"Kdybych na počátku podnikání, před těmi dvaadvaceti lety věděl, co mě čeká, nikdy bych nevěřil, že to dokážu. Cestou soukromého hospodaření bych se ale určitě vydal znovu, rodinná tradice je ve mně odmala hodně zakořeněná a cítím silnou potřebu předat jí dál," říká hned na úvod František Šíp.
Jeho původní vizí po navrácení patnácti hektarů, na nichž před kolektivizací v roce 1956 hospodařil děda, bylo zaměřit se na pěstování speciálních plodin na menší výměře půdy, například ovoce. Ale člověk míní a život mění. "V době mých zemědělských začátků byly stěžejní záležitostí na statku mléčné krávy. A ačkoliv ty vrácené z družstva byly víceméně brakační, zakoupil jsem dalších deset, objevily se možnosti pronájmu půdy od vlastníků a směr hospodaření se od toho počátečního poněkud odchýlil. Každý, kdo se stejně jako já rozhodl pro produkci mléka, vám jistě potvrdí, že je to řehole, ale také pravidelný a jistý příjem. A my jsme navíc měli to štěstí, že nás minuly potíže s odbytem – nejen v případě mlékáren, ale i jatek," vysvětluje sedlák.
Dnes na Šípovic statku naleznete čtyřicetihlavé stádo zejména holštýnského skotu, jehož mléko putuje prostřednictvím Mlékařského a hospodářského družstva JIH do německého Goldsteigu. Výkupní cena se po několika výkyvech, kdy ten nejnižší činil 5,50 Kč, ustálila - samozřejmě dle obsahu složek, kolem 11 Kč/l. Určitým úskalím pro Šípovi však je poloha statku uprostřed vesnice a tudíž nemožnost většího rozšíření tolik potřebných hospodářských budov. Po delším zvažování se proto rozhodli zahájit převodné křížení a holštýnky nyní připouští černým a červeným býkem plemene Aberdeen Angus.
V plánu je také rozšíření rostlinné výroby, zejména pěstování obilnin, a rekonstrukce staré stodoly na jejich uskladnění. Aktuálně pan Šíp obhospodařuje 80 hektarů půdy, značnou nevýhodou však je vysoký počet půdních bloků – celkem 42, z nichž některé jsou třeba i desetiarové. "Ty logicky nemohu než zatravnit, ořu proto asi polovinu výměry. Hodně jsme si slibovali od právě probíhající pozemkové úpravy, ale jak to vypadá, ani ta zásadnější změnu k lepšímu nepřinese," informuje pan Šíp. Během více než dvaceti let hospodaření si již zvykl i na velké půdní rozdíly – kamenitou půdu či srážkové stíny a dobře ví, jakou technologii nejlépe zvolit. K tomu mu napomáhá i kvalitní zemědělská technika – nesrovnatelná s původní, na jejíž navrácení z družstva čekal pět let. "Na nákup strojů využíváme dotační program Zemědělec administrovaný Podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem a jsme moc spokojeni, říká hospodář. Pochvaluje si nákup teleskopického manipulátoru před pěti lety, který mu umožňuje i poskytovat služby jak ve stavebnictví, tak okolním farmářům. Pro tyto účely využívá i nové rozmetadlo na hnůj a pluh. Naopak na chemickou ochranu a lisování sena využívá služeb on.
"Jak v rámci svého podnikání, tak v životě vůbec mám velké štěstí na lidi a největší asi na svou ženu Gábinu, které vděčím opravdu za mnohé. Má na starosti veškerou administrativu, s láskou pečuje o naše dvě děti i celou domácnost a navíc se intenzivně věnuje i svému velkému koníčku – výrobě věnců, dekorací a aranžmá," říká František Šíp.
"Přebujelá administrativa dokáže opravdu potrápit. Šestnáctistránková hlášení pro Český statistický úřad s daty, která je v mnoha případech možné získat z centrální evidence, člověku na náladě nepřidají, obzvláště pokud je vyplňujete šestkrát ročně. Uvítali jsme proto, že odpadla alespoň povinnost měsíčního hlášení o dodávkách mléka," informuje paní Šípová.
Jak již zmínil pan Šíp, jeho žena se intenzivně více než deset let věnuje výrobě věnců, především dožínkových a staročeských adventních, dekorací a aranžmá v přírodním stylu. Tato záliba již přesáhla rámec pouhého koníčku, zejména poté, co její výrobky před třemi lety získaly označení Prácheňsko regionální produkt. Pracuje hlavně s přírodními materiály z vlastní produkce, na části orné půdy si pro tyto účely pěstuje například len a mák. Své výrobky prodává přímo ze dvora či na regionálních trzích, možnost seznámit se s nimi měli i účastníci celostátní Rady ASZ letos v březnu, která se konala v Písku.
Oba manželé jsou velmi aktivní i v životě obce – pan Šíp je členem zastupitelstva, manželka jakožto členka přípravného výboru organizuje letošní oslavy k 630. výročí Smetanovy Lhoty. Ke všem svým aktivitám v letošním roce přidala ještě jednu, a to pořádání akcí v rámci regionu ASZ Písek. "Ačkoliv v našem regionu je celá řada velmi šikovných sedláků, příliš se mezi sebou neznáme a vzájemná setkávání se konají velmi zřídka. Je však na čase to změnit," shodují se manželé. První krok – letošní květnové setkání členů za účasti sedláků ze sousedního regionu ASZ Strakonicko, v tomto směru učinila právě paní Šípová, která akci zorganizovala.
Stará známá a staletími ověřená pravda, že sedlák je nedílnou součástí obce, ve které žije a podniká, a pozitivně tak ovlivňuje život v ní, se v případě rodiny Šípových znovu potvrdila. "Víte, těch čtyřicet ztracených let nelze jen tak rychle nahradit. Každá generace totiž musí udělat na statku velký kus práce, aby šlo hospodaření dál. A tak jako filmové hvězdy otiskují své ruce do chodníku slávy, tak generace sedláků otiskují své ruce do krajiny. A mou největší snahou už více než dvacet let je, aby se za ty mé otisky nemusely příští generace stydět," uzavírá František Šíp.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ