Potvrzuje se tak nezbytnost připomínkové činnosti a hájení zájmů podnikatelů prostřednictvím nevládních stavovských organizací. Bez přehnaného akcentu by se dalo tvrdit, že pokud by uvedené legislativní návrhy byly schváleny, podnikání by bylo ještě více ztíženo. Svými společnými postoji a připomínkami se sedláci v ASZ pokusili ovlivnit především ty nejzávažnější návrhy. Některé zákony tak nakonec schváleny nebyly nebo došlo k jejich částečné úpravě.
Novela zákona o zemědělství
Jednou z nejdůležitějších změn je určitě vládní novela zákona o zemědělství č.252/1997Sb. (č.84/2004Sb.). Mze zde původně navrhovalo povinnou registraci s.h.r. na „zemědělského podnikatele“ na krajských úřadech, pro nové zájemce povinné školení 300 hodin či automatické zrušení registrace vpřípadě jednoročního přerušení hospodaření, vše pod pokutou až do 200000 korun. ASZ byla proti této novele, považovala ji za zbytečnou, neboť především fyzickým osobám se bezpočtem nových podmínek jen zkomplikovala možnost začít hospodařit na vlastním majetku. Zákon odmítl senát i prezident, parlament svou levicovou většinou jej však nakonec stejně protlačil. Do schválené verze se promítly některé návrhy ASZ. Registrace se nakonec provádí v obcích s rozšířenou působností, tedy blíže k podnikatelům a prokazuje se bude buď praxe nebo zaškolení vřádu „jen“ 150 hodin. Podle zákona by se tedy všichni současní sedláci měli přeregistrovat nejpozději do konce dubna 2005. K tomu by jim mělo stačit předložit původní „Osvědčení o s.h.r.“. V současné době již také platí novela zákona o správních poplatcích, která stanovuje poplatek novým zájemcům o zem. hospodaření ve výši 1.000Kč (500Kč je za změnu). Současní zemědělci jsou od poplatku osvobozeni.
Nájmy zemědělských pozemků
Rok 2004 byl také ve znamení stále se zvyšujícího tlaku na direktivní stanovení doby trvání nájemních vztahů. Vláda, která předložila návrh na novelu občanského zákoníku se pokoušela jít změnou výpovědní lhůty ze současného jednoho roku na pět let z nájmůzemědělské půdy a to původně i stím, že by se týkala již uzavřených smluv. ASZ zde vystoupila jednoznačně proti sargumentací jednak konzervace současného nevyhovujícího systému půdní držby a především zásahu do vlastnických práv. Zákon nakonec přijat nebyl a zatím zůstává uhájen institut původní jednoroční výpovědi.
Souběžně spředchozím návrhem ovšem poslanci z KSČM a i částečně z ČSSD proti vlastnickým právům nasadili bez skrupulí rovnou těžký kalibr vpodobě zákona o pachtu, kterým již od roku 2003 ve sněmovně ohrožují nedotknutelnost vlastnických práv. Argumentace těchto skupin je založena na skutečnosti, že vČR je přes 80% zemědělské půdy vpronájmu a nájemci tudíž potřebují „jistotu“ k hospodaření. Zákon by oběma partnerům tohoto smluvního vztahu nařizoval uzavřít nájem minimálně na sedm let. Pokud by ovšem nájemce měsíc před skončením tohoto nájmu vyjádřil zájem dále hospodařit, vlastník by byl povinován prodloužit smlouvu na dalších 7 let a to vše bez možnosti úpravy nájemného. ASZ, která principielně žádá zamítnutí tohoto návrhu, zde věnovala maximální pozornost a její zástupci v této věci absolvovali bezpočet jednání sposlanci především z ODS a KDU-ČSL, ale i z dalších stran. Zákon se nyní nachází již ve 3.čtení, které bylo již několikrát odloženo - tentokrát na únorovou schůzi sněmovny.
Zákon o vyvlastňování
Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí společně vyprodukovaly návrh zákona na sjednocení mechanismu nuceného přechodu práv k nemovitému majetku z titulu veřejného zájmu, jehož výklad není dosud příliš jednoznačný. Na první pohled možná chvályhodný zájem by však spolu s připravovanou novelou stavebního zákona vystavil nebezpečí vyvlastnění pozemky poblíž obcí a měst. Podle tohoto návrhu by totiž měly být veřejným zájmem také parky a veřejná zeleň. Pokud by tedy byl takový pozemek obecním či městským zastupitelstvem označen vúzemním plánu za plochu určenou pro veřejnou zeleň, mohl by být vyvlastněn a to za cenu vmístě obvyklou (určenou znalcem). ASZ, ale i řada dalších organizací zásadně vystoupila proti návrhu. Pro obrovský počet připomínek byl tento kontroverzní návrh stažen a nebyl předložen ani do vlády.
Transformační zákon
Nelze také opomenout nekonečnou snahu levicových poslanců měnit zákon o transformaci družstev tak, aby se oprávněné osoby, které léta marně čekají na vyrovnání se již ke svému majetku nedostaly. Další návrh spočíval ve věcném způsobu plnění nároků dosud nevydaných majetkových podílů a to v podstatě podle současné majetkové skladby družstva stím, že vlastník podílů-restituent by musel znovu v termínu 3 měsíců písemně žádat o jeho vydání, jinak by o nárok přišel. Restituent by se tak mohl stát „šťastným“ majitelem většinou nepotřebných a zplundrovaných nemovitostí či dávno odložených zařízení. Novela by v podstatě znamenala konečnou legalizaci zvěrstev páchaných na sedlácích v padesátých letech Předkladatelé se přitom zaštiťovali zájmem vyřešit současnou situaci ku prospěchu oprávněných osob. Těm se ale 7-letá zákonná lhůta pro vydávání majetkových podílů (od které ale již uplynulo dalších 5 let) stala čekáním na Godota. Ani zdaleka se totiž nedočkali tvrzeného, že tímto odkladem budou družstva v lepší ekonomické kondici než vdobě schvalování transformačních projektů vroce 1992. Záležitost se stále dotýká téměř 250 tisíc neuspokojených restituentů, kteří dosud čekají na vydání těchto podílů vhodnotě přes 15 miliard korun.
ASZ mnohokrát vystoupila proti těmto novelám, povinným osobám nic nebrání, aby své závazky vyrovnávaly a jediné co zákonu vždy scházelo byly sankce za jeho neplnění. Novela naštěstí schválena nebyla.
ASZ se loni vzáří také připojila kzáměru poslance Miloslava Kučery (ODS) na podávání žalob na stát k mezinárodnímu soudu pro lidská práva. Podněty jsou shromažďovány a doplňovány vkanceláři ASZ, předávány ke zpracování právníkům a vyhovující podání ve věci nevymahatelnosti práva u těchto majetkových podílů budou průběžně zasílána do Štrasburku.
Novela zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře
Samostatnou kapitolou byl návrh novely, která by pod rouškou společného lobbingu znamenala povinnou „registraci“ všech podnikatelských subjektů u AK nebo HK. Každý podnikatel bez výjimky by musel těmto komorám každý rok povinně nahlásit základní ekonomické údaje své firmy, kterážto data by byla těmto komorám volně kdispozici a dále zaplatit poplatek od 1 tisíce korun a výše dle firemního obratu. Potvrzení o jeho úhradě by dokonce musela být součástí daňového přiznání. Proti tomuto návrhu ASZ okamžitě a zcela zásadně vystoupila, přijetí novely by znamenalo eliminaci všech ostatních nevládních a zájmových organizací a zajistilo by monopol pro AK a HK. Návrh byl stažen a nedostal se zatím k dalšímu projednávání.
Kauza účetnictví
Lepší příklad „evropštějšího“ počínání našich úředníků než samotného Bruselu bychom asi těžko hledali. Od ledna 2004 začala platit novela zákona o účetnictví, která upravila mj. terminologii účetních systémů. Zjednoduchého účetnictví vznikla daňová evidence a podvojné účetnictví bylo nahrazeno „účetnictvím“. Daňová evidence je nyní upravena zákonem o daních zpříjmů, účetnictví pak zákonem o účetnictví. Metodika Ministerstva financí stanovila, s odkazem na jakýsi výklad Nařízení ES 1260/1999, že příjemci dotací ze Strukturálních fondů EU budou povinni účtovat právě vúčetnictví.
ASZ se však nehodlala smířit s touto blíže neodůvodněnou podmínkou, která by se dotýkala většiny podnikatelů fyzických osob, kteří logicky účtují touto zjednodušenou formou. Trvalý tlak ASZ vyústil nejprve ve vyjednání roční výjimky pro zemědělce na ministerstvu financí. ASZ nicméně žádala trvalé zrušení této nesmyslné překážky a oslovila proto několik ministrů a většinu poslanců, ministři zemědělství i financí byli interpelováni vesněmovně. Teprve koncem listopadu 2004 se vyjasnilo: Dopis komisaře Jacquese Barrota jednoznačně potvrdil, že EK podvojné účetnictví vůbec nevyžaduje. Ministerstvo financí následně tuto podmínku zrušilo. Účetnictví (dříve podvojné) tedy v ČR definitivně nebude v souvislosti s dotacemi z EU vyžadováno. Aktuální novelou zákona o daních z příjmů byl navíc posílen institut daňové evidence z hlediska výše ročního obratu, od kterého je již nutné vnásledujícím roce přejít na podvojné účetnictví. Z původních 6 mil. korun ročně se limit zvyšuje na 15 mil. a to platí i pro obrat dosažený v roce 2004. ASZ společně se Společností mladých agrárníků (SMA) do novely zákona také prosadila levnější způsob případného přechodu na podvojné účetnictví tím, že zásoby vytvořené vlastní činností se vůbec nezahrnou do daňového základu (týká se pouze zemědělských podnikatelů).
Zelená nafta
Na počátku minulého roku došlo k přesunu administrace zelené nafty z finančních úřadů na celní úřady. I přesto, že jde o rámec jednoho ministerstva objevil se neuvěřitelný nárůst administrativy, opětovné předkládání všech dokumentů listů vlastnictví a nájemních smluv k obdělávaným pozemkům a vyplňování přehledů s prakticky nezjistitelnými údaji o skutečné spotřebě nafty v rostlinné výrobě na každý stroj. Jednotlivé celní úřady přitom postupovaly velmi rozdílně.
Snahou ASZ bylo sjednocení a především zjednodušení těchto požadavků, což se postupně alespoň částečně podařilo. Asociace se ihned připojila k senátnímu návrhu novely zákona o spotřebních daních. Jeho smyslem bylo prokazování obhospodařované výměry pro vratku spotřební daně ze zelené nafty pouze formou údajů z LPIS registrovaných na Zemědělských agenturách Mze. Zákon je již v platnosti, čeká se ale na schválení nové prováděcí vyhlášky MZe. Ta je nyní vpřipomínkovém řízení (zároveň se zde plánuje i změna některých normativů spotřeby nafty). Účinnost se předpokládá od 1.února 2005.
ASZ však chce jít ještě dál a to snahou ke zrušení povinnosti evidence skutečné spotřeby nafty na jednotlivé stroje a pracovní operace s tím, že hektarové normativy spotřeby považujeme za dostatečný způsob prokázání spotřebované nafty. 2.čtení novely zákona o spotřebních daních bylo odloženo na únorovou schůzi sněmovny.
Asociace se věnovala připomínkové činnosti také u mnoha dalších návrhů. Ať už šlo o několik velmi důležitých změn vpřipravovaném dotačním titulu na „předčasný odchod do důchodu“ či vládních nařízení o LFA a agroenvi, vládní novely zákona o lesích a samozřejmě systému dotací do zemědělství v roce 2005.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
Zdroj: ASZ ČR
