Na Zdráhalovic statku se vždy dařilo chovu mléčného skotu. Ještě než jej v padesátých letech zasáhla kolektivizace, během níž sloužil k ustájení družstevních dojnic a prasat, měl dědeček dnešního majitele velmi slušný chov čítající deset krav zapojených do kontroly užitkovosti. Ve stejném duchu se rozhodli v devadesátých letech směřovat hospodářství i jeho syn a vnuk. Nenechali se odradit dva roky trvajícím vypořádáním transformačních podílů, které musel nakonec dořešit soud, a začali obdělávat své i pronajaté první hektary.

Základem chovu mléčného skotu se staly z družstva navrácené české straky. Převodným křížením a také nákupem docílili Zdráhalovi postupně velmi kvalitního chovu holštýnek s užitkovostí stoupající k jedenácti tisícům kg při obsahu složek 3,3 % bílkoviny a 3,8 % tuku. V objektu ve dvoře rodinného sídla se jich ve volné stlané boxové stáji nachází tři desítky, k dispozici mají i pastvinu za statkem. Praktikován je uzavřený obrat stáda, část krav se inseminuje, ale Zdráhalovi vlastní i plemenného býka. „Stav stáda závisí především na kvalitním odchovu jalovic. Každé tele má proto po narození k dispozici mlezivo od vlastní matky, po skončení kolostrálního období následuje podávání startéru a mléčné krmné náhražky. Telata jsou v této době ustájena ve venkovních individuálních boxech, zhruba ve dvou měsících pak přecházejí do společného kotce, kde zůstávají do doby, než se začnou pohlavně projevovat. Oddělí se a jalovičky se pak ve věku 13 až 14 měsíců zapouštějí. Býčci jsou vykrmováni zhruba do hmotnosti 700 až 750 kg, pak putují na jatka do nedalekého Přerova,“ vysvětluje Leoš Zdráhal.

Zdráhalovi aktuálně hospodaří na 90 hektarech pozemků, z nichž většina je pronajatých. Zhruba třetinu tvoří obilniny, dále řepka, kukuřice na siláž i zrno a na několika hektarech je i vojtěška, která se uskladňuje jako senáž v kulatých balících. Na sklizeň kukuřice a řepky využívají služeb. „Vzhledem k tomu, že většina produkce slouží ke krmným účelům, nepotřebujeme dosahovat potravinářské kvality. Nezávislost na výrobnách krmných směsí je velkou výhodou, ne-li téměř nutností,“ myslí si hospodář.K dojení slouží rybinová dojírna na pět stání, mléko je dodáváno do olomoucké Olmy, a to zhruba 1100 litrů jednou za dva dny. „Počínaje letošním rokem již nejsou naše dojnice zapojeny do kontroly užitkovosti. Zaměřili jsme se především na jejich zdraví a reprodukci. Na ně má totiž hon za užitkovostí negativní vliv, stejně tak na dlouhověkost,“ říká farmář. 

Vztah k hospodaření a zejména ke zvířatům podědily i Zdráhalovic dcery. Na statku tak naleznete i koně, prasata, kozy a králíky, kteří jsou již v péči další generace.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ