Po oficiálním zahájení zemědělské činnosti v roce 2006 jsem se čtyřmi hektary vlastní, čtyřmi pronajatými hektary orné půdy a jednou masnou krávou vydal na cestu obnovení rodinného hospodářství. Začít hospodařit není těžké, když vás nezavalí kopce papírů vyžadovaných při jednotlivých kontrolách. Do roka po zahájení jsem jich měl asi šest. Jsem tedy zemědělský „zelenáč“, který je druhým rokem členem ASZ Český Krumlov. Na otázku v článku „Potřebujeme od své asociace ještě vůbec nějakou pomoc?“, který rovněž vyšel v Selské revue, si dovolím odpovědět, že ano.
O podpoře začínajícího, malého i středního zemědělce je často zmínka jak v článcích, tak na seminářích ASZ. Jako konkrétní příklad pomoci vidím třeba školení k portálu farmáře, brožuru zpracovaného NOZ pro sedláky, nebo zájezdy na farmy z jiných regionů. Zajímavá a velmi motivující je rubrika Z regionů očima členů a Regiony ASZ se představují, která vychází pravidelně v Selské revue a kde mé poděkování patří všem, kteří poskytují informace a jsou ochotni přidat vlastní zkušenosti a poznatky spojené s realizacemi projektů v praxi. Věřím, že je v tom dost zajímavé inspirace nejen pro začínajícího farmáře.
Seminář ASZ v Brně na Techagru ve mně po slovech ministra Jurečky vyvolal dojem podpory malého podnikání v podobě silnějšího větru do našich plachet alespoň v druhém pilíři (když to nejde v prvním). Po přečtení hlavních principů SZP pro období 2014 – 2020, které sestavilo Ministerstvo zemědělství, je však můj selský rozum v koncích. Čtu to znova a znova, jak radil pan tajemník Šebek, který hledal a hledal, ale stejně jako on jsem žádnou cílenou podporu rodinných farem nenašel. Stejně tak mi vyzněl i krásně napsaný článek pana Havla – „Zemědělské sliby chyby“.
Zavedení některých opatření do praxe více svazuje malou farmu než velký podnik či sběratele dotací. Zde vidím prostor na uspořádání regionálních debat, kde by bylo možné individuálně probrat konkrétní dotační opatření. Protože kolik malých neřku-li mladých vlastníků farem bylo schopno využít informaci letošního jara o zahájení příjmu žádostí o dotace směřované do živočišné výroby? Kolik členů ASZ požádalo a kolik uspělo?
V tak širokém záběru jistě chvályhodných aktivit ASZ mi rovněž chybí třeba informace o důvodech zamítnutí či nesplnění podmínek u nepřidělených žádostí o dotace. Je prima nápad dojednat u Vodafonu finančně zvýhodněný tarif, ale větší přínos pro malou farmu má správně podaná žádost o dotaci na výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci třeba kravína. Mnohem větší radost mi udělá článek o tom, jak čerpá správně podanou a přidělenou žádost několikátá generace sedláka třeba na ten zmíněný kravín, než „sedlák“ s mokrým razítkem co staví halu za několik milionů korun vlastní stavební firmou, jejíž obrat několikanásobně převyšuje 50%ní hranici podílející se na jeho příjmech.
A tak mi na dlouhé a klikaté cestě nezbývá nic jiného, než se spoléhat sám na sebe a čekat kam se vydá Titanik s vlajkou EU řízený naší vládou. Budiž mi malou útěchou že se i parník zastaví, když ti obyčejní dole nebudou přikládat. Co jiného mi také zbývá při tahání za kratší konec provazu. Naříkat rozhodně nebudu, když mně ta práce baví. Jak říkával děda…lepší je si to podělat podle svýho, než podle toho co ti radí druzí.
Přeji všem a především malým ať se daří.
Miroslav Srp, Kamenný Újezd