"Nebylo tomu tak ale vždy. Asi jako většina sedláků jsme v devadesátých letech společně s maminkou začínali s živočišnou výrobou, konkrétně chovem prasat, která nám byla z družstva včetně krmných směsí navrácena namísto dobytka. Zpočátku to byl hlavní zdroj příjmů farmy. Začali jsme si vyrábět i vlastní krmné směsi, maminka absolvovala inseminační kurz a našich dvacet prasnic sama inseminovala. Hovoříme o devadesátých letech, kdy se cena vepřového pohybovala kolem 48 Kč/kg," vzpomíná pan Darebníček a dodává: "Situace se rapidně změnila po vstupu do EU, přibylo kontrol a cena za kilo klesla na 23,50 Kč. Nejen že jsme přestali vydělávat, my jsme dokonce prodělávali! A důsledek? Hned v roce 2004 jsme chov zrušili a od té doby se věnujeme pouze rostlinné výrobě."

Pravdou je, že živočišné výrobě v této oblasti mnohdy nepřeje ani řadové uspořádání mnohých hanáckých gruntů situované uprostřed vesnice. Plyne z něj jednak výrazné prostorové omezení,  v rámci zachování dobrých sousedských vztahů je pak zrušení chovu takových prasat i téměř nezbytností.

Postupem času Darebníčkovi profilovali i zaměření rostlinné výroby. Od počátku hospodařili na poněkud vyšší výměře, než zde bylo obvyklé – 45 hektarech, a kromě brambor se na zdejších polích dařilo i hrachu, který je výbornou předplodinou. Stejně jako v případě živočišných komodit však výrazně spadla cena, a to na 5 Kč/kg. Dnešními hlavními plodinami na 130 hektarech orné půdy jsou mák, řepka, pšenice, ječmen a výše zmíněný nahý oves v rámci množení pro různé společnosti.

"Šedesát hektarů z celkové výměry je vlastních, příliš dalších možností ke koupi půdy zde ale není. Nedávno se mi podařilo získat čtyři hektary, ovšem pod smlouvou platnou do roku 2017. Nákup půdy ale beru jako dlouhodobou investici. Rýsuje se však možnost pronájmu, ten se v naší oblasti, kde je bonita půdy od 6 do 16 Kč/m2, pohybuje okolo 3.500 Kč/ha. Smlouvy podepisuji na pět až deset let, ovšem s roční výpovědní lhůtou, což v případě takových družstev není běžnou praxí," vysvětluje pan Darebníček.

Pro podnikání v rámci obce se nyní, po rodičovské dovolené, rozhodla i manželka pana Darebníčka. Přímo na farmě si zřídila dílnu na vázání knih s předem zajištěným odbytem. Jak vidno, i na venkově lze úspěšné podnikat, jen nevymýšlet důvody, proč to nejde.