„Z Martinic pochází rodina mé manželky, já jsem původem Východočech nedaleko Hlinska v Čechách. Statek, kde nyní chováme masný skot a nějakou drobotinu - hlavně vodní drůbež, postavil v roce 1935 na zelené louce manželčin dědeček, který tu hospodařil na 7,5 hektarech polí. I já mám ale ze strany matky selské předky, vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou v Brně a několik let pracoval jako zootechnik,“ vysvětluje pan Pražan.
Na martinickém rodinném statku začal po revoluci znovu hospodařit tchán pana Pražana, který se věnoval chovu mléčného skotu. V roce 1999 získala rodina v rámci vypořádání majetkového podílu s družstvem hospodářské budovy a bývalou konírnu v jiné části obce. K nim Břetislav Pražan přikoupil ještě obytnou část stavení, jež původně sloužila jako hostinec, a také pozemky. Tím se rodině otevřela cesta k dalším podnikatelským aktivitám – agroturistice a v té době ještě nepříliš rozšířenému pěstování vánočních stromků.
„Po nezbytných rekonstrukcích jsme obytnou část usedlosti v roce 2001 zprovoznili pro potřeby agroturistiky. Ubytovávání probíhalo a probíhá zejména prostřednictvím agentury, pouze klientela se z holandských turistů změnila na české. Sezóna je samozřejmě od června do září a tvoří ji hlavně rodiny s dětmi, které vyhledávají klid na vesnici, ale zájemce máme celoročně. Objekt je svým vybavením (4 ložnice, 2 koupelny a WC, kuchyň a společenská místnost) vhodný i pro větší skupinu lidí a ti jej rádi využívají nejen o vánočních svátcích, na Silvestra, ale i v průběhu roku. Ubytováváme i účastníky nejrůznějších jezdeckých akcí, které se v Martinicích konají v jezdeckém areálu Equitana, nabízíme i ustájení koní,“ informuje pan Pražan.
Další aktivitou, kterou rodina Pražanových započala po vypořádání majetkového podílu, bylo v roce 1999 založení plantáže vánočních stromků. „Prvních několik let nebylo vůbec snadných. Vytipoval jsem optimální severní stráň, pak pět let jen investoval bez jakéhokoliv zisku a čekal, zda stromky nezničí mrazy či škůdci. Zkrátka investice a nezdary – pokud ale člověk vydrží, výsledky se dostaví,“ myslí si pan Pražan.
Vánoční stromky dnes pěstuje na dvouhektarové výměře, a to hlavně jedli kavkazskou, borovici černou a smrk pichlavý. Více než 70 % roční produkce prodá přímo z plantáže. Mezi lidmi je velmi oblíbený systém, kdy si předem označí svůj vlastní stromek a před Vánoci si jej přijedou vyzvednout. Pan Pražan si v průběhu let vybudoval i síť obchodníků, poptávce všech už ale v současné době není možné vyhovět, jeho stromky tak najdete před svátky v prodeji hlavně v Příbrami či Blatné.
Břetislav Pražan se však věnuje i klasické rostlinné a živočišné výrobě, v roce 2003 převzal hospodářství po svém tchánovi a k původním 7,5 hektarům ještě přikoupil a pronajal další na dnešních 19 ha. Jde zejména o louky a pastviny, které využívá menší stádo masného skotu plemene charolais o počtu deseti matek, ale i ornou půdu, na níž Pražanovi pěstují ječmen, pšenici, triticale, brambory a nově i lupinu.
„V letošním roce bude v martinickém katastru dokončena pozemková úprava, která má jednoznačně pozitivní dopad. S ostatními uživateli pozemků jsme si vyšli maximálně vstříc a docílili tak potřebného scelení. Opět jsem si v praxi ověřil, jak je důležité být vstřícný a snažit se s lidmi co nejlépe vycházet, neboť jakákoliv i sebemenší válka rovná se ztráty na obou stranách. A v měřítku venkova se následky násobí,“ říká hospodář.
Jak vidno z výše uvedeného, hospodařit se dá i při práci. „Bez pomoci rodiny – tedy zejména manželky a tří dcer, které mají pod palcem hlavně agroturistiku a prodej stromků, by to určitě nešlo. Vidíte, a v tom právě tkví ta hlavní výhoda rodinného gruntu, na který nedám dopustit,“ uzavírá Břetislav Pražan.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ