Podpis přihlášky do JZD za možnost zůstat bydlet v obytné části statku, jehož zbytek sloužil dlouhé roky kolektivnímu hospodaření – scénář, který zažily tisíce selských rodin, se odehrál i zde, a to na přelomu let 1957/1958.

„Mně v té době bylo 17 let a to člověku v paměti všechno utkví. Když přišla v devadesátých letech možnost zažádat o restituce a tatínek již nežil, bylo mé rozhodnutí zcela jednoznačné. I když to prvních několik let znamenalo hospodařit při práci a dojíždět z 20 kilometrů vzdáleného Předklášteří, kde jsme si se ženou postavili rodinný domek v době, kdy statek okupovalo JZD,“ říká pan Hřebíček.

Naplno se začal pan Hřebíček věnovat hospodaření roku 1997, po odchodu do předčasného důchodu, tedy v době, kdy řada jeho vrstevníků nemyslela již na nic jiného než na odpočinek.

„V našich přírodních podmínkách je jasnou volbou pastevní chov. Nejprve jsem se proto zaměřil na masné ovce plemene suffolk a měl stádo o počtu asi 35 bahnic. Tehdy byl o jehňata obrovský zájem, chov ovcí zažíval doslova boom, ale postupně se začala situace zhoršovat, až byla ekonomicky neúnosná,“ vysvětluje hospodář, který se včas rozhodl pro chov masného skotu.

Když před šesti lety s chovem ovcí skončil, spásalo již přilehlé pastviny osm masných krav plemen piemont a charolais. Od prvního jmenovaného plemene pan Hřebíček postupně upustil a nyní kvůli snazším porodům inseminuje pouze býkem plemene aberdeen angus. Vykrmené býčky a jalovičky, s nimiž nepočítá do dalšího chovu, dodává k oboustranné spokojenosti na tišnovská jatka.  

K chovu skotu slouží celkem 27 hektarů luk a pastvin, které spadají do oblasti LFA, na osmi hektarech orné půdy pěstuje pan Hřebíček jak krmivo, tak oves.

Kromě zemědělské techniky si hospodář dobře rozumí i s tou počítačovou, veškerou administrativu a účetnictví zvládá sám, běžně používá Portál farmáře.

„Jestli svého rozhodnutí začít hospodařit nelituji? Ani náhodou! Vždyť já díky němu nemám vůbec čas stárnout. Navíc věřím, že selský stav má budoucnost a že mladí sedláci, nezatížení tolik minulostí, kteří teď přebírají otěže rodinných hospodářství, si budou umět dobře poradit. Snad i můj vnuk Adam, na kterého v tomto směru spoléhám,“ uzavírá Bohumil Hřebíček.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ