Když tu roku 1959 začalo hospodařit nově založené žerůtské JZD, zrekonstruovalo a využívalo jako kravín a přípravnu i hospodářskou budovu na pozemku rodiny Lipovských, jejíž část jim patřila. V roce 1980 prodalo družstvo tuto stavbu Státní vědecké knihovně a ta zde měla svůj archiv.
V době, kdy byly v restituci navráceny pozemky a živý i mrtvý inventář Pavlu Lipovskému, který se společně se svou ženou Marií hned zaměřil na chov mléčných krav a pěstování brambor, proběhl první soudní spor o vlastnictví budovy, který dopadl bohužel v neprospěch manželů Lipovských. Když chtěla knihovna budovu později prodat třetímu subjektu, následovaly další dva mnohaleté soudní spory týkající se jak určení vlastnictví objektu, tak pozemku pod ním. Zatímco roku 2009 zazněl verdikt, že pozemek pod budovou státu nikdy nepatřil a je ve vlastnictví rodiny Lipovských, u části stavby, která byla před kolektivizací majetkem rodiny, se to prokázat nepodařilo.
„Dnes je tedy vlastníkem objektu na našem pozemku Moravská zemská knihovna. Ta nám ho sice nabídla k odkoupení, ovšem za částku, která je mimo naše finanční možnosti. Je to škoda hlavně proto, že budova by si zasloužila mnohem účelnější využití. Není ale všem dnům konec a my se ženou stále věříme, že se nám tu jednou povede zrealizovat naše představy,“ říká Pavel Lipovský.
Těmi je multifunkční využití objektu včetně přestavby horní části budovy pro potřeby agroturistiky. Vzhledem k nespočtu kulturních památek a přírodních krás, díky kterým je blanenský region velmi atraktivní oblastí pro tuzemské i zahraniční návštěvníky, by zájem o tento typ ubytování jistě byl.
Manželé Lipovští zůstali u chovu mléčného skotu, který je pro ně jak srdeční záležitostí, tak prototypem tradičního zemědělství, dodnes. Menší stádo holštýnek tu má i díky pastvinám, které navazují přímo na statek, ideální podmínky. Luk a pastvin obhospodařují Lipovští sedm hektarů, na zbylých 18 ha orné půdy pěstují především krmné plodiny, zhruba čtyři hektary jsou vyhrazeny osivu. Mléko od desítky dojnic putuje do mlékárny v Olešnici na Moravě, jalovičky si hospodáři ponechávají pro obnovu a rozšíření stáda, býčky prodávají jako zástav.
V plánu má pan Lipovský výstavbu dvou rybníčků. Ty by mohly přispět nejen ke zvětšení zásoby vody v krajině s pozitivním dopadem též na lokální zásoby podzemních vod, ale i k zatraktivnění daného místo. A to se může hodit, až z oken agropenzionu vyhlédnou první hosté…
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ