Dnes je již naštěstí situace zcela jiná. Do kraje, o kterém mnozí hovoří jako o Bohem zapomenutém, se opět vrátil život. I díky menším rodinným farmám, kterých zde v posledních několika letech přibývá. Navázaly na původní tradici chovu ovcí, pečují o krajinu, zapojují se do chodu obcí prací v zastupitelstvech a některé i zásobují okolí kvalitními čerstvými potravinami. Jako například farma Lukava manželů Martina a Jany Rosenbaumových. Ta se v Dětřichovci, části obce Jindřichovice pod Smrkem, věnuje již několik let chovu východofríských ovcí a výrobě výborných sýrů několika typů včetně zrajících, jogurtů a tvarohů.

Kdo Rosenbaumovi chvíli pozoruje při manipulaci s ovcemi či výrobě sýrů, těžko by hádal, že oba strávili dětství a dospívání v panelácích, Martin v Karlových Varech, Jana v Teplicích. „Sedlačina mi ale byla vždycky hodně blízká, každé léto jsem trávil u kamarádů na statku a tomu přizpůsobil i výběr střední a vysoké školy,“ říká farmář.

Poznali se v Českých Budějovicích na studiích. Oba pak odešli do Jindřichovic pod Smrkem, kde pan Rosenbaum vykonával náhradní vojenskou službu prací v místním muzeu, které dokumentuje život venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí. Následovalo několik let práce na místní farmě a zároveň budování vlastního hospodářství. „S kamarádem jsme si pronajali v okolí pozemky a začali se věnovat pastevnímu chovu ovcí plemene romney. Hospodařili jsme na 70 hektarech luk a pastvin, základní stádo se rozrostlo až na 200 zvířat,“ informuje pan Rosenbaum. Po čase se rozhodli, že nadále budou pokračovat každý sám.

V roce 2006 tak Rosenbaumovi zakoupili právě v Dětřichovci opuštěný, neudržovaný pozemek, kde dříve stávala zemědělská usedlost patřící rodině sudetských Němců. „Dva roky jsme s manželkou kempovali v maringotce, bylo potřeba udělat vše znovu – cestu, studnu, elektřinu, dům. Tady bylo úplné zakleté království, nebylo třeba nic bourat, po bývalém statku ani památky,“ vzpomíná hospodář.

Dnešní farma Lukava už období před osmi lety v ničem nepřipomíná. Po domě vystavěném na zelené louce pobíhají čtyři děti – od nejstarší téměř sedmileté Johanky až po nejmladšího rok a půl starého Jeníka, který nám zdatně asistuje při fotografování a nahánění ovcí. Těch na dětřichoveckých pastvinách naleznete zhruba sedmdesát, aktuálně se dojí 45. Jedná se o mléčné plemeno původem z Německa – východofríské ovce. „Chov mléčných ovcí a výroba sýrů byla naše vize hned od počátku. Ovčí mléko se vyznačuje vysokým obsahem sušiny, obsah tuku a bílkovin je téměř dvojnásobný než u kravského či kozího mléka, proto je k výrobě sýrů ideální. Složení a množství mléka však není po celou dobu laktace stejné, mění se v závislosti na pastvě a počasí, užitkovost se tak pohybuje mezi 200 a 300 litry na ovci a laktaci,“ vysvětluje farmář.

Dětřichovické ovce jsou druhým rokem zapojeny i do kontroly užitkovosti, zdejší chov má na starosti šlechtitel Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád. „Farma Lukava má aktuálně do kontroly užitkovosti zapojeno 58 ovcí, z nichž 20 dosáhlo v letošním roce třídy plemenné hodnoty Elita rekord (ER) a 15 Elita (E). Jedná se o nadprůměrné výsledky, chov se řadí mezi nejlepší tohoto plemene u nás. Velkým letošním úspěchem farmy je také vyprodukování dvou velmi kvalitních plemenných beranů, kteří byli prodáni na podzimní aukci na farmě rodiny Pulíčkových v Pěnčíně,“ informuje Richard Konrád.

Výrobu sýrů v bio kvalitě realizují Rosenbaumovi v registrované minisýrárně přímo na farmě, prodej probíhá z velké části ze dvora, pro tyto účely vystavěli hospodáři nedávno dřevěnou prodejničku hned vedle sýrárny. Část produkce míří také na různé trhy a slavnosti v Libereckém kraji, v menší míře i do prodejen zdravé výživy. Pestrý sortiment čestvých i polotvrdých sýrů, brynzy, cottage, tvarohů a jogurtů rozšířili i o sýry zrající. Ty mohou Rosenbaumovi nabízet svým stálým zákazníkům i v době, kdy se nedojí (zhruba od listopadu do května). Na jejich uskladnění vybudovali v letošním roce sklepní prostory, jejichž stavbu pomohla zrealizovat stotisícová bezúročná půjčka od Svazu chovatelů ovcí a koz.

Rosenbaumovi, kteří obhospodařují necelých 30 hektarů luk a pastvin v systému ekologického zemědělství, stojí aktuálně před rozhodnutím, jak chod farmy ekonomicky zefektivnit, aby zbývalo více finančních prostředků na investice. Je opravdu smutné, že pro menší rodinné farmy tohoto typu, které se vzhledem k množství podmínek a náročnosti zpracování projektů neodvažují žádat o investiční dotace z PRV, nebo ani neplánují nějaké razantní investice, neexistuje žádná vhodná alternativa. Konkrétně pro farmu rodiny Rosenbaumových, ale i celou řadu dalších menších rodinných hospodářství by byly naprosto ideální Asociací soukromého zemědělství do nového programového období navrhované jednoduché „mikroprojekty“, v jejichž rámci by dotace nepřesáhly například 300 tisíc Kč a sloužily by k vylepšení vzhledu farem či nakoupení použitého a přitom stále funkčního strojního vybavení.

Jednou z možností do budoucna pro dětřichovické hospodáře je navýšení výměry na zhruba 50 hektarů a rozšíření chovného stáda. Dosáhli by tak vzorového modelu klasické kanadské rodinné farmy, který panu Rosenbaumovi již před lety učaroval. S ním souvisí i větší využití koní v rámci hospodářství. „Naším dlouhodobým cílem je moderní využití koňské síly pro život a práci na farmě jakožto ekologické i ekonomické alternativy k současnému modelu zemědělství. Nyní jsou s námi na farmě dva chladnokrevní koně, které využíváme pod sedlem i v zápřahu. Pomáhají nám s přípravou palivového dříví, pracují na poli, s vozem se účastní řady akcí a slavností v Jindřichovicích a okolí,“ vysvětluje pan Rosenbaum.

Své faremní aktivity Rosenbaumovi postupně rozšiřují i o pěstování bio zeleniny, brambor a venkovní chov prasat. Vše ve snaze o zodpovědný přístup k přírodě a s důrazem na kvalitu produkce. Opravdu velká škoda, že takovéto farmy si stát nejen nehýčká, ale naopak jim podmínky k jejich spokojenému hospodaření a životu dlouhodobě nesmyslně ztěžuje.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ