Pestrá přehlídka farem alsaských sedláků

Sdílejte článek
Pestrá přehlídka farem alsaských sedláků

V  podzimním čase, konkrétně 20. - 23. října, jsme se vydali s početnou skupinou kolegů sedláků z Asociace podívat, jak se hospodaří našim kolegům v Alsasku, vinařském regionu, který se nachází na samém východě Francie. Rád bych tedy naše dojmy ze zájezdu pár řádky přiblížil i vám ostatním, kteří jste neměli možnost se zúčastnit.

První den ráno jsme vyrazili dobře naladěni z Prahy a kolem druhé hodiny odpolední dojeli do městečka Obernai. Návštěva nebyla plánovaná, avšak jeho krása všechny ohromila. K vidění zde byly typické alsaské hrázděné domy, obdivovat jsme však mohli i jiné architektonické skvosty města.

Pestrá přehlídka farem alsaských sedlákůPo prohlídce jsme se přesunuli na farmu La Ferme Schmitt nacházející se v oblasti Bischoffsheim. Rodina se původně specializovala na pěstování tabáku, jenž byl v té době nejvíce dotován. Maminka současného majitele však toužila chovat drůbež, a tak se farma postupně na její chov přeorientovala, později se začala zabývat i navazujícím zpracováním. Společně se dvěma dalšími chovateli vlastní jatka, nyní investuje přibližně dva miliony Euro do výstavby nové výrobní haly. Majitelé předpokládají, že úvěr splatí během patnácti let. Součástí komplexu je také obchůdek, dále rodina provozuje prodejnu na colmarské tržnici, prodává své výrobky na pravidelných trzích v okolí v pojízdných prodejnách, které mají svou stálou trasu. Husy a kachny se pasou volně ve výbězích, kde jsou krmeny směsí míchanou přímo na farmě. Husy jsou po určité době přehnány do haly, kde se intenzivně dokrmují tlakovou plničkou. Do krku je jim zavedena hadička a pomocí ní je vole naplněno řídkou směsí krmiva. Jedno celé krmení trvá přibližně hodinu, přičemž na každou husu připadá přibližně deset sekund. Chtěl bych jenom podotknout, že u nás je tato technologie označována jako týrání zvířat a je zakázaná. Ve Francii však zatím ještě nemají výkrm hus a kachen zákonem nijak regulovaný, legislativa se teprve připravuje, předpisy jsou zde zaměřeny pouze na chov slepic.

Druhý den ráno jsme vyrazili na farmu Deybach nacházející se v nadmořské výšce přibližně 1 000 m. n. m. Ta se zabývá chovem vogézského skotu a veškeré nadojené mléko je zde každý den zpracováváno na sýry, z nich nejznámější jsou Munster a velký bochník dlouhozrající. Třicet krav se pase na přibližně 80 hektarech horských pastvin, dojení probíhá ve stáji nově nainstalovaným robotem Lely Astronaut. Kukuřičnou siláž majitelé nakupují z podhůří, senáž a krásné zeleňoučké seno produkují sami. Rodina provozuje také restauraci, která je celoročně otevřená a zvláště o víkendech bývá zcela obsazená. V zimě je tlak turistů ještě silnější, neboť v její těsné blízkosti se nachází řada sjezdovek. Na hospodářství má každý svou úlohu - paní se stará o provoz restaurace, její manžel pak o skot a každodenní výrobu sýra - ten je všechen prodán ze dvora.

Pestrá přehlídka farem alsaských sedlákůDopoledne jsme ještě navštívili rodinnou farmu Versant du Soleil, jejíž současní majitelé představují již třetí generaci sedláků, kteří na daném místě hospodaří. Ta se stará o 31 krav plemene montbéliard a čtyři krávy plemene vosgien, které jsou od června vyháněny do hor (nadmořská výška 900 m. n. m.) a tam dojeny v mobilní dojírně přímo na pastvě. Mléko je zpracováváno na máslo a sýry (barikass, tomette, munster a siasskass). Syrovátka je prodávána místnímu chovateli prasat. Ukázku tradiční výroby sýru jsme měli možnost zhlédnout na vlastní oči. Přímo ve stáji nově postavené s podporou EU se sýry zdrží přibližně čtyři dny, pak jsou převáženy do asi půl kilometru vzdálených sklepů na původní farmě, kde zrají. To jsme bohužel neviděli. Vyzrálé zase putují zpět do faremní prodejny a obchůdku ve vsi, kde si je koupí místní občané. Litr nadojeného mléka tak farmář neprodává za sedm Kč, ale zhodnocený za přibližně 33 Kč. Takto se už dá přežít i mléčná krize. Dozvěděli jsme se zde také zajímavou informaci, že v Alsasku se nachází přibližně 5 000 farem, z nichž převážná většina je zaměřena na mléčnou užitkovost, potažmo na výrobu sýrů. Masný skot se v této oblasti prý chová převážně jen pro vlastní potřebu.

Odpoledne už následovala prohlídka města Kayserberg, jehož slavným rodákem je Albert Schweitzer – nositel Nobelovy ceny za mír. Celodenní program ukončila návštěva muzea a palírny „Eaux de Vie“ v Lapoutroie. Zde jsme mohli ochutnat hruškovici, slivovici a třešňovici. Kořalka byla slabší, než jsme zvyklí od nás, ale došli jsme k závěru, že tu také dokáží vypálit snad vše.

Pestrá přehlídka farem alsaských sedlákůPoslední den našeho zájezdu jsme se nejprve přesunuli do nejznámějšího městečka na vinné alsaské cestě – Riquewihr, v kterém nás upoutalo netradiční dvojité opevnění. Velmi zajímavá byla prohlídka jednoho z nejstarších vinařství tohoto regionu – Bott Fréres v Ribeauvillé. Tradice tohoto podniku sahá až do roku 1835. Na dvaceti hektarech se zde pěstují především bílá vína, a to odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a bílé, Tramíny. Prodávají přibližně 300 000 lahví ročně, z toho polovinu si zakoupí zákazníci přímo ve vinařství a zbytek je exportován do 20 zemí světa. Místní vinaři mají prý dovoleno doslazovat víno řepným cukrem o 1° cukernatosti, a to také hojně dělají. Moraváka, zvyklého na suchá vína, tu „lepí huba.“ Suchá vína zde evidentně považují za druhořadá. Kartónek Ryzlinku a Rulandského šedého jsme si ale přece jenom přivezli.

Pestrá přehlídka farem alsaských sedlákůPo prohlídce samotného Ribeauvillé jsme zavítali na mléčnou farmu Vogelsgesang v Dorlisheimu. Rodina pěstuje 40 ha kukuřice, 25 ha obilovin, 3 ha vojtěšky, součástí je také přibližně padesát hektarů pastvin. Živočišná výroba je zde rozdělena na chov mléčných krav plemene holštýn (65 ks) a na extenzivní chov prasat (30 ks). Mléko je dodáváno do malé mlékárny, v níž farma vlastní určitý podíl akcií. Vyrábí se z něho šest druhů sýrů a jogurtů, které jsou nabízeny přímo na farmě. Sýry pocházející z mléka holštýnského skotu byly velmi lahodné a čerstvý sýr obalený kopřivami jsme si koupili snad všichni. Velmi zajímavý extenzívní chov prasat probíhá tak, že na počátku se nakoupí 30 selat, ta se pustí na pastvinu pod akáty (nevyužitý pozemek s močálem). Zde mají zvířata suchý přístřešek a potrubím je jim přiváděna syrovátka a krmná směs přímo do koryt. Jak prasata dorůstají, jsou postupně po třech až čtyřech kusech odvážena na jatka a z těch jdou na zpracování do místního řeznictví. Produkty z nich vyrobené poté doplňují sortiment zboží ve faremní prodejně. Mladému statkáři, který nás po hospodářství provedl, je dnes 25 let. O této farmě jsme také zhlédli film, kde sedlákovi bylo patnáct let a již na ní pilně pracoval.

Čas už se nachýlil ke konci a my jsme se tak plni dojmů a nových zážitků vydali zase zpět do naší vlasti, na své statky. Myslím, že mohu mluvit za všechny, když řeknu, že zájezd byl pro nás velmi inspirativní a jsme rádi, že jsme mohli strávit příjemné chvíle ve společnosti svých kolegů.

Pavel Srna, předseda ASZ Žďár nad Sázavou


Přečteno: 30x