Podle SOFI (2014), publikace vydané organizací pro výživu a zemědělství při OSN, pojednávající o problematice nedostatku potravin, bezpečnosti potravin a výživy, je na světě 7,1 miliard lidí a z toho více než 805 milionů lidí čelí hladu a podvýživě. Pro odstranění tohoto problému je třeba zvýšit světovou produkci potravin až o 60 %. Celkem 70 % všech chudých obyvatel světa žije na venkově a jejich živobytí je závislé právě na zemědělství, potažmo tedy na půdě.
Nicméně velké množství půdy obrovským tempem mizí a většina lidí o nesčetných úlohách půdy neví nebo jim nerozumí. 33% z celkové plochy úrodných půd, pokrývajících povrch Země, je ohroženo urbanizací, odlesňováním, špatnými způsoby hospodaření, znečištěním, nadměrnou pastvou. Půda díky těmto faktorům podléhá degradaci a stává se pustou a neproduktivní. Odhaduje se, že na světě je ročně ztraceno okolo 24 miliard tun úrodné půdy, což je 3,4 tuny na každého obyvatele této planety za jeden rok. A může trvat až 1000 let, než vznikne pouhý jeden centimetr půdy nové.
Půdy v Nepálu
Studium pedologie v Nepálu bylo zahájeno v roce 1951 a aktivní využívání poznatků z této oblasti začalo v roce 1957, a to utvořením oddělení vědy o půdě. Plán perspektivního zemědělství (1995) kladl důraz na zvýšení zemědělské výroby pomocí užívání chemických hnojiv a zavlažování oblastí s vysokým produkčním potenciálem. Za jeden z hlavních problémů místního zemědělství byl považován pokles půdní úrodnosti. Ten byl způsoben zejména odlesňováním a dalšími změnami ve využití půdy, které zahrnovaly nezemědělské využití úrodné půdy. Dále také vinou pěstování v nevhodných oblastech, pěstování na svazích, nadměrné pastvě, vypalování posklizňových zbytků, nevyváženému používání agrochemikálií a klesajícímu využívání organického hnojení.
V současné době používají místní zemědělci pro zachování a zlepšení půdní úrodnosti 2,5-3 tuny statkových hnojiv. Celostátní průměr ve spotřebě průmyslových hnojiv je asi 30 kg/ha. Z výše uvedených čísel tedy jasně vyplývá, že tak malým množstvím dodaných živin není možné uspokojit potřebu dávky živin snad u žádné plodiny. Tudíž je tu velký rozdíl mezi příjmem živin rostlinami z půdy a dodávkami živin zpět do půdy. Ten se promítá v každoročním poklesu půdní úrodnosti. Každý rok se v Nepálu ztrácí 22 tun půdy z jednoho hektaru, stále stejným tempem. Nepál se tak brzy stane hornatou pouští. Vzhledem k tomu, že chudí obyvatelé jsou zde na zemědělství, pěstování plodin a společném vlastnictví pozemků závislí, budou degradací půdy trpět právě oni mnohem více, než ostatní vrstvy obyvatel.
Nízká úroveň technických znalostí farmářů týkající se této problematiky, omezené zdroje pro přijetí racionálních postupů řízení, to všechno problémy degradace půdy a ztráty půdní úrodnosti ještě zhoršuje. V pěti rozvinutějších regionech jsou sice laboratoře na testování půdy, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků nefungují dost efektivně a neplní tak dostatečně své funkce. V současné době Indie darovala na testování půdy mobilní dodávky, které již začaly pracovat na rozborech půdy nepálských zemědělců. Stanovují obsah živin v půdě a doporučují zemědělcům dohnojení na prahové hodnoty obsahu živin v půdě. Mobilní laboratoře jsou součástí vládního plánu týkajícího se systému zdravých půd.
V souvislosti s událostí Mezinárodního roku půdy 2015 pořádá nepálský Zemědělský výzkumný koncil „Druhý národní workshop na téma výzkumu půdní úrodnosti“. Cílem je poskytnout platformu pro sdílení znalostí a zkušeností ve všech oblastech pedologického výzkumu, diskutovat, shromažďovat a šířit informace o vytvořených technologií do širokého okolí, také mezi zemědělce.
Půdy pro bezpečnost potravin a zdravé ekosystémy
Současná míra degradace půdy ohrožuje schopnost uspokojit potřeby budoucích generací. Jakmile je půda degradována v takovém rozsahu, může obnova půdní úrodnosti trvat desetiletí. Tak dlouho, jak bude naše půda v nebezpečí, bude ohroženo i udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost a zajištění správných funkcí ekosystému. Je vidět, že velmi důležitou roli v zajištění celosvětové produkce potravin a snižování chudoby na lokální úrovni, hrají právě rodinné farmy. Zachování a zvýšení půdní úrodnosti je životně důležité pro globální bezpečnost potravin a také pro trvale udržitelný rozvoj s kladným vztahem k životnímu prostředí
V zachování půdní úrodnosti hrají klíčovou roli zemědělci. Právě oni mohou nejvíce ovlivnit zdraví půdy a bezpečnost potravin. A to zejména používáním správné techniky a správných postupů při jejím obdělávání. Spíše než nesmyslně obviňovat drobné zemědělce ze zátěže životního prostředí a ekonomické stagnace, by jim měla být nabízena podpora pro projekty na ochranu půdy, pomáhající jim k ochraně životního prostředí a zároveň produkci dostatečného množství potravin a k podpoře půdy v přizpůsobení se klimatickým změnám. Ke zlepšení zdraví půdy a k produkci bezpečnějších potravin však může přispět každý z nás, například snížením produkce potravinového odpadu, kompostováním a mnoha dalšími věcmi. Jak oslavíte Mezinárodní rok půdy, je však konec konců na vás, půdě máme věnovaný celý rok.
Zdroj: Ypard.net
