Nikoli na okraj je ale třeba podotknout, že prezentovaný návrh nijak nevybočuje z celé řady velmi drahých a nesystémových metod použitých k hašení různých problémů v zemědělství v minulých letech. Odpovědnými jsou dnes v tomto směru již skoro vládní zemědělské organizace - konkrétně Agrární komora ČR (AK) a Zemědělský svaz ČR (ZS), jejichž bývalé i současné špičky měly hlavní vliv na řadu zásadních rozhodnutí. Důsledky jejich lobbování dnes dopadají na všechny skupiny zemědělců.
Směrování financí
Finanční prostředky na podporu skladování, pokud budou k dispozici, by měly být orientovány především k podpoře výstavby či rekonstrukcí skladů v rukou zemědělců. Dispozice vlastním skladem je potřebná pro větší manévrovací schopnosti prvovýrobce a je předpokladem k dosažení vyšších realizačních cen. Asociace soukromého zemědqlství ČR dává přednost pružnější a plošnější pomoci prostřednictvím PGRLF než Operačního programu.
Špatné rozdělení přímých dotací
I toto opatření je však pouze řešením doplňkovým. Předsednictvo ASZ opakovaně upozorňuje, že jedním z hlavních a dosud téměř neřešených problémů je nevhodná struktura zemědělských podniků, respektive skladba pěstovaných plodin. Zcela špatně jsou alokovány přímé dotace (především pak jejich národní část), které vlastně přímo podporují pěstování obilí. Přímé platby jsou také na rozdíl od podpor na zatravnění pravidelně navyšovány. Zatravnění v rámci HRDP je přitom podmíněno řadou různých podmínek a v poměru s náročnou administrativou je současná dotační částka ke snižování zornění nemotivující.
Porovnáním těchto parametrů nastavených ze strany MZe v praxi lze pak jen těžko uvěřit všem agrárním koncepcím a proklamacím ze strany zemědělské exekutivy o potřebách „přeorientace“ zemědělské politiky od industriálního zemědělství, o diverzifikaci aktivit a podobně, jestliže realizovaná opatření jsou přesně opačná a konzervující.
Chybí mechanismus pro zatravňování
Předsednictvo ASZ ČR proto prosazuje řešení podstaty současných problémů, a to nejen na trhu s obilím. Je třeba zavést účinnější mechanismus, který by přesvědčil zemědělce k zatravňování v méně příznivých oblastech, a to prostřednictvím navýšení dotačních sazeb, včetně odstranění podmínek limitů zatížení VDJ a související administrace.
Asociace také podporuje přesun dotací do oblastí LFA k podpoře chovu hospodářských zvířat.
Vláda také zcela nepochopitelně odkládá řešení podpory biolihu, což je bezpochyby jedním z dalších podstatných způsobů řešení přebytků obilovin.
Ing. Jaroslav Šebek
tajemník ASZ ČR