Není totiž voda jako voda, a není normál jako normál. Většina lidí včetně zemědělců opticky vnímá pouze povrchovou vodu – v nádržích, rybnících, vodních tocích a podobně. V ČR ale tvoří zdroje pitné vody a vůbec surové vody zhruba z poloviny podzemní voda, kterou našinec reálně nevidí. A právě tyto zdroje jsou ze 70 procent napájeny postupně tajícím sněhem v jarním období, což je právě v současné době. Problém je, že až na výjimky nemá aktuálně co tát. Díky tomu lze očekávat, že současné převážně „normální“ zásoby vody v ČR se stanou již velmi brzy „nenormálními“, tedy se oproti „normálu“ výrazně sníží, a to i v případě povrchových vod. Je přitom iluzí domnívat se, že se stávající nedostatečné zásoby vody, především té podzemní, přirozeně doplní z případných dešťových srážek. Vzhledem k tomu, že naše krajina ztratila z velké části schopnost zadržovat vodu (retenční schopnost), skončí drtivá většina vody především z prudších dešťů v řekách, případně ve sklepích obyvatel ČR, a jen část z ní doputuje do přehrad. I kdyby ale nakonec voda z dešťových srážek v přehradách skončila (pakliže bude pršet dlouho, mírně a vytrvale), pořád půjde pouze o doplnění povrchových vod. To nevěší nic dobrého.
Čerpání podzemních vod totiž podléhá množstevním limitům, za jejichž překročení hrozí těm, kteří takové vody odebírají, finanční sankce, pakliže jim ovšem neudělí Ministerstvo životního prostředí výjimku. To se časem, respektive v příštím roce, může projevit v cenách vodného a stočného. Podnikatelům ale hrozí ještě jiné nebezpečí, které se vynoří vždy, když nastane suché počasí – totiž omezení dodávek vody pro průmyslovou, a tedy i částečně zemědělskou výrobu. Pakliže mluvíme o podzemních zdrojích vody, jsou dodávky užitkové vody potenciálně ohrožené zejména v části Středních Čech, Brněnsku a Olomoucku, což jsou oblasti závislé na podzemních zdrojích vody.
Samozřejmě není „nutné stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko,“ jak zní staré české přísloví. Přesto na závěr pár čísel, která demonstrují především (ne)nasycenost půdy vodou, což se v praxi projevuje v průtocích sledovaných hydrometeorologických profilů. Například závěrovým profilem Vltavy ve Vraňanech protékalo v minulém týdnu průměrně pouze 18 procent dlouhodobého průměru, profilem pro přehradu Lipno pouze 23 procent a profilem pro přehradu Orlík protéká jen 14 procent dlouhodobého průměru, který se počítá od roku 1970. V rámci vltavské kaskády v Čechách je sice ještě zatím většina přehrad dostatečně naplněna a v některých případech naplněnost dokonce zvolna stoupá, ale například zásobní prostor vodní nádrže Lipno byl v polovině března naplněn pouze ze 66,7 procenta, Orlíku ze 76,9 procenta a prostor nádrže Římov ze 79,5 procenta. Ještě horší je situace na severní Moravě, v území státního podniku Povodí Odry. Tam protékala v průběhu února na řadě míst zhruba pětina vody ve srovnání s průměrnými hodnotami pro uvedený měsíc, vydatnost podzemních pramenů je v současnosti v Beskydech na úrovni 20 až 80 procent průměrného stavu. Důsledkem jsou velmi nízké hladiny tamních řek – například hladina řeky Opavy, která má stanoven limit pro vyhlášení stupně sucha na 103 centimetrech, se aktuálně pohybuje kolem 110 centimetrů, nebo stav na řece Moravici, jejíž hladina je o pouhých 10 centimetrů nad minimálním limitem. A může být ještě hůř….
Petr Havel
