Modulace podpor je k 1.1. 2005 zavedena v deseti ,,starých“ státech EU.
Za pozornost jistě stojí zhruba dvouleté zkušenosti s dobrovolnou reformou ve Francii, která prostřednictvím narůstající modulace z Agendy 2000 zajistila ohrožená pracovní místa a vytvořila nové. Tím šla cestou sociálního zemědělství, které pečuje o životní prostředí a zajištění sociálních vztahů na venkově. Odhaduje se, že toto opatření vytvořilo v zemích galského kohouta dosud více než 1000 pracovních míst. Nicméně Francie modulaci přerušila vroce 2002 a opětovně ji spustí se zbylými čtyřmi ,,starými“ státy EU od 1.1. 2006. Logicky se dá uvažovat za předpokladu důsledného uplatňování reformy SZP EU zdůvodu nevýhodnosti obhospodařování zemědělské půdy od určité výměry, o přesunu podnikatelských aktivit zemědělských subjektů k diverzifikaci činností na venkově, a tím se zřejmě vytvoří podmínky pro vznik dalších, nových možností výdělku v tomto životním prostoru. S ohledem na zkušenost Francie, která je jakýmsi vzorem nejen pro současné ministerstvo zemědělství, přirovnávající naše velké, intenzivně hospodařící podniky jejich modelu, vyvstává otázka, zda-li si obhájci specifické velkovýrobní podoby českého agrárního sektoru nebudou urychleně hledat svůj vzor jinde. Díky aktuálnímu vývoji zcela jistě mimo společenství států EU.
Pro dokreslení souvislostí je třeba připomenout, že současná koaliční vláda s převahou ministrů ČSSD zdůrazňuje svůj sociální rámec, a ráda bez konstruktivní oponentury, přejímá legislativní opatření EU. Pak je ale zarážející až nepochopitelné, že v období historicky nejvyšší nezaměstnanosti ČR se prosazují opatření pro oddálení nevyhnutelných změn v současné zemědělské politice, tedy i modulace podpor. Zakonzervování současného stavu venkova a zemědělství fakticky urychluje jeho vylidňování, zvláště nejmenších osad a obcí. Snižuje možnosti vytváření pracovních míst nejen vagrárních podnicích. Tento neutěšený stav, jak se domnívám, souvisí i skoncentrací zemědělské výroby. To se děje velice často s pomocí zemědělského majetku dotčených osob a jejich rodinných příslušníků (vlastnictví půdy, podíly v družstvech, akcie - cenné papíry vakciových společnostech, nevydané majetkové a transformační podíly), zněhož v mnoha případech nemají prakticky žádný užitek. Navíc se nevytváří nové pracovní příležitost a neprobíhá žádoucí diverzifikace činností, o diskutabilním ,,přínosu“ velkovýrobně hospodařících podniků pro krajinu a daňové poplatníky nemluvě (např. znásobené škody na majetku při katastrofických povodních 1998 2002).
Proč tedy neustále odkládat modulaci zemědělských podpor, když je v zájmu venkova i v zájmu priorit ČSSD jí naopak maximálně urychlit?
Bohumír Nekola, drobný živnostník a soukromý zemědělec, člen ASZ České Budějovice
(redakčně upraveno)
Zdroj: ASZ ČR
