Oslava rodinného farmaření a živého venkova v Kunclově mlýně

Sdílejte článek
Oslava rodinného farmaření a živého venkova v Kunclově mlýně

Opravdu jen stěží by člověk mezi více než tisícovkou návštěvníků, odcházející v sobotu 14. června v podvečerních hodinách z Kunclova mlýna v Brzině u Svatého Jana, hledal někoho, komu nic neříká pojem rodinná farma. Oslava tohoto typu hospodaření a vlastně venkova vůbec, kterou zde uspořádala společně s ASZ Příbram a obcí Svatý Jan Kunclova rodina, se totiž skutečně vydařila. Jeden z jejích hlavních cílů – poukázat na dlouhou tradici, hluboký smysl a význam rodinných farem přímo v praxi, byl naplněn na sto procent.

  

Kunclovi se dlouhou tradicí hospodaření ve zdejším mlýně, ležícím v krásném a tichém údolí potoka Brziny, mohou opravdu pochlubit. V loňském roce totiž uběhlo 300 let od první písemné zmínky o mlýně a co se týče přímo Kunclovic rodiny, ta tu hospodaří již šestou generaci. A výčet všech jejích aktivit je opravdu pestrý.

„Když jsme se s manželkou po revoluci rozhodli vzít si zpět našich 22 hektarů půdy, bylo nám jasné, že nás to uživit nemůže. Tehdy jsme ale neřešili, jak velkým zdrojem příjmů pro rodinu to bude a zda vůbec. Chtěli jsme, aby krajina ve zdejší marginální oblasti nebyla nešetrně obhospodařovaná nebo dokonce devastovaná,“ říká Vladimír Kuncl.

Dnes, po více než dvaceti letech, je však situace jejich zásluhou zcela jiná, výrazně tomu napomohla právě diverzifikace činností. Farma obhospodařuje 90 hektarů luk a pastvin v ekologickém režimu, zabývá se chovem masného skotu o počtu 35 plemenných matek, dvacítky koní a agroturistikou. Velmi oblíbené jsou i zdejší letní dětské tábory pořádané již 12 let pod názvem „Prázdniny v sedle“. Kunclovi se zaměřují také na obnovitelné zdroje energie. K vytápění používají výhradně dřevo, od osmdesátých let minulého století běží ve mlýně Francisova turbína, která zajišťuje veškerou elektrickou energii pro potřebu farmy. Vodou je poháněna i pila sloužící k příležitostnému pořezu kulatiny z lesa náležejícího ke mlýnu.

Do chodu farmy je několik posledních let plně zapojen syn Petr, umělecký kovář, a nutno podotknout, že si vede velmi dobře. Letos na jaře uvedl do provozu přímo na farmě bourárnu se zrací komorou a maso tak prodává bedýnkovou metodou ze dvora. Zájem o bio hovězí je ze strany spotřebitelů obrovský, což bylo znát i v průběhu sobotní akce, kdy šlo doslova na dračku.

Sobotní Svatojánské slavnosti začaly ekumenickou bohoslužbou u kaple Nejsvětější Trojice, kterou nechali Kunclovi v loňském roce vystavět na stráni za mlýnem dle návrhu architekta Davida Vávry. Z farmy k ní vedla děti stezka národního bohatství, kterou postupně plnily a formou hry jim tak byl ještě více přiblížen život na venkově a tradice řemesel. Jedno z nich, umělecké kovářství, měli možnost návštěvníci slavností vidět na vlastní oči, a to přímo v kovárně mlýna v podání mladého farmáře Petra Kuncla. Ten zde v průběhu dne vytvořil krásný umělecký prvek, který byl posléze na pódiu vydražen za 2.000 Kč. Ty putovaly do nedaleké obecně prospěšné společnosti Orlíček, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pro které byla u příležitosti slavností zřízena i sbírka.

Prohlídku farmy a jejího okolí si nenechalo ujít opravdu mnoho návštěvníků, kteří zároveň nakupovali produkty a výrobky farmářů a řemeslníků z okolí. Těch se tu sešla zhruba dvacítka, mezi nimi i členové příbramské asociace. Řadu členů z této i jiných regionálních organizací, např. Benešov či Strakonice, bylo možno potkat i mezi účastníky slavností, a to s celými rodinami.

Kunclovým náleží za zorganizování této úspěšné akce, za propagaci rodinného hospodaření a ukázku toho, jak venkov skutečně žije, velké poděkování.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ 

Přečteno: 451x
Katalog farem