A právě tu si jako svůj budoucí domov vybrali předci rodu Kotajnych, když sem v roce 1848 přišli z Francie. Pět rodin se tenkrát usadilo v obci Koňákov, ležící šest kilometrů jihozápadně od Českého Těšína, jehož je součástí. 

„Tehdy však byla obec ještě samostatná. Naši předci se zde začali věnovat zemědělství a pohostinství. Roku 1866 však původní hostinec vyhořel a tak za dva roky postavili nové stavení, které je tu dodnes. V něm naše rodina provozovala pohostinství až do roku 1948,“ vypráví Gustav Kotajny, majitel farmy Koňákov a dodává: „Po válce se ujal hospodaření s velkým elánem můj otec. Byla to nelehká doba, protože si s maminkou vzali půjčku na nákup pozemků a v době kolektivizace ji museli splácet z platů zaměstnanců družstva, aniž by svou půdu mohli obhospodařovat. Statek byl přidružen pod družstvo, ale zůstali jsme zde bydlet. JZD Mistřovice na přelomu šedesátých a sedmdesátých let hospodařilo vcelku dobře, ale v době normalizace, kdy doznával socialismus určité krize, bylo přetvořeno na státní statek, čímž vznikla spousta zbytečných centralizovaných pracovišť a pracovních míst. Naší rodině zůstal pouze hektarový záhumenek.“

Gustav Kotajny založil brzy po revoluci velice úspěšnou strojírenskou firmu se sídlem v Ostravě-Vítkovicích, která má v současnosti 180 zaměstnanců. Selské geny se ale přesto ozývaly, a když bylo jasné, že je podědil i jeden ze synů, Tomáš, začala se psát kapitola pod názvem „Farma Koňákov“.

V roce 1999, kdy v Koňákově ukončil činnost státní statek, zakoupil pan Kotajny budovu kravína, která se stala základem budoucí farmy, a o rok později již začal hospodařit. Zaměření farmy od počátku co nejvhodněji přizpůsobil zdejším podmínkám - kopcovité krajině a chladnějšímu klimatu Pobeskydí. Daří se zde tedy chovu masného skotu a ovcí.

Rodina Kotajnych společně se třemi zaměstnanci na plný úvazek a účetní na poloviční aktuálně obhospodařuje 380 hektarů trvalých travních porostů v režimu ekologického zemědělství. „Uvědomujeme si, že naší nevýhodou je opravdu vysoké procento pronajaté půdy, vlastních máme jen 40 hektarů. Nacházíme se ale v blízkosti velkých měst, což vyšplhalo cenu půdy do takových výšin, kdy je koupě zcela nereálná. Cena hektaru se pohybuje od 400 tisíc do miliónu korun“, vysvětluje Gustav Kotajny.

S dlouhodobou ideou farmy, kterou je opětovné navrácení k přírodě a k produkci kvalitního a chutného masa, samozřejmě úzce souvisel výběr vhodných plemen skotu a ovcí. Rodina vsadila na moderní celosvětově rozšířené plemeno masného skotu, které vyniká především raností a výbornými mateřskými a výkrmovými vlastnostmi -  aberdeen angus, jenž tvoří gró živočišné výroby na farmě. Nechybí ani menší stádo taktéž původem skotského plemene skotu - highlandcattle, vhodné právě do drsných podhorských a horských oblastí s využitím celoroční pastvy pro ekologickou údržbu krajiny. Drsnější přírodní podmínky dobře snáší i plemeno ovcí romney s dobrou masnou užitkovostí.

Chov ovcí i skotu je provozován extenzivně s co nejnižšími náklady – krmí se pouze objemná krmiva (ad libitum) a minerální lizy s přídavkem nedostatkových prvků, především selenu a hořčíku. Přesto se u skotu daří dosahovat velmi dobrých přírůstků a velmi slušného průměrného zisku. Počet plemenných matek u aberden angusů je 95 + 12 březích jalovic, stádo highlandů je výrazně menší – 11 plemenných matek. Zvířata se dlouhodobě drží mezi TOP 10 v České republice. Kromě pastvin mají k dispozici stáj a několik přístřešků, aktuálně budují Kotajní za stájí i nové prostorné zimoviště. Zhruba před třemi roky byla zrealizována stavba seníku o kapacitě dvou tisíc balíků sena.

Třetím rokem funguje na farmě také bourárna, která byla zřízena za pomocí dotací z Programu rozvoje venkova. „S žádostí byly ale velké potíže, neboť nejprve schválená nebyla. Situaci zachránila až přezkumná komise na Ministerstvu zemědělství, založená díky iniciativě Asociace soukromého zemědělství ČR,“ informuje Gustav Kotajny.

V období od října do ledna je každý týden poraženo čtyři až pět kusů mladého skotu, jehož maso se nechává zhruba šest dní zrát. Prodej předem objednaného masa má na starosti manželka pana Kotajnyho Danuta. Zákazníci si přímo z farmy odvážejí osmikilogramové balíčky. „Bohužel již není možné uspokojit veškerou poptávku, zájem je oproti nabídce asi čtyřnásobný,“ říká pan Kotajny.

Farma Koňákov dlouhodobě spolupracuje s Albrechtovou střední školou v Českém Těšíně, která zahrnuje několik studijních oborů včetně zemědělských. Část studentů sem proto dochází na praxi. „Největší problém našeho školství je, že jednotlivé školy nebojují o odbornost, ale o počet studentů. A na kvalitě výuky a znalostech absolventů je to, bohužel, znát,“ domnívá se pan Kotajny a dodává: „Nosím v sobě takovou myšlenku na zřízení prodejny regionálních potravin ve spolupráci právě s touto školou, kde by se studenti měli možnost v rámci praxe přiučit marketingu. Uvidíme, jak to bude do budoucna s případnou realizací.“

Farma Koňákov je zároveň centrem živého dění. V roce 2012 zde asociace uspořádala vůbec první Farmářské slavnosti ve Slezsku, které se setkaly s opravdu velkým úspěchem a zájmem ze strany návštěvníků. Poloha farmy na cyklostezce vedla podnikavého pana Kotajného ke zřízení atrakce pro turisty – betonová síla postavil tak, aby zároveň sloužila jako rozhledny s vyhlídkou do kraje. Farma s chovem atraktivního a pro laiky velmi nevšedního skotského náhorního skotu je také terčem častých návštěv dětí ze škol a školek.

„Vzhledem k tomu, že loňský rok byl OSN celosvětově vyhlášen Rokem rodinných farem, uspořádala naše farma ve spolupráci s městem Český Těšín a Albrechtovou střední školou velkou akci pod názvem Těšínský krmáš. Akce, které se zúčastnil i ministr zemědělství Jurečka a řada významných hostů z řad společenského i politického života, zaznamenala desetitisícovou návštěvnost,“ informuje pan Kotajny.

V roce 2012 byla na koňákovské farmě dokončena realizace projektu sociálního zázemí, jehož součástí je i prostorná společenská místnost. Tu se rodina snaží využívat i na obecní akce, naposledy se zde pro obyvatele Koňákova konala vánoční besídka.

Farma Koňákov se v roce 2004 zúčastnila soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku a umístila se na čtvrtém místě. Tehdy byla na počátku cesty budování úspěšné farmy. Neusnula však na vavřínech, její rozvoj od té doby je opravdu dynamický. A proto je moc dobře, že selské geny francouzských předků se v rodině Kotajnych ozvaly.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ