Ministr Palas po výčtu řady čísel uvedl, že přebytek obilí není nijak tragický. U pšenice pro potravinářské účely očekává zhruba přebytek půl miliónu tun. Ministr zmínil tendr EU na vývoz 300 000 tun obilí, dalších 420000 tun lze údajně uskladnit v zahraničí. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) má v současné době nabídku na 1,2 mil. tun, ovšem sklady jsou zajištěny pouze na 530 tisíc tun, přičemž převzato a zaplaceno bylo asi 330 tisíc tun. Znovu zaznělo, že obilí mohou fondu stále vrámci intervenčního nákupu zemědělci nabídnout do 30. května stím, že SZIF jej musí nejpozději do 30. června převzít.
Ze schůzky vyplynulo, že stát má obavy spíše u obilí s nepotravinářskou kvalitou, které podle ředitele SZIF Jana Höcka již dosahuje několika desítek tisíc tun, jak zjistila společnost Inspekta, která provádí smyslové posouzení nabídnutého obilí (počítáno jen zmnožství dosud nabídnutého množství na intervenční nákup). To potvrzuje skutečnost, že problém mají zejména prvovýrobci, kteří vomezených skladových kapacitách stěží udržují kvalitu obilí.
Nezodpovězenou otázkou zůstalo, s jak velkými volnými skladovacími kapacitami pro letošní sklizeň MZe vůbec počítá. Předseda ASZ Stanislav Němec upozornil, že na podzim může dojít jednak k finanční krizi zemědělců, kteří budou postrádat prostředky za neprodané nebo neuhrazené obilí. Ještě větší problém ale vidí v tom, že hrozí naprostý nedostatek volných skladovacích kapacit, který se může projevit tím, že v průběhu žní nebude sklizeň od kombajnů kam složit.
Podstatnou informací bylo, že takzvaná „propustnost“ českých dopravních cest a hranic je zhruba 150000 tun obilí za měsíc. Z toho vyplývá, že do žní, které budou za čtyři měsíce, se jen stěží může uvolnit větší množství kapacit, protože reálně nelze přebytek včas vyvézt.
Další jednání na téma obilí na parlamentní půdě bylo přislíbeno zhruba za čtrnáct dní. Na něm asociace očekává, že zástupci MZe představí konkrétní řešení současného i budoucího přebytku obilovin na domácím trhu a také podmínky nepotravinářského využití nadbytku obilovin. Asociace přitom požaduje systémové řešení, včetně souvisejících opatření, jako je opětná možnost uvádění půdy do klidu a využití obilovin jako suroviny k výrobě bioetanolu.
Asociace je přitom přesvědčena, že problém přebytku obilí stát stále podceňuje, což dokazuje reálná podnikatelská praxe. Již v současné době je navíc třeba řešit předpokládané problémy s letošní úrodou, neboť je velmi reálné, že situace po žních bude podobná jako po loňské sklizni.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
