Se Štítinou byla v minulosti spjata i celá řada významných osobností, mezi něž jednoznačně patří i zemědělský ekonom a politik František Zíka, právem nazývaný tvůrcem českého zemědělského družstevnictví ve Slezsku. (Podrobnější článek o životě Františka Zíky naleznete v Selské revue č. 1/2014). Na zbytkovém statku, který dříve patřil Řádu německých rytířů, a který místní znají jako „Zíkův dvůr“, žil od roku 1925 až do své smrti o šest let později. Nyní o tento statek, který zaujímá dvouhektarovou výměru, pečuje a zvelebuje jej jeho pravnuk, člen ASZ Krnovsko, Opavsko Miloš Zíka s rodinou.
Historie „Zíkova dvora“ je velmi spletitá a kromě období před druhou světovou válkou a posledních dvaceti let i dosti neradostná. V třicátých letech zde společně se svou matkou hospodařil dědeček dnešního mladého hospodáře, k velkostatku tehdy náleželo 80 hektarů půdy a pracovalo zde 60 zaměstnanců. Kromě klasických plodin se tu ve velkém dařilo i zelenině. Za druhé světové války byl dvůr obsazen Němci. Během těžkých bojů, které na Opavsku zuřily na jaře roku 1945, a zejména v průběhu velké tankové bitvy mezi Štítinou a Kravařemi, byla velká část obce včetně statku značně poničena. Pan Zíka se jal zdevastovaný statek opravovat, což se mu v průběhu let 1945 – 1948 za pomoci úvěru dařilo. Tehdy ještě netušil, že jej bude splácet mnoho let z mrzkého hornického platu a dalších deset roků po začátku soukromého hospodaření v devadesátých letech ještě i jeho syn a vnuk.
Více než čtyřicet let, kdy zde hospodařily nejprve státní statky a poté družstvo a rodině tu nebylo umožněno ani bydlet, se na statku také podepsalo. Nové začátky v roce 1993 – s nedobytnou pohledávkou ve výši 2,5 miliónu Kč u družstva, bez Kubátových dotací, s navrácenými 60 hektary půdy, starými stroji a živým inventářem, opravdu nebyly jednoduché. Přesto se Miloši Zíkovi a jeho otci během dvaceti let podařilo téměř nemožné – moderně zemědělsky podnikat a přitom investovat do oprav statku a vracet mu tak jeho bývalý lesk.
Zíkovi dnes obhospodařují celkem 480 hektarů převážně orné půdy v osmi katastrech, na dalších 500 hektarech poskytují zemědělské služby, a to jak kompletní, tak částečné. Necelá polovina pozemků je vlastních, zbytek pronajatý. „Půdu vnímám jako investici do budoucna, proto nakupuji i tu, která je vázána dlouhodobými smlouvami,“ vysvětluje Miloš Zíka. Cena půdy se zde aktuálně pohybuje mezi 120 a 150 tis./ha, nájem je většinou 3 % z bonity půdy, v okolí Štítiny, kde se nachází místy mokřady, od 1.500 do 3.500 Kč/ha. Kromě řepky, obilnin a kukuřice na siláž tvoří část rostlinné produkce cukrová řepa, u níž dosahuje pan Zíka dlouhodobě výborných výnosů. Veškeré obilniny Zíkovi skladují, k čemuž jim před dvěma roky dopomohla koupě dvou hal v obci – jedna je určena právě na uskladnění obilnin, druhá na techniku. Velká část produkce slouží k zajištění krmivové základny pro živočišnou výrobu, zbytek putuje do kroměřížského NAVOSU, menší část do Polska, cukrovka samozřejmě do nedalekého opavského cukrovaru.
Základem živočišné výroby je již dvacet let chov prasat. Z původních patnácti prasnic se stav navýšil až na dnešní stovku. Zíkovi prodávají selata (cena za kilogram je v rozmezí 40 – 50 Kč), zhruba třista prasat se vykrmuje, ale pouze pro drobný prodej. Chov probíhá na hluboké podestýlce, je zajištěno plně automatické krmení suchými směsmi, 95 % prasnic se inseminuje.
Na farmě také probíhá výkrm masných býků, najdete jich zde na třista. „Býky nakupujeme od pěti dodavatelů v hmotnosti 150 – 250 kg a vykrmené (na 850 kg) prodáváme většinou do zahraničí,“ informuje Miloš Zíka.
Během posledních let se také daří více investovat do rekonstrukce statku. Postupně se mění střešní krytiny na hospodářských budovách, před dvěma lety vybudovali Zíkovi nové technické zázemí včetně prostorné kanceláře a dvě dílny. Jako výborná investice se ukázal i kotel na slámu vytápějící již třetím rokem dvě bytové jednotky.
František Zíka i jeho syn by byli na své nástupce jistě náležitě pyšní. „Zíkův dvůr“ opět vzkvétá a i dnes je jednou z dominant obce. Navíc je zdrojem pracovní příležitosti pro deset zaměstnanců, což se v nezaměstnaností oplývajícím Moravskoslezském kraji počítá dvojnásob.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ