Debata rozdělila členské státy do tří hlavních skupin:

1. těch, kteří říkají, že reforma zachází příliš daleko a je příliš radikální

2. těch, kteří říkají, že by mohla být ještě radikálnější

3. těch, kteří podporují současné znění reformy

Není překvapení, že hlavními podporovateli reformy je Německo, Švédsko, Velká Británie a Dánsko, na opačném konci je Finsko Španělsko, Itálie, Litva,Lotyšsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Maďarsko a Portugalsko. Tyto státy byly schopny vypracovat společný dopis, který byl předán nové komisařce zemědělství v den jednání a postavily se proti reformě. Belgie a Holandsko přichází s vlastními názory, Francie se dává na cestu vyjednávání s Německem.

Konkrétní výsledek však jednání nemělo. Komise se pouze zavázala, že do konce roku zpracuje systém kompenzací. Nový formální návrh komise bude publikován někdy na přelomu května-června příštího roku. Cílem je dosáhnout politické dohody uvnitř Výboru ministrů ještě před jednáním WTO v prosinci příštího roku.

Je již téměř pravidlem, že o těchto jednání a jejich důsledcích pro ČR nejsou podávány žádné informace. Před zasedáním Výboru proběhla v ČR celá řada akcí, byla zveřejněna posice České Republiky.

Česká Republika není ani mezi státy, které odmítly reformu, ani mezi státy, které reformu přijaly ve zprávách z Bruselu uvedena ani mezi státy, které by zvolily nějaký jiný postup.

Jaké jsou tedy výsledky Vašeho jednání, pane ministře?

Ing. Michal Pospíšil, ASZ ČR

Zdroj: ASZ ČR