Katastr obce byl vybrán k výstavbě nového samostatného městského celku nazvaného Nová Ostrava. Bytová výstavba z této doby je, bohužel, stále dominantou zdejší městské části. Avšak díky velkým zeleným plochám a odpočinkovým zónám platí za jednu z nejkvalitnějších lokalit v Ostravě. Zemědělskému podnikání, konkrétně rostlinné výrobě a poskytování služeb, se zde věnuje společně se svým otcem a za vydatné pomoci strýce mladý zemědělský inženýr Richard Švidrnoch.
Rodina Švidrnochů hospodaří na gruntě v Porubě od roku 1866. Ještě před počátkem výše uvedené výstavby zde působil Richardův dědeček. Jeho synovi pak byly v devadesátých letech v rámci restituce vydány pouze pozemky (24 ha), nikoliv však hospodářské budovy na vlastním pozemku, na něž měl nárok. Spor o ně trval několik let, rodinu stál nejen mnoho času, sil, zdraví, ale i možnost většího a včasnějšího rozvoje farmy. K tomu došlo až v průběhu posledních deseti let, kdy se podařilo podstatně navýšit výměru obhospodařované půdy až na současných téměř 300 hektarů, přičemž cena se tu pohybuje kolem 10 Kč/m2, nájmy u nových smluv činí až 3.500 Kč/ha.
„Určitou výhodou zdejší oblasti je, že se tu nacházejí bývalé německé obce, kde dnes málokterý vlastník z dosídlených rodin má k půdě skutečný vztah. Chybí jim tradice a kořeny, proto bylo možné dvě třetiny současné výměry koupit, zbytek pronajmout. Nějaké šance se rýsují i do budoucna, rádi bychom je proto využili,“ vysvětluje mladý hospodář a dodává: „Jistým úskalím hospodaření v městské části však je jednoznačně velmi snížená možnost dosáhnout na celou řadu dotačních titulů, a to jak z programu LEADER, tak PRV. V minulosti jsme proto využili pouze jednu dvousettisícovou dotaci na pořízení čističky na obilí.“
Porubská farma je zaměřena na pěstování pšenice, řepky, sladovnického ječmene, cukrovky a čtvrtinu výměry zaujímá sója. Samozřejmostí jsou kvalitní skladovací prostory téměř na celou produkci kromě řepky. Pouze asi 10 % úrody se prodává přímo z pole, zbytek se čistí, případně skladuje a potom prodává na kamiony z farmy. Asi tři čtvrtiny celkové produkce směřují do Polska. „Spolupráce s Poláky je naprosto bezproblémová, bez zbytečných srážek za čistotu,“ uvádí jak pan Švidrnoch, tak i naprostá většina sedláků v tomto regionu.
Richard Švidrnoch je nejen správcem webových stránek krnovsko-opavské asociace, ale zejména koordinátorem obchodní činnosti tohoto regionu. Ta vzkvétá poslední tři roky a zahrnuje hlavně hromadné nákupy hnojiv a postřiků, kdy se daří vyjednávat slevy až 32 %, v loňském roce došlo i ke společnému prodeji 600 tun pšenice. Funguje i spolupráce s Odbytovým a hospodářským družstvem Kolín, provozovaným tamními členy ASZ, a to při nákupu osiva řepky. „Do této obchodní činnosti je zapojeno asi patnáct členů ASZ z našeho regionu, nově jsme v loňském roce začali praktikovat objednávky přes regionální webové stránky,“ informuje farmář.
Pan Švidrnoch není jediným členem asociace v rodině, je jím i jeho manželka, ovšem v jiném regionu – na Vsetínsku. Pochází z okolí Vizovic, kde spolu s rodiči hospodaří na 50 hektarech půdy, věnuje se chovu masného skotu a produkci plemenného materiálu. Zajímavé tak je porovnání provozu dvou rodinných farem v odlišných přírodních podmínkách.
Pokud se na porubské farmě v budoucnu skutečně podaří navýšit výměru půdy, uvažuje pan Švidrnoch o přijetí až dvou zaměstnanců. Bude tak mít možnost zúročit vědomosti nabyté na dvousemestrálním postgraduálním kurzu na ČZU, kterého se aktuálně společně s více než dvaceti členy ASZ účastní. Jeho obsahem je totiž marketing, moderní metody vyhledávání obchodních příležitostí, řízení a podniková ekonomika.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ