Na jedné ze zdejších usedlostí začal sedlačit i dědeček Vladimíra Klečky, který sem po skončení druhé světové války přišel z obce Rajnochovice, centra Hostýnských vrchů. „Valašské kořeny a náturu opravdu nezapřu,“ usmívá se Vladimír Klečka, jež se pro pokračování rodinného hospodaření rozhodl po pádu totality. Hospodařit začal v roce 1992 a o tři roky později mohl užívat již i usedlost Luční dvůr, kterou získal za nakoupené restituční nároky od vlastníků. Byla to však téměř ruina, a proto v roce 1996 postavil na původních základech zcela novou farmu. O rok později ale přišla tisíciletá povodeň a způsobila značné škody.
Bylo ale oč bojovat, farma se do té doby rozvíjela velmi úspěšně. Vladimíru Klečkovi se hned na počátku podařilo pronajmout od vlastníků z Bartošovic 200 hektarů půdy, která jim byla násilně odebraná při kolektivizaci. V jediné staré zachované hospodářské budově se dále pokračovalo v chovu prasat (až 1000 ks), nově postavené prostory sloužily jako sklady a zimoviště pro masný skot.
Ten lze na Lučním dvoře nalézt i dnes, jde o devadesátihlavé stádo plemene charolais amerického typu, tedy bezrohé jedince většího tělesného rámce. Klečkovi prodávají zástav, v tomto směru spolupracují s členem ASZ Krnovsko, Opavsko Milošem Zíkou, který se zabývá výkrmem většího množství býků a chovem prasat.
„Účelem ale od počátku nebylo jít cestou plemenařiny, pouze užitkového chovu s cílem využití pastvin a luk v záplavové oblasti řeky Odry,“ vysvětluje Vladimír Klečka. Trvalé travní porosty v CHKO Poodří zaujímají 70 hektarů, z nichž 22 tvoří pastviny a zbytek louky. O seno, které farma sama nespotřebuje, je velký zájem zejména ze strany drobnochovatelů, neboť je vyhlášené svou velmi dobrou kvalitou.
Hlavním zaměřením farmy je však rostlinná výroba, která také tvoří asi 95 % jejího zisku. Odborný agronomický management má již 10 let na starosti mladý hospodář Petr, který se do chodu farmy zapojil po absolvování vysoké školy zemědělské. O tom, že se mu v tomto směru daří více než dobře, svědčí dlouhodobé velmi vysoké výnosy všech pěstovaných plodin.
Farma aktuálně hospodaří na 800 hektarech půdy, z nichž 730 tvoří orná. Vlastních je 350 ha, přičemž 200 ha se podařilo zakoupit před třemi lety za průměrnou cenu 9 Kč/m2, dnes by se již pohybovala mnohem výše.
„Opravdu velkým problém v naší oblasti bylo dostat se ke státní půdě, které máme z celkové výměry asi jen pětadvacetinu. Konkurence velkých zemědělských podniků v okolí je obrovská, hodně pozemků nakoupili spekulanti, značnou výměru získal školní statek Veterinární a farmaceutiské univerzity v Brně, který zde sídlí,“ říká Vladimír Klečka a jeho syn Petr ho doplňuje: „I přesto se nám ale daří expandovat, investici do půdy jakožto výrobního prostředku považuji totiž za prioritní. Půdu nakupujeme zejména v katastrech, kde víme, že budou probíhat pozemkové úpravy. Máme s nimi velmi dobré zkušenosti, jsou velkou šancí pro soukromé zemědělce, což se nám při dvou již proběhlých opravdu potvrdilo. Bylo by proto potřeba, aby se pozemkové úpravy pro Ministerstvo zemědělství staly větší prioritou a to do nich investovalo více finančních prostředků.“
Ekonomicky nejzajímavější plodinou hospodářství, jíž osázené plochy v letošním roce Klečkovi ještě navýšili, je vynikající předplodina, kterou lze navíc úspěšně řešit i povinnost greeningu – sója. „Letos jí budeme pěstovat na 220 hektarech, přičemž více než polovina je vyhrazena množitelským porostům,“ informuje Petr Klečka. Zajímavou plodinou, které se hospodáři věnují zatím asi tři roky, je jarní ječmen nahý. Zaujímá 55 hektarů výměry farmy a prostřednictvím obchodníků pak putuje do zahraničí, hlavně Německa a Itálie. Kromě řepky a klasických obilnin – ozimého ječmene a pšenice jsou Klečkovi i velmi úspěšnými a na Novojičínsku největšími pěstiteli brambor, a to především konzumních. Na 20 hektarech se daří celkem pěti odrůdám.
„V minulosti jsme brambory pěstovali až na dvojnásobné výměře, ale rozhodli jsme se jít cestou prodeje pouze konečnému spotřebiteli, maximálně drobnějším prodejcům, ne na kamiony, proto jsme výměru poněkud omezili,“ vysvětluje Vladimír Klečka. Aktuálně farma prodá zhruba polovinu produkce hned po sklizni, k uskladnění pak slouží v loňském roce zmodernizovaný sklad, na jehož realizaci byla využita dotace z Programu rozvoje venkova.
„Velmi mě těší, že poté, co se před deseti lety do chodu farmy zapojil syn, značně pozvedl agronomickou úroveň hospodaření,“ je spokojený Vladimír Klečka a syn Petr ho doplňuje: „V naší oblasti, kde opravdu netrpíme suchem a pokud vydatněji prší, bývají velké potíže, je třeba snažit se zkrátit agrotechnické lhůty. A v tom nám v posledních letech výrazně pomáhá bezorebná technologie Horsch a traktory John Deere. Daří se nám rostlinnou výrobu výrazně intenzifikovat, a to aniž bychom maximalizovali vstupy.“
O tom svědčí i průměrné výnosy farmy v poslední době – sója 2,9 tun/ha, brambory 50, nahý ječmen 5,9, ozimý ječmen 6,5, řepka 4,4 a pšenice v průměru 7,8 tun/ha, v loňském roce se ale Klečkovým u pšenice asi na 30 hektarech výměry podařil výnos 11,4. „Jde ale o celkový přístup k půdě. Pozorujeme, že vyšších výnosů dosahujeme na pozemcích, které obhospodařujeme již delší dobu, a to nás přesvědčuje o správnosti našeho konání,“říká Vladimír Klečka.
S rostlinnou výrobou souvisí i další plány farmy Luční dvůr. V první řadě snaha o větší nezávislost rozšířením prodeje přímo ze dvora, a to zřízením obchodu s faremními produkty svými, ale třeba i ostatních kolegů-sedláků. Nabízí se i možnost rozvozu zákazníkům. Dalším počinem by mohla být finalizace produkce sóji z množitelských porostů formou čištění. Mladý hospodář Petr Klečka má podnikatelských plánů ještě více a tak i poměrně široké pole působnosti. Do budoucna bude tedy zejména na něm, aby je co nejlépe zrealizoval.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ