Profesorskou kariéru začal na reálném gymnáziu v Chrudimi. Toto východočeské město pro něj bylo svým způsobem osudové, neboť zde poznal svou nastávající manželku Antonii, roz. Nonnovou. Před 100 let, 26. června 1916 ji zde také pojal za manželku. Ze šťastného manželství se narodil syn Jan (1917) a dcera Milena (1920).

Po první světové válce zamířil Machník na západ Čech, aby byl blíže své sestře Rozálii, žijící v Kolinci. Od roku 1919 vyučoval na Hospodářské škole v Klatovech, jejímž se stal v roce 1925 ředitelem. Z tohoto vzdělávacího ústavu učinil jednu z nejkvalitnějších a nejprestižnějších škol v celém regionu. Navíc ji výrazně stavebně rozšířil. Rok 1925 pro něj navíc znamenal i další zásadní zlom. V parlamentních volbách byl zvolen poslancem Národního shromáždění.

O deset let později, v červnu 1935 přišel životní vrchol. Funkce ministra národní obrany. V nejtěžších chvílích Československa měl politickou zodpovědnost za armádu a přípravu obranyschopnosti země. Obstál se ctí.

Září 1938 přineslo nejen pád Československa, ale také Machníkův konec v ministerské funkci. V březnu 1939 byl rozpuštěn parlament. K 30. dubnu 1942 byl penzionován z funkce ředitele školy. Léto 1944. Drážďanský soud odsuzuje Machníka k trestu smrti. Začíná zoufalý boj o život, který statečně vede manželka Antonie. Zázrak se stane. 30. dubna 1945 má Machník narozeniny. Americká armáda osvobozuje Dachau. Jenže místo svobody následuje další vězení a další soud. V polovině dubna 1947 ho však Národní soud všech (nutno dodat, že absurdních) obvinění zbaví.

Spokojená léta stáří však na podzim 1951 přerušuje zatčení Státní bezpečností. Velezrada, pět let. Léto 1953 – amnestie z důvodu vysokého věku. Ale až do 60. let je rodina sledována Státní bezpečností. Dožívání ve Ždánicích u Hodonína a smrt v požehnaném věku 81 let 21. listopadu 1967.

Lukáš Kopecký, koordinátor 2016 Rok Františka Machníka