byl také jeden z důvodů, proč se tehdy pan Novák pro její zřízení rozhodl: "Líbí se mi, že bioplynová stanice uzavírá kruh zemědělské činnosti. Využijeme v ní vlastně veškerou biomasu vzniklou v hospodářství a odpadový produkt (digestát) funguje ještě jako dobré hnojivo, o vytápění farmy ani nemluvě," říkal krátce po zahájení jejího provozu.

Dnes, po pěti letech, je však situace v oblasti obnovitelných zdrojů energie poněkud méně optimistická. "Pod vlivem obří výstavby solárních panelů na zemědělské půdě nám byly po dvou letech provozu zrušeny daňové prázdniny, na které jsme měli původně nárok pět let. Nejvíc mě ale mrzí, jak se v posledních několika letech rapidně změnil názor veřejnosti na obnovitelné zdroje. Zpočátku v něm většina lidí viděla zejména zlepšení životního prostředí a fandila mu. V současné době je, i negativním vlivem médií, stav zcela jiný," upozorňuje pan Novák.

Novinkou a chvályhodným počinem Novákovic rodiny, kterým se podařilo propojit dvě zdánlivě zcela odlišné oblasti - zemědělství a kulturu, je v loňském roce zrealizovaná přeměna starého zchátralého špejcharu v Želči u Tábora na obrazárnu a zemědělské muzeum.

Když Martin Novák v roce 2002 více než 200 let starý špejchar kupoval, hodlal v něm skladovat obilí. K těmto účelům jej však využíval pouze osm let, pak si našel jiný sklad a uvažoval, jak nejlépe sýpku využít.

"O zřízení muzea jsem přemýšlel již dříve. Jednak mám vztah ke starým věcem, jednak mě lákala možnost ukázat lidem, co vůbec obnášela a obnáší práce v zemědělství. Rád bych toto odvětví popularizoval a změnil pohled veřejnosti na něj. Tomu nenapomohou žádné stávky, naopak. Vhodnou cestu vidím právě zde," vysvětluje pan Novák svůj záměr a dodává: "K nápadu doplnit místo obrazy mě přivedlo setkání se soukromým sběratelem a zároveň restaurátorem nábytku Janem Veseckým, který mi hned šest kusů ze své sbírky zapůjčil."

A to byl základ první výstavy a zároveň stálé expozice galerie situované v levé části prvního patra budovy. Pravá slouží k prezentaci obrazů starých mistrů 19. a 20. století i moderního umění a je zhruba každé tři měsíce obměňována. Přízemí je vyhrazeno pro zemědělské muzeum, kde se v současné době nachází více než 200 chronologicky řazených exponátů. Od svého otevření v srpnu loňského roku přivítal bývalý špejchar již pět tisíc návštěvníků.

Na tento počin svého kolegy jsou pyšní i ostatní členové táborské asociace. "Je to více než obdivuhodné. Neznám druhého takového nadšence, který by zcela nezištně, bez využití jakékoliv dotace podobný projekt zrealizoval," říká obdivně Milan Basík.

Pan Novák navíc na své farmě vybudoval i krásnou společenskou místnost, kde se v poslední době členové táborské ASZ rádi scházejí. Farmář jim k tomu podává pouze pro přátele vařené vynikající 13stupňové pivo. "Moc mi záleží na tom, aby naše asociace do budoucna fungovala. Myslím, že obzvláště za dané politické situace to bude více než potřeba,"  myslí si Martin Novák.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ