Jeho synovi, tehdejšímu majiteli statku, to v plné síle došlo již po oslavách 1. máje roku 1947. Plného nástupu komunistů k moci se již nedočkal, slabé srdce mu to nedovolilo. Ten pocítila až jeho žena se synem, tatínkem dnešního majitele, kteří se po jeho smrti snažili hospodářství udržet. Pan Hypius byl v té době členem nechanické Selské jízdy a tudíž i přímým účastníkem tzv. Nechanické aféry v létě roku 1947. Tehdy ministerstvo vnitra, vedené komunistickým ministrem Václavem Noskem, policejně překazilo jezdecké závody organizované 5. a 6. července u Nechanic. Těsně před akcí uvěznilo pořadatele, obec a přístupové cesty obsadilo ozbrojenými policejními jednotkami a diváci i účastníci závodů, kteří přijeli na pozvání z celé republiky, se nakonec museli rozejít.
Kroj Selské jízdy nalezený na půdě statku nakonec přispěl v roce 1951 i k tomu, že pan Hypius strávil 19 měsíců u PTP a jeho maminka rok a čtvrt ve vězení. Na statek pak putovala družstevní prasata, jalovice a krávy.
Tradici hospodaření se otci a synovi Hypiusovým za pomoci rodiny po revoluci naštěstí podařilo vzkřísit velmi úspěšně. Kromě nezbytných rekonstrukcí obytné části i hospodářských budov, které v prvních letech sloužily jako porodna a odchovna prasat a část pro výkrm býků, se také vcelku dařilo pronajímat a kupovat půdu jak státní, tak od vlastníků. Současná výměra činí 268 hektarů převážně orné půdy (z toho asi 150 vlastních) při bonitě 15 Kč/m2. Škála pěstovaných plodin je poměrně pestrá – cukrovka, řepka, ozimá pšenice, jarní ječmen, oves, jetel na osivo, mák v poslední době nahradila kukuřice na zrno. „V průběhu let jsme se stali strojově soběstačnou farmou, pouze v setí a sklizni cukrovky a kukuřice využíváme služeb,“ říká pan Hypius a dodává: „V prodeji komodit spolupracujeme již několik let s pardubickou Cereou, kde je velkou výhodou možnost skladování produkce.“
Farma je v současné době zaměřena hlavně na rostlinnou výrobu, srdeční záležitostí paní Hypiusové jsou však koně. Ve stáji na statku tak můžete nalézt i klisnu ověnčenou několika tituly z nejrůznějších závodů ve všestrannosti. Hypiusovi jsou i členy Klubu přátel koní a turistiky v Horních Černůtkách, který organizuje celou řadu akcí pro co nejaktivnější život v obci.
V roce 2005 se pan Hypius stal majitelem ještě jednoho statku s dvaceti hektary polností, a to ve dva kilometry vzdálených Sověticích. Ten patřil rodinnému příteli, který ho panu Hypiusovi odkázal. „Další z pohnutých osudů selského rodu,“ vypráví Miloň Hypius: „Bývalý majitel sovětického statku František Horák byl v padesátých letech jakožto nepřítel režimu odsouzen na 20 let. Čtrnáct z nich strávil v uranových dolech, dalších deset po prezidentské amnestii byl v podmínce. Protože neměl vlastní děti, odkázal statek, na kterém po revoluci hospodařil, naší rodině. Velmi si toho vážíme a snažíme se jej postupně rekonstruovat – tak, jak by si to pan Horák přál.“
„Asi mi dá hodně sedláků za pravdu, že co se týče finančních příjmů, jsme si po vstupu do EU polepšili. Dotace umožňují investice. Proto ani do budoucna nemám obavu a věřím, že minimálně jedno z našich tří dětí se bude práci na statku spokojeně věnovat,“ věří farmář.
Po všech útrapách, které rodinu Hypiusových za minulého režimu potkaly, považuje Miloň Hypius za samozřejmost být členem znovuobnovené nechanické Selské jízdy a také Asociace soukromého zemědělství. „Velký smysl toho být v jedné organizaci se stejně smýšlejícími lidmi jsem si znovu potvrdil při nedávném školení na nový občanský zákoník a pachtovní smlouvy u nás v regionu. Předem jsem si sepsal, na co všechno se chci pana právníka zeptat, ale bylo to zbytečné. Na naprosto stejné věci se ptali i ostatní sedláci, což mě znovu přesvědčilo o tom, že řešíme stejné starosti i radosti. A to posiluje, nemyslíte?“
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ