Když mě páter Říha z Louňovic pod Blaníkem v polovině srpna oslovil a zároveň poprosil, abychom tuto pouť společně s jeho farností a našimi sedláky zorganizovali, zdálo se mi to technicky neproveditelné, neboť v naší oblasti v tuto dobu teprve začínají žně – sběr brambor. A na Vlašimsku skoro každý z našich kolegů-sedláků brambory pěstuje. Už tehdy bylo víc než jasné, že v důsledku počasí se sběr protáhne až do září.

V sobotu 20. září odpoledne, v sezoně sklizně brambor a v nestálém, převážně deštivém počasí, kdy se každá minuta práce za sucha počítá, mě napadá: „Nikdo určitě nepřijde. Nebudou mít čas. Co na to řekne pan kardinál, když jsem mu před dvěma týdny na pouti rodin ve Žďáru nad Sázavou přislíbil hojnou účast zemědělců?“ Byla to i noční můra, která mě už několik nocí před tím provázela. Na Blaníku se však ukázalo, že všechny mé obavy byly zbytečné. Jak už jsem zmínil, kromě našich členů i těch z okolních regionů připutovali i různí drobní zemědělci. Ti se o naši Asociaci velice zajímali prostřednictvím propagačních materiálů, které jsme společnými silami doslova na bedrech dotáhli až do výšky 638 m n. m - na vrchol Blaníku.

Po mši svaté otec kardinál požehnal dožínkový věnec se slovy, že právě rodinné farmy jsou hodnotou pro náš národ. Tento věnec jsme společně, za silného deště při sestupu z Blaníku, položili před oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích jako poděkování za úrodu a za ochranu Panny Marie. Děkuji jménem svým i jménem pátera Františka Říhy kamarádům - sedlákům a všem poutníkům, kteří si udělali čas a vystoupili na posvátnou horu, poděkovali a zároveň si vyprosili Boží požehnání pro své rodiny a svou nelehkou, ale krásnou práci.

Pavel Duda, předseda ASZ okresu Benešov