Návrhy novel obsahují několik velmi důležitých novinek. Nově se například zavádí dotační titul na podporu integrované ochrany ovocných sadů a vinic (již od velikosti 0,5 ha). Po splnění řady podmínek by měl žadatel obdržet dotaci kolem 4 000 korun na hektar sadu, v případě vinic pak zhruba o sedm stovek více. Při kontrolách bude napříště akceptována 5% tolerance odchylky výměry každého půdního bloku, což je oficielně zdůvodněno dalším „zpřesňováním“ ortofotomap. Bez sankcí by se mělo obejít až 5% snížení celkové výměry půdy zařazené do agroenvironmentálních opatření v průběhu pětiletého setrvání v příslušném dotačním opatření. Také zalesnění dříve zatravněného pozemku podle tohoto nařízení nebude důvodem k vracení dotace.
Úředníci také zareagovali na kritiku z minulého roku a mění problematické limity intenzity chovu hospodářských zvířat na hektar pastvin a také samotné přepočty jednotlivých kategorií a druhů zvířat na VDJ, které do praxe stačily loni přinést často jen zmatek a rozčarování. Platnost nových přepočítávacích koeficientů jednotlivých druhů zvířat však resortní ministerstvo plánuje až teprve od roku 2006. S tím ale ASZ nesouhlasí. Asociace navrhuje zjednodušení u ovcí a koz zavedením vždy pouze jedné kategorie těchto zvířat, a to „bahnice a kozy ve stáří nad 1 rok“ za použití zvýšeného koeficientu 0,25 VDJ. Očekáváme, že toto řešení by v praxi zajistilo jednodušší a přehlednější systém přidělování dotací, než při zamýšleném použití přepočtů také na kůzlata a jehňata (0,1 VDJ). MZe zde však argumentuje limitem 0,2 VDJ na ovce a kozy stanoveným od EU.
Další připomínkou ASZ bylo rozšíření dosavadní druhové skladby podporovaných druhů hospodářských zvířat o farmové chovy jelenovitých, které zjevně představují potřebnou diverzifikaci zemědělských činností a extenzitu chovů hospodářských zvířat ve zpravidla výše položených oblastech. Chovem těchto druhů zvířat se již řadu let zabývá mnoho soukromých zemědělců. Udržováním zúženého profilu podporovaných druhů zvířat se trvale znevýhodňuje pozice zemědělců jako ošetřovatelů pozemků a krajiny v těch oblastech, ve kterých jsou možnosti výběru vhodných podnikatelských aktivit již obecně sníženy. Udržení extenzivního typu hospodaření (kam počítáme i farmové chovy) přitom v těchto oblastech považujeme za nezbytné.
Asociace také navrhuje zrušit podmínku „čistosevu“ při zakládání travního porostu a žádá umožnit výsev travní směsi s krycí plodinou. Současná podmínka jde proti logice věci, neboť zatravňované plochy jsou zpravidla na svažitých pozemcích, kde riziko eroze půdy je větší. Zatravňovaný pozemek je totiž v mezidobí před zapojením travního porostu ohrožován erozí mnohem více.
Co se týká meziplodin, navrhujeme do připraveného seznamu meziplodin zařadit například také luskoviny jako přirozené nitrifikátory. ASZ navrhuje také zjednodušit evidenci v pastevním deníku tak, aby k zápisu docházelo vždy až v souvislosti s nějakou změnou (tedy při změně počtu zvířat, přeřazení zvířete do jiné kategorie či změně pasených pozemků). Každodenní povinnost zápisu je celkem zbytečná a zatěžující, jestliže nedochází k žádné změně a pastevní deník se stává tak jen méně přehledným.
Obecnou snahou ASZ je vytvořit podmínky pro širší využívání zatravnění orné půdy v oblastech LFA. V praxi je však pro sedláky velmi odrazující, pokud v těchto „zhoršených“ oblastech existuje podmínka, že zatravněnou půdu již nelze převést zpět na ornou. Zemědělci a především vlastníci těchto pozemků se často obávají této trvalé změny, které pro ně do budoucna znamená omezení manévrovacích možností ve vlastním podnikatelském plánu. V intenzivních oblastech přitom tato podmínka není a oblasti LFA jsou tak opět zbytečně znevýhodněny. Na druhou stranu ty pozemky, které na ortofotomapách půdních bloků nejsou označeny za „vhodné“ k zatravnění, nelze přihlásit do tohoto dotačního titulu. ASZ považuje současné podmínky k jejich zařazení za zbytečně omezující. Žádáme proto jejich výrazné uvolnění tak, aby zemědělci mohli s využitím dotace zatravnit podle potřeby v podstatě kterýkoli pozemek s ornou půdou.
V průběhu celé existence vládního nařízení k oblastem LFA ASZ také kritizuje podmínku zatížení VDJ, která je přepočítávána na veškerou obhospodařovanou půdu žadatelem. Vyrovnávací příspěvek se přitom poskytuje pouze na plochu s trvalými travními porosty (TTP). Tyto parametry by ale bylo zapotřebí sladit, jako jeden z možných způsobů považujeme poskytovat vyrovnávací příspěvek na každý hektar půdy v LFA. ASZ žádá, aby vyrovnávací příspěvek v oblastech LFA byl vyplácen na veškerou zemědělskou půdu a nikoliv pouze na pozemky s TTP. Sedláci hospodařící v oblastech LFA ve ztížených podmínkách stěží zajistí konkurenceschopnost ve srovnání s hospodařením v intenzivních oblastech. Horší podmínky nejsou přece pouze na pozemcích s TTP, ale samozřejmě i na orné půdě a není proto logické, aby byly podporovány pouze plochy s TTP. Samotná prezentační brožura ministerstva zemědělství z roku 2003 hovoří o tom, že: „nárok na dotaci pro podnikatele v těchto oblastech (LFA) vzniká jednoduše tím, že v těchto přírodních podmínkách hospodaří….“. „Těšnov“ má tedy dobrou příležitost převést slova z papírů ve skutečnost.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
Zdroj: ASZ ČR
