DÍL 1.: Podpora zakládání malých zemědělských podniků

Zásadní připomínka ASZ: Požadujeme zařadit titul Zakládání malých zemědělských podniků s dotací 15 tis. Euro.

Reakce MZe: Zamítavá. „Toto opatření by v podmínkách ČR nepřispělo ani ke konkurenceschopnosti zemědělství, vzhledem k zanedbatelnému rozsahu takových podniků, ani k tvorbě pracovních míst, protože by neuživily ani jednoho pracovníka. Nařízení č. 1305/2013 totiž dává do souvislosti toto opatření se Zahájením činnosti mladých zemědělců, přičemž minimální velikost podniku pro vstup do Zahájení činnosti mladých zemědělců je dána dosažením minimální hodnoty standardní produkce – tato hodnota musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory rozvoje malých zemědělských podniků. Zavedení podpory malých podniků, pokud by nešlo o jednohektarové podniky, by nutně znamenalo zvýšení minimální velikosti pro vstup do opatření u mladých zemědělců, která je nyní nastavena tak, aby uživila právě jednoho pracovníka, resp. jednoho člena rodinné farmy.“

Zavedení tohoto titulu jsme z pověření celostátní Rady ASZ ČR požadovali opakovaně, a to nikoliv pouze z důvodů konkurenceschopnosti zemědělství či zaměstnanosti. Ačkoli i v těchto bodech může program pomoci. Například, kdo je zakladatel malého zemědělského podniku, není zároveň žadatelem na Úřadu práce. Kdo si zakládá podnik a žádá o dotaci, nepředpokládá, že bude hned krachovat, když se navíc zaváže pravděpodobně k minimálně 5leté udržitelnosti v předkládaném podnikatelském plánu. Při prosazování tohoto titulu šlo například o tyto argumenty:

1. Nechtěli jsme vyloučit žádného mladého začínajícího zemědělce. Věděli jsme, že oproti minulému dotačnímu období EU totiž zavedla dvě kategorie mladých začínajících a) malé (a to vlastně bez rozlišení věku), b) „klasické“ mladé začínající. A že tyto dvě kategorie budou odděleny velikostně. MZe zatím v PRV podpoří pouze druhou kategorii, dle tabulky cílových hodnot, která zatím není úplně srozumitelná (viz níže). Zde však není pravděpodobné, že bude začínat na více než 1 hektaru. Tomu totiž neodpovídají ani hodnoty ani myšlenky na „uživení jednoho pracovníka“. Tedy nezařazením tohoto titulu, se kterým evropská pravidla počítala, bezpochyby došlo k vyloučení velké skupiny žadatelů, kteří jsou s venkovem spjati a mohli být potenciálem do budoucna.

2. Chtěli jsme podpořit zakládání malých zemědělských podniků, protože z našeho pohledu na venkov takové podniky vždy patřily. Vesnice, kde už není ani jeden zemědělec (byť drobný), se stává neživou. Sedlák ve své obci často jako důsledek své činnosti řeší stav polních cest, místních komunikací, eroze, vody v krajině. Odpovědnost za jeho jednání je lépe vymahatelná - pro ostatní občany je snáze dostižitelný, což determinuje jeho chování v krajině. Může pomoci s dalšími př. zimními pracemi – odklízení sněhu, výpomoc mechanizací či vlastními prostory, atp. Jeho přítomnost je prostě a jednoduše užitečná. Vedle toho pomáhá udržovat fungující společenské vazby lépe, než subjekt, který do vsi zpravidla jen dojíždí několikrát v roce obdělat okolní pozemky a jinak sídlí mimo obec.

3. Chtěli jsme umožnit rozvoj zemědělské činnosti tzv. kovozemědělcům. Jedná se o jakousi diversifikaci do zemědělství, které stabilizuje venkovské obyvatelstvo. Sedlák byl, je a bude vždy vázán k půdě, tím jde přímo proti negativnímu trendu stěhování se z města na venkov. Zahájení zemědělské činnosti může pomoci některým rodinám, které se odstěhovaly na venkov, zde snáze zůstat, i když se jejich ekonomická situace v čase mění.

4. Z pohledu ASZ zůstává otázkou, jaký smysl bude mít dále propagovat zemědělství a venkov akcemi typu Farmářské slavnosti, Zemědělství žije!, Rok rodinných farem, apod. a současně přitom nastavovat dotační podmínky přesně obráceně, tj. tak, že budou cíleně vylučováni drobní začínající zemědělci, kteří právě měli být těmito akcemi osloveni a přilákáni.

 Hlavní kancelář ASZ ČR

Příloha: Požadovaná minimální hodnota standardní produkce na podnik (v přepočtu na RPJ) stanovená dle výrobního zaměření: