A v jednom z opuštěných zvonovických statků začal v roce 1946 na přidělených devíti hektarech polností hospodařit i dědeček manželky Jiřího Maráka. Na omezenou dobu samozřejmě, tedy do založení místního JZD v roce 1953.

O restituce, jejichž vyřízení trvalo dva roky, zažádali oba rodiče manželky pana Maráka, neboť maminka pocházela původem také ze statku, k němuž kromě inventáře náleželo dalších devět hektarů polností. Jiří Marák od samého počátku tchánovi v hospodaření vydatně pomáhal, ačkoliv do roku 2007 při zaměstnání, kterým byl post učitele na základní škole.

Nyní se sedlačině na zvonovickém statku věnují plně Jiří Marák s mladším synem Šimonem, vypomáhá jim i starší syn Hynek. Farma je zaměřena na čistě rostlinnou výrobu na celkem 270 hektarech velmi úrodné půdy. „Hospodaříme v osmi katastrech na 25 půdních blocích, kde se bonita pohybuje od 6,50 do 16 Kč/m2, převažuje však půda s vyšší bonitou. O zdejší oblasti se říká, že stačí, když hospodář nezapomene zasít,“ směje se Šimon Marák. Základními plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka, na množitelských porostech pěstují Marákovi čičorku a hořčici, a to jak na vývoz do Francie, tak pro Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. „S výzkumným ústavem mám na příští rok ještě smlouvu na množení osiva jetele a vojtěšky,“ informuje mladý hospodář.

Ten se pokoušel jakožto mladý začínající zemědělec o získání dotace, na níž ovšem bodově nedosáhl, neboť byli zvýhodněni ekologicky hospodařící žadatelé. „V novém Programu rozvoje venkova by měly být podmínky pro tuto dotaci ještě zpřísněny, omezeny předem stanovenými výdělky, což považuji za nepochopitelné. Stejně tak nepochopitelná je absence jakéhokoliv dotačního titulu určeného menším zemědělcům. Nastavení budoucí dotační politiky je diskriminační obzvláště vůči drobným začínajícím sedlákům, kteří na rozdíl od mamutích podniků podporu skutečně potřebují. Připadá mi, že je cosi shnilého ve státě českém, když ministerstvo absolutně ignoruje dlouhodobé volání naší nevládní organizace po skutečných potřebách soukromých zemědělců a navenek se mediálně prezentuje, jak pro český venkov dělá jen to nejlepší,“ říká zklamaně Šimon Marák a dodává: „Přitom počty jsou zcela jednoduché. Zde na Vyškovsku jsme obklopeni obřími zemědělskými společnostmi, obhospodařujícími osm, devět tisíc hektarů za pomoci několika málo zaměstnanců. Takováto výměra by velice slušně uživila i stovku rodin, nehledě na celou řadu dalších neekonomických přínosů pro venkov.“

I tak je ovšem třeba hledět do budoucna s optimismem, který Marákovým rozhodně nechybí. Aktuálně mají těsně po kolaudaci nové víceúčelové haly, která jim společně se staršími skladovacími prostory umožní uskladnění veškeré produkce. Nachází se v objektu bývalého JZD ve Zvonovicích, ke kterému se váží i další plány hospodářů. A to na rozjezd živočišné výroby a s ním spojenou výstavbu stáje, na kterou by si již na podzim chtěli nechat vypracovat projekt.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ