Všechno zlé je pro něco dobré

Sdílejte článek
Všechno zlé je pro něco dobré

Rčení, že všechno zlé je pro něco dobré, se v životě osvědčilo leckomu. I Jaroslavu Crhákovi z Bořitova, kterému poloha rodinného statku uprostřed obce nedovolila rozšířit chov prasat a skotu natolik, aby se mohl plnohodnotně věnovat živočišné výrobě. Vydal se tedy jinou cestou a dnes je z něj nejznámější pěstitel zeleniny v regionu, ke kterému neváhají zajet pro kvalitní brambory, cibuli, česnek, zelí či čím dál žádanější dýně Hokaido zákazníci i z více než dvacet kilometrů vzdáleného Brna.

Všechno zlé je pro něco dobré„Poptávka po zdravých lokálních potravinách včetně zeleniny naštěstí zažívá v posledních letech opravdový boom. Obchodů s regionálními produkty, které byly ještě poměrně nedávno výjimkou, přibývá a pro nás, pěstitele, je to možnost, jak alespoň tímto způsobem bojovat s levnými dovozy, které neskutečně křiví ceny,“ říká Jaroslav Crhák a dodává: „Obchod s našimi výpěstky máme na statku již od roku 1996, ale ve chvíli, kdy jsme začali dodávat zeleninu třeba do brněnského Sklizena, dozvědělo se o nás mnohem více lidí, kteří teď neváhají přijet si pro zeleninu přímo na statek. Zaplať pánbůh, že se stává něčím zcela běžným „mít svého sedláka“.

Nutno ale podotknout, že Crhákovi se požadavkům svých zákazníků snaží vyhovět a přizpůsobit se dnešním trendům zdravé výživy.

Všechno zlé je pro něco dobré„Typickou ukázkou jsou například dýně Hokaido nebo červená řepa. Když se zvýšila poptávka po pravém českém česneku, navýšili jsme výměru až na sedm hektarů a pak při jeho dozrávání hlídali pole dnem i nocí, neboť nenechavce velmi lákal. Stejně tak uvažujeme do budoucna i o zpracování produkce, zejména krouhání a nakládání zelí, protože zákazníci si to žádají,“ vysvětluje Jaroslav Crhák.

Crhákovi hospodaří na 130hektarové výměře a kromě zeleniny pěstují i pšenici a ječmen vesměs na množení pro Osevu či import do sousedního Rakouska a také cukrovku, kterou dodávají do hrušovanského cukrovaru. Bramborám se daří na dvaadvacetihektarové výměře a zhruba 30 % produkce se prodá přímo ze dvora, část míří do brněnského Sklizena, provozovatelům bedýnkových služeb a polovina menším výrobcům bramborových lupínků. Dva hektary zaujímá cibule, tři zelí, menší výměru pak červená řepa a již zmiňované dýně.

„Hospodaříme na těžších půdách, které drží vlhkost, takže nepociťujeme takové problémy se suchem jako někteří kolegové. Faktem ale je, že loňský rok byl v tomto směru extrémní, za poslední období nejhorší. Nezavlažujeme uměle, takže výnosy byly opravdu hodně nízké – u brambor o 60 % nižší oproti předchozímu roku, u cibule o 40 %, zachránila nás sazečka,“ říká farmář a dodává: „Po pozemkové úpravě, která má nyní v našem katastru proběhnout, uvažujeme o kapkových závlahách.“

Dlouholeté zkušenosti s pěstováním a odbytem zeleniny přiměly Jaroslava Crháka aktivně se zapojit do nově vzniklé pracovní komise pro ovoce, zeleninu a brambory, která začala spolu s dalšími devíti skupinami fungovat v rámci Asociace soukromého zemědělství ČR. „Rád bych, aby má několikaletá zkušenost z praxe v daném sektoru napomohla zlepšení situace u těchto citlivých komodit,“ říká pan Crhák.

Protože zájem pokračovat v pěstování zeleniny a hledat pro ni co nejlepší odbyt má také další generace, zvažují Crhákovi vybudování nových prostor. Ty by měly kromě potřebných skladovacích kapacit umožnit i finalizaci produkce – zejména zelí a třeba i brambor v podobě smažených lupínků.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 1 129x