Ke změnám, které malí a střední podnikatelé vnímají pozitivně, patří určitě kategorizace účetních jednotek, která rozděluje nově podniky do čtyřech skupin: mikro, malé, střední a velké, přičemž zejména mikro a malé firmy budou nově osvobozeny od řady povinností spojených s vykazováním jejich účetních závěrek. Osoby samostatně výdělečně činné zase přivítají vyšší daňové zvýhodnění, ovšem jen pokud mají dvě a více vyživovaných dětí. Pozitivně lze rovněž hodnotit krok ministerstva spravedlnosti, které zjednodušuje režim ověřených podpisů notářem, neboť pro většinu aktů spojených se zakládáním společností, zvyšováním základního kapitálu atp. bude nově vyžadován pouze běžně úředně ověřený podpis. Dobrou zprávou je i to, že dohody o provedení práce by měly být pružnější, neboť nově jsou jednostranně vypověditelné.
Neutrálně jsou hodnoceny změny v dotační podpoře, které firmy neminou při aplikaci nepoužívanějšího programu podpory OPPIK, který definitivně nahrazuje původní OPPI. Na jednu stranu je pozitivně vnímán celkově vyšší objem podpory a větší akcent na malé a střední firmy. Na straně druhé firmy nejsou nadšeny ze zatím diskutabilního informačního systému MS2014+, z nižší podpory na jednotlivé žadatele a všeobecně přísnějších podmínek realizace. Stejně tak chystaná elektronická evidence tržeb vzbuzuje jak kladné, tak záporné reakce a její vyhodnocení se očekává až po prvních skupinách podnikatelů vykazujících hotovostní prodeje v novém režimu. Zvýšení minimální mzdy na 9.900 korun zatím s ohledem na růst výkonnosti a tím i mezd probíhá u malých a středních firem bez větších emocí, ale jednoznačně zaznívá, že další zvýšení se musí vázat nikoliv na politický handl, ale na ekonomické ukazatele. Bez větší kritiky zůstává i rozšíření reverse charge o prodej nemovitostí. Zatím spíše s otazníky je očekáván dlouho diskutovaný zákon o veřejných zakázkách, jehož reálné dopady prokáže jednoznačně praxe, nikoliv současné proklamace, ať již kritiků nebo zastánců všech předkládaných změn. Bez protestů berou živnostníci i nárůsty záloh, které jsou v řádu desetikorun měsíčně a navazují na vyšší průměrné mzdy.
Veskrze negativně zatím vnímají malé a střední firmy měsíční kontrolní hlášení DPH. Částečně kvůli režimu samotnému, v nemalé míře ale i kvůli nelogickým sankcím, které mohou padat na jinak seriózní subjekty, a to kvůli banálním prohřeškům. Nadšení nepanuje ani z toho, že dohody o provedení práce budou podléhat i exekučním srážkám a účetní malých firem tedy budou muset zjišťovat dluhovou situaci zaměstnance, a to i v případě, že jej zaměstnají na jediný den. S mírnými obavami vstupují do příštího roku i OSVČ, které doposud nevyužívaly elektronických daňových podání, ačkoliv disponovaly datovou schránkou. Doba jejich hájení končí, platí ale i nadále, že kdo nemá datovou schránku a není právnickou osobou, nemusí na nový režim najíždět.
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček hodnotí změny pro rok 2016 následovně: „Za nejzásadnější považuji to, že se nám podařilo uhájit výši daní i všech odvodů a v příštím roce nedojde k žádným změnám. Podle mého jsme uhráli naprosto klíčové změny v elektronické evidenci tržeb, která dnes vypadá pro firmy výrazně přijatelněji než před rokem. Jsou připraveny změny v občanském zákoníku a jsou připraveny některé kroky snižující administrativu. Pozitivně se stavíme i k postupné digitalizaci vztahu podnikatele a státu, ovšem jen za předpokladu, že stát samotný bude s daty zaslanými podnikateli pracovat na elektronické bázi, sníží se počet kontrol a firmy skutečně ušetří čas a peníze. Co je nepřijatelné, jsou zbytečné sankce za pochybení u měsíčních kontrolních hlášení DPH. Obecně považuji měsíční kontrolní hlášení DPH a zákon o veřejných zakázkách za vůbec největší změny v podnikatelském prostředí příštího roku. I proto budeme okamžitě po jejich aktivaci vyhodnocovat reálné dopady na firmy.“
Zdroj: Amsp.cz