Antonín Švehla byl předsedou agrární strany, předsedou tří československých vlád, spoluzakladatelem časopisu Venkov a představitelem domácího odboje za první světové války. Pocházel ze selského rodu z Hostivaře a po smrti svého otce rodinné hospodářství převzal. Vysokoškolského vzdělání nikdy nedosáhl, zato však měl zdravý, doslova „selský rozum“ statkáře a sám sebe po celý život nepřestal vzdělávat. Pod heslem „venkov jedna rodina“ orientoval coby nový předseda agrárníků politiku strany na střední a malé rolníky. Ty považoval za nejúčinnější prostředek k zabezpečení zemědělské výroby.

Prosincový pietní akt byl započat shromážděním před budovou muzea, na které je umístěna pamětní deska tomuto státníkovi. Zde vystoupil generální ředitel muzea Milan Půček. „Antonín Švehla byl jedním z těch, kteří se o vznik našeho muzea zasloužili. Vážím si na něm toho, že i ve vysoké politické funkci, ve které působil, dokázal používat selský rozum, jímž se při svém rozhodování řídil,“ uvedl.

Dále přítomné pozdravil předseda Společnosti Antonína Švehly Pavel Černý, který všechny pozval na přednášku o životě této osobnosti. Ta se konala po ukončení pietního aktu v budově muzea. Po úvodních projevech byl pod památník umístěn věnec a poté byly k bustě, nacházející se ve vstupu do budovy, položeny kytice.

Po pietním aktu následovala přednáška a diskuze, kterou vedla předsedkyně Masarykovy společnosti Eva Broklová. Ta popsala život státníka, jeho osobnost a skutky, které během své politické kariéry vykonal. Dále uvedla, že plánuje pravděpodobně v příštím roce vydat knihu o jeho životě. Švehlu charakterizovala jako člověka s osobitě domácí povahou, pravdivého a vždy schopného nalézt střed, člověka podporujícího vzdělání a práva sedláků a venkovského lidu.

Pavlína Rejchrtová