Vždyť zde také ještě v padesátých letech hospodařili na 16 hektarech půdy jeho prarodiče z matčiny strany. V nedalekých Lesních Albrechticích se obhospodařování 20 hektarů půdy a 26 ha lesa věnovala rodina ze strany otce. Ani jeden z dědečků se již počátků soukromého hospodaření v devadesátých letech nedožil, jeden zemřel v roce 1986, druhý rok před sametovou revolucí.
„V roce 1990 navázali na rodinnou tradici otec a strýc, já jsem je následoval po vyučení o tři roky později. Z dob kolektivizace se, bohužel, nedochovaly záznamy o mrtvém inventáři z albrechtického statku, kde v té době byl zcela moderní traktor na dřevoplyn či fukar na seno. Museli jsme se proto spokojit s určitou finanční náhradou, pozemky a živým inventářem, jenž na několik prvních let určil jeden ze směrů našeho zemědělského podnikání. Učiněným požehnáním pak byly Kubátovy dotace, které nám v nelehkých začátcích výrazně pomohly,“ vzpomíná pan Haas.
Farma se od počátku věnovala chovu prasat, ale i ovcí plemene Merino a několika mléčných krav. Po rapidním poklesu ceny vlny a konkurenci v prodeji mléka v podobě albrechtického družstva se Haasovi rozhodli zůstat pouze u výkrmu prasat. „Lidé mají o vepřové stále velký zájem, největší poptávka je vždy na podzim a okolo Vánoc. Přes léto dodáváme i řezníkům, aktuálně máme ve výkrmu asi čtyřicítku prasat,“ vysvětluje mladý farmář.
K rozšíření živočišné výroby výrazně pomohla před dvěma lety koupě kravína na vlastním pozemku v Lesních Albrechticích. Na farmu tak putovalo deset jalovic masného plemene Charolais, o loňských Vánocích se tu narodila první telata. V plánu je zvýšení počtu krav až na 40, Haasovi zvažují do budoucna i možnost využití dotace z Programu rozvoje venkova na rekonstrukci kravína.
Do chodu farmy je v současné době zapojeno pět členů rodiny a jeden zaměstnanec. Obhospodařovaná výměra se z původních 36 hektarů polí a 26 ha lesa rozšířila na 220 ha převážně orné půdy, z nichž více než polovina je vlastních. Hlavními plodinami jsou řepka, pšenice, ječmen a oves, ale i jetelotraviny na množení. Dvanáct hektarů zaujímají brambory prodávané kompletně ze dvora, ve zdejší oblasti s nadmořskou výškou kolem 500 m.n.m. se jim daří výtečně. „Velkou výhodou jsou vlastní skladovací prostory na 70 % produkce, které nám umožňují vyčkat na lepší výkupní ceny. Praktikujeme to hlavně v případě pšenice a dalších obilnin, řepku prodáváme hned po sklizni. Výkup realizujeme zatím u nás, ale do budoucna uvažujeme o spolupráci s Poláky,“ plánuje hospodář.
Vít Haas se stal členem zdejší regionální asociace před dvěma lety a členství v ní považuje za jednoznačný přínos: „Tak skvělou partu stejně naladěných lidí s podobnými starostmi i radostmi bych jinde hledal asi jen stěží. A informace, které pravidelně nacházím ve své mailové schránce, či na školeních a seminářích pořádaných ať již celostátní či regionální ASZ, mi značně rozšířily obzory.“
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ