Na přelomu tisíciletí ovce z tuzemských strání téměř zmizely. Teď se jich jen ve Zlínském kraji pase přes 20 tisíc a jejich počet i díky podpoře od státu a kraje dál šplhá nahoru. Ovcím pomáhají taky evropské dotace. Za jedno zvíře farmáři dostanou v průměru 300 korun.

Stavy ovcí v ČR v posledních letech

1990 - 429 714

2000 - 84 108

2010 - 196 913

2013 - 220 512

Zdroj: ČSÚ (vždy k 1.4. daného roku, bez zájmových chovů)

V celé republice je nyní kolem čtvrt milionu ovcí. Na začátku 90. let jich bylo asi 430 tisíc, v roce 2000 se ale počty pohybovaly jen kolem 85 tisíc kusů. Vzhledem k rostoucímu zájmu hlavně o jehněčí a skopové maso dávají chovatelé přednost masným plemenům před těmi s bohatou vlnou. "Před 25 lety tady bylo 60 procent merinových ovcí. V současné době máme jen u nás přes 40 různých plemen ovcí, ale typicky vlnařské plemeno kromě shetlandské ovce není žádné," vysvětlil předseda Svazu chovatelů ovcí a koz ČR Vít Mareš.

Právě skladba stád je pak jedním z důvodů, proč mají někteří chovatelé problém ostříhanou vlnu z ovcí prodat. Pro zpracování je nejlepší vlna z ovcí, které jsou chovány právě kvůli srsti. Těch je u nás ale pomálu. "Nyní máme v Česku 40 procent kombinovaných plemen, 40 procent plemen masných a 10 procent ovcí chovaných na mléko," upřesnil Mareš. "Hodně se snížila její kvalita. Tím, že se ovce šlechtí na všechno ostatní než na vlnu, vlnařské zaměření ustoupilo," myslí si chovatel ovcí Petr Kosmák.

Kromě kvality vlny dělá chovatelům problém s jejím prodejem i logistika. "Výrazně se zmenšily počty kusů v jednotlivých stádech. Průměrné stádo má 50 kusů a to potom dělá potíže s výkupem, protože je složitější organizace a režijní náklady jsou při nízké ceně vlny příliš velké, než aby se chovateli vyplatilo vlnu někam dovézt a prodat," dodal Mareš. Jedno neupravené ovčí rouno se vykupuje za pět až deset korun.

Produkce potní vlny v ČR

2008 - 380 tun

2009 - 420 tun

2010 - 455 tun

2011- 480 tun

2012 - 520 tun

Zdroj: Ministerstvo zemědělství a Svaz chovatelů ovcí a koz ČR

Podle chovatelů je ale vlna v Česku nedoceněnou surovinou. "Díky své schopnosti absorbovat vodu je zatím nenahraditelná jakýmkoliv umělým vláknem. A to jak do textilních výrobků, tak do bytových textilií, odkud ale byla v poslední době úplně vytlačena umělými materiály. Ovčí vlna se taky začíná používat do stavebních materiálů," uvedl Mareš. "Vlhkost, kterou vlna nasaje ze vzduchu, pak vrátí zpátky, takže dělá mikroklimatizaci. A až do vlhkosti 35 procent pořád hřeje. Dokonce víc, než když je suchá," vysvětlil výhody přírodního materiálu zpracovatel ovčí vlny Vítězslav Vorel.

Ovce jsou kromě produkce masa a vlny důležité v tom, že spásají pastviny a pomáhají udržet ráz krajiny. Zvířata už ale zdaleka nejsou jen výsadou venkovských oblastí. Čím dál častěji si je totiž lidé pořizují i k městským rodinným domům. Menší stádo tak může dobře posloužit jako "přírodní sekačka" rozsáhlejších pozemků.

Zdroj: ČT24