Po jejich odsunu zajistil tento statek dědečkovi paní Löwenthalové jeho bratr, který zdejší oblast dobře znal, neboť v době první republiky působil jako správce krnovského městského statku. Prarodičům dnešní majitelky však bylo umožněno zde hospodařit pouze do roku 1959, pak přišel nucený vstup do JZD, posléze státních statků. Ty zabraly i polovinu stavení a založily zde chov krůt, o které se babička starala.
V roce 1993 tu obnovili po absolvování vysoké školy veterinární tradici soukromého hospodaření předsedkyně ASZ Krnovsko a Opavsko Pavla Löwenthalová se svým mužem Petrem. "Manžel se na sedlačinu tak těšil, že jsem ho musela přemlouvat, aby školu vůbec dokončil," vzpomíná dnes se smíchem paní Löwenthalová.
Hospodařit začali manželé na třinácti hektarech a vzhledem ke své profesi i faktu, že v restituci jim bylo navráceno několik krav, byla jejich vize následující - styl bavorské sedlačiny, stádo 30 krav a tomu přizpůsobená rostlinná výroba. Člověk však míní a život mění. V tomto případě několik faktů - bruntálská mlékárna neměla zájem jezdit k tak malému dodavateli, nastal i problém s placením. V roce 1996 i o rok později, kdy Moravu zasáhla ničivá povodeň, přišli Löwenthalovi o velkou část úrody a krmivo pro skot museli kupovat. To přispělo k rozhodnutí vysoce užitkové dojnice prodat a zaměřit se pouze na rostlinnou výrobu. Tehdy se naštěstí podařilo navýšit výměru půdy o 100 hektarů nákupem od restituentů, kteří ji měli v nájmu u firmy, jež zkrachovala.
Dnešní výměra činí 400 hektarů, z nichž 220 je vlastních. "Do nákupu půdy se snažíme investovat většinu zisku, protože v ní vidíme stabilitu a jistotu fungování rodinné farmy do budoucna," shodují se manželé. Kromě cukrovky (Löwenthalovi byli v kampani 2013 vyhlášeni jako druzí nejlepší pěstitelé v regionu), řepky a pšenice, která je hlavní plodinou a většina její produkce směřuje do krnovské škrobárny, jež Löwenthalovým zajišťuje stálý zisk bez minimálních výkyvů, se v příštím roce chtějí opět vrátit k pěstování máku. K oboustranné spokojenosti funguje i obchodní spolupráce s Poláky, manželé mezi nimi našli i velmi spolehlivého zaměstnance.
Vzhledem k tomu, že část obhospodařovaných pozemků se nachází na Osoblažsku, využívají Löwenthalovi mezisklad ve Městě Albrechtice. V letošním roce je v plánu i stavba dvou hal na uskladnění produkce a sila přímo na farmě. "Skladování rovná se nezávislost," říkají hospodáři.
Kromě rozvoje rostlinné výroby se manželům v minulých letech podařilo i velmi vkusně a citlivě zrekonstruovat celý statek, a to včetně rozbořené stodoly, kterou státní statky po více než dvacet let využívaly k výše zmíněnému chovu krůt. Není proto divu, že Löwenthalovi v roce 2008 uspěli v soutěži Farma roku, kde obsadili krásnou stříbrnou příčku.
Loni v létě jejich farma s velkým úspěchem a za hojné účasti hostila Farmářské slavnosti. "Nápad přivést na současné moderní statky rodiny s dětmi, které tak mají možnost poznávat formou her z bezprostřední blízkosti realitu českého zemědělství a rodinné farmy, mohou soutěžit, zapojit se do tanečního workshopu, řemeslné stezky či bubnování, je naprosto skvělý. Měli jsme tolik pozitivních ohlasů a stále se nás lidé v okolí ptají, kdy se podobná akce uskuteční opět, že do budoucna uvažujeme o další spolupráci s Parkem tři věže, organizátorem tohoto programu," plánují Löwenthalovi.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR