Základy rodinné firmě, která se dnes věnuje pěstování a prodeji jablek, jahod, zelí, cibule, okurek nakládaček, ale i zeleninové a květinové sadby, dal roku 1991 Jindřich Klička. Pracoval krátce jako vedoucí provozovny zahradnictví v sousedním Dolním Újezdě, která tehdy spadala pod místní družstvo, a to ji po změně režimu již nemělo zájem nadále udržovat. Pan Klička si ji tedy pronajal, stejně tak i menší výměru půdy, a začal pěstovat hlavně zeleninovou a květinovou sadbu, později i ovoce a zeleninu. V roce 1992, po absolvování střední školy, se k němu připojil i syn Petr.
Kličkovi později toto zahradnictví od družstva koupili, stejně tak několik hektarů půdy od vlastníků a roku 1995 si pronajali v Osíku dnešní hlavní provoz, kde se nacházejí jablečný sad, skladovací prostory, pěstitelská pálenice a menší prodejna potravin. Aktuálně rodina hospodaří na 30,5 hektarech půdy, z níž polovinu zaujímá jablečný sad, zbytek je orná půda určená hlavně na pěstování jahod (5 ha), cibule (4 ha), zelí (2 ha) a okurek nakládaček (0,5 ha).
Jablka jsou jedinou komoditou, kterou Kličkovi prodávají prostřednictvím odbytového družstva Nature Fruit, jehož jsou členy. „Co se týče jablek, jejich odbyt se vždy odvíjel dle úrody samosklizně našich zákazníků. A v letech nadúrody byl přímý prodej slabý, proto spolupráci s odbytovým družstvem velmi vítáme,“ vysvětluje Petr Klička.
Prodej ostatního ovoce a zeleniny je však postaven na roky budovaných vztazích se zákazníky, ke kterým mají Kličkovi osobní přístup. V případě jahod je velmi oblíbený samosběr, touto formou se prodá zhruba polovina produkce. Dalších 20 až 30 % si lidé odvezou ze zahradnictví jakožto trhané jahody ve čtyřkilogramových baleních, zbylé se prodají mimo provozovnu. „Jahody většinou začínáme nabízet v první polovině června, ale není výjimkou, že je lidé telefonicky poptávají už třeba měsíc dopředu a ujišťují se, že na ně nezapomeneme,“ usmívá se pan Klička.
Formou samosběru je zajištěn i odbyt části úrody cibule, přímým prodejem zákazníkům putují z provozovny i veškeré okurky nakládačky. Zelí si lidé odebírají jak v hlávkách, tak krouhané, v hlávkách je pak dodáváno i do velkoobchodů či blízké zelárny.
Nad celou řadou problémů, se kterými se téměř dnes a denně pěstitelé citlivých komodit potýkají, je pan Klička schopen shovívavě mávnout rukou. Přiznává ale, že např. nedostatek kvalitních brigádníků zejména v době sklizně či dovoz ovoce a zeleniny za dumpingové ceny dokážou potrápit. „Co ale podle mě poctivým českým pěstitelům vadí nejvíce, jsou nekalí obchodníci, kteří dovezené zboží vydávají za české. Když člověk zmerčí na trhu polské jahody vydávané za výpěstky své roky pracně budované firmy, musí v ten moment zákonitě vidět rudě. A že se to skutečně děje…,“ říká pěstitel.
Kličkovi nabízejí svým zákazníkům i služby pěstitelské pálenice. Ti si mohou dodat buď svůj vlastní kvas, což činí asi 90 % z nich, nebo švestky či jablka. Za sezónu se zde vyrobí až 14 tisíc litrů kvalitní pálenky. A v neposlední řadě provozují Kličkovi přímo v Osíku také menší obchod s potravinami. Na jednu rodinu velmi slušný výčet činností, co myslíte? Nezbývá než doufat, že podobné firmy se vinou regulací a stále většího omezování podnikatelského prostoru ze strany státu nestanou na českém venkově posledními mohykány.
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR