Do jeho programu jsme vybrali tři významné osobnosti, které výrazným způsobem ovlivnily české zemědělství v minulosti. Cílem bylo poukázat na to, že vývoj může pozitivním směrem posunout i obyčejný sedlák, který o své práci přemýšlí, chce si ji ulehčit a zdokonalit. K tomu jsme přiřadili informace o nejnovějších technologiích, jakými jsou využívání satelitního navádění strojů (GPS), kamerové systémy při řízení pracovního nářadí a tzv. „inteligentní“ komunikace mezi tažným prostředkem a závěsným nářadím (Tractor implement management – TIM). Seminář jsme zorganizovali ve spolupráci a za finanční podpory Celostátní sítě pro venkov a RO SZIF v Českých Budějovicích.
V první, možno říci historické, části uvedl historik Lukáš Kopecký podrobnosti o životě a významu pro zemědělské vzdělání Františka Machníka. Rodák z jihočeských Nebřehovic působil v meziválečném období 18 let na Hospodářské škole v Klatovech. Kromě racionalizace výuky tuto školu významným způsobem přebudoval - přistavěl třetí patro hlavní budovy, vybudoval tělocvičnu a společenský sál s kapacitou téměř 200 míst. Škola dodnes slouží pro zemědělskou výuku jako Střední zemědělská a potravinářská škola v Klatovech.
S nejvýznamnějším praktikem a propagátorem zemědělského pokroku v 19. století, Františkem Horským, seznámil přítomné Petr Hodan. František Horský působil krátce na lobkovických a schwarzenberských statcích v Severních Čechách. Nejvýznamnější je však jeho působení na panství v Libějovicích, kde spolu s Janem Adolfem II Schwarzenbergem založili první soukromou výzkumnou zemědělskou stanici v Čechách (1836) a později i první zemědělskou školu v nedalekém Rábíně (1850). Horský vyvinul nebo zdokonalil 62 druhů zemědělského nářadí. Známá je také Horského soustava hospodaření. Jeho zásluhy o české zemědělství jsou mimořádné a je přirovnáván k „otci“ německých zemědělců, Albrechtu Danieli Thaerovi.
Ve třetí přednášce hovořil pan Kopecký o Václavu Kropáčkovi ze Soběkur na Přešticku. Pokrokový sedlák, okresní starosta v Přešticích a poslanec Říšského sněmu za Království české stál u zrodu Hospodářského strojního družstva v Soběkurech, které od roku 1904 do roku 1949 významným způsobem ulehčovalo práci svým členům, osmnácti sedlákům, na výměře přes 400 hektarů zemědělské půdy.
Velice sofistikované přednášky o využívání kamerových systémů při řízení strojů a posléze také o systémech komunikace mezi traktory a závěsným nářadím se ujal Pavel Dvořák z firmy Kverneland. Na úvod své přednášky zdůraznil, že s motyčkami už dnes neradi pracujeme a pokud se nám pro práci s nimi podaří někoho sehnat, nejsou to lidé, kteří by podávali extrémní výkony a usilovně o své práci přemýšleli. Tomu potom odpovídají výsledky jejich činnosti. V krátkých videoklipech ukázal možnosti řešení prostřednictvím TIM, jak u pleček, secích a sázecích strojů, tak u postřikovačů.
Na závěr pohovořil Miloš Zlatohlávek ze Střední mechanizační školy v Českých Budějovicích a Josef Vomáčka z firmy Daňhel Agro. Hovořili o principu řízení strojů za pomoci GPS, o komunikaci různých naváděcích systémů přes aplikaci ISOBUS a o organizaci strojů prostřednictvím vlastních naváděcích terminálů. Poslední z uvedených je vhodný pro větší podniky.
Nové technologie pro práci na polích mají za cíl zpřesnění práce, úsporu osiv, hnojiv a pesticidů a především přispět k integrované ochraně rostlin. Cílem semináře bylo nejen seznámit účastníky s těmito progresivními technologiemi, ale také podnítit k úvahám o možnostech racionalizace práce ve vlastním hospodářství.
Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko