„Dny otevřených dveří na statcích našich členů považujeme za nejlepší a nejpřirozenější způsob, jak poukázat na význam rodinného hospodaření. Tyto akce vychází z čisté podstaty naší stavovské organizace, která staví na třech pilířích - zemědělství, péči o krajinu, životní prostředí a půdu a venkovu. Snažíme se tak široké veřejnosti představit sedláka jako člověka, který pozitivně ovlivňuje život na venkově v mnoha směrech - vyrábí kvalitní potraviny, vytváří nová pracovní místa, pečuje o krajinu a půdu, na níž jeho rod mnohdy i po staletí hospodařil, a intenzivně se zapojuje do činnosti v obci, kde žije a podniká,“ řekl při zahájení prvních letošních slavností místopředseda ASZ ČR Jan Štefl.
A právě takovým sedlákem je i jejich hostitel Zdeněk Hrnčíř, který po pádu totality navázal společně se svým otcem na rodinnou tradici hospodaření, jež sahá až do roku 1840. Nyní se chodu farmy, která hospodaří v systému ekologického zemědělství na 90 hektarech trvalých travních porostů, věnuje se svou ženou Alenou. Před několika lety ji začali směřovat výhradně na chov a výcvik koní. Čtrnáctým rokem zde funguje jedna ze dvou státem uznaných testačních odchoven chladnokrevných koní, Hrnčířovi provozují i stanici plemenných hřebců a s ní spojený kompletní servis, nabízí výuku jízdy na koni a výcvik dětí a mládeže. Farma je častým dějištěm nejrůznějších chovatelských akcí, letos poprvé se zde uskuteční i závody.
„V chovu koní je velká přidaná hodnota. Mimo jiné pomáhá na venkově udržovat klasická řemesla, jakými jsou například kovářství či sedlářství. Aby venkov skutečně ožil, je proto třeba zajistit lepší podmínky zejména pro menší sedláky. Jedině tak přibude práce pro lidi v daném regionu a tam také finanční prostředky zůstanou, což by mělo být hlavním smyslem dotační politiky,“ uvedl Zdeněk Hrnčíř.
Návštěvníci Selských slavností obdivovali koně jak na přilehlých pastvinách, tak v moderních, nedávno vybudovaných stájích. Uvítali možnost projížďky v kočárech tažených plemennými hřebci, děti nadšeně plnily naučné stezky či bubnovaly se šamanem. Dospělí využili přítomnosti kinostanu společnosti Harvest Films, kde probíhala projekce dokumentárních filmů se zemědělskou tématikou z Life Sciences Film Festivalu.
Důležitou součástí Selských slavností byl půldenní seminář, který probíhal formou přednášek a diskusí s řadou odborníků, zástupců organizací, sedláků a vlastníků půdy, na téma „Půda v mém vlastnictví“. Jeho úvodní části se ujal hlavní odborný partner letošních seminářů ASZ u příležitosti Mezinárodního roku půdy – společnost PRP Technologies, a to prostřednictvím praktické ukázky půdního profilu v daném katastru a prezentace Františka Václavíka s návrhy technologických řešení pro zlepšení půdního stavu. Dále vystoupili Radim Vácha z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, předseda Svazu vlastníků půdy ČR Michal Pospíšil či ekonom Tomáš Doucha z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který zmínil péči o krajinu a zlepšení struktury a kvality půdy jako základ dlouhodobé udržitelnosti. Lumír Nedvídek z Českého ústavu zeměměřického a katastrálního se ve své prezentaci zaměřil na evidování pozemků a jejich hranic v katastru nemovitostí, jako základního předpokladu k zajištění pořádku v půdní držbě a potažmo k účinné ochraně vlastnických práv. O právech vlastníků v lesích a v mysliveckém hospodaření hovořila Věra Petrová ze Sdružení majitelů honebních pozemků, jež upozornila na velký balvan minulosti v podobě nedostatečného vyrovnání restitučních náhrad zemědělského majetku podle zákona o půdě. Vlastnictví půdy dle zákona se věnoval advokát Tomáš David, který se zaměřil na specifika pachtovních smluv.
„Důsledkem socialistického zemědělství, s nímž se potýkáme dodnes, je výrazně vyšší náchylnost velkých ploch orné půdy k erozi, vysoká chemizace zemědělství, depresivní charakter krajiny s velkou plochou orné půdy, odstranění rozptýlené zeleně a snížení biodiverzity, nižší produktivita práce a zejména - přerušení vazby rolník – půda. Je proto nejvyšší čas si uvědomit, že půdu jsme nezdědili od našich otců, ale půjčili si ji od našich synů a začít se podle toho chovat. Nejlépe posílením vztahu veřejnosti k půdě v návaznosti na výrobu potravin, zvýšením podílu zemědělské půdy v režimu hospodařících vlastníků a zlepšením přístupu politické reprezentace k půdě,“ zmínil ve své přednášce věnované vlastnictví a ochraně půdy Radim Vácha z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil upozornil, že ochranou půdy se u nás nějakým způsobem zabývá 12 zákonů a několik dalších předpisů. „Česká legislativa však půdu chrání pouze formálně, vymahatelnost je prozatím nulová. Příklad? Komise ustanovená Ministerstvem zemědělství, která má monitorovat problematiku eroze, k loňskému roku evidovala 150 nálezů opakované půdní eroze. Žádný zemědělec však za to nebyl postižen,“ uvedl Pospíšil.
Další příležitostí diskutovat o půdě, tentokrát na téma problematiky ubývání půdního fondu pod názvem „Kam se ztrácí naše půda?“ bude seminář konaný v sobotu 6. června na Ekofarmě Jalový dvůr v Heršpicích na Vyškovsku. Doplní jej opět Selské slavnosti pro rodiny s dětmi s celodenním doprovodným programem, jejichž partnerem se pro celý letošní rok stala Komerční banka.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ
Kontakt:
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ
tel.: 604 849 294
e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz