Zemědělstvím Bavorsko žije

Sdílejte článek
Zemědělstvím Bavorsko žije

V polovině letošního září využila padesátka našich členů nabídku Bavorského selského svazu (BBV) navštívit největší zemědělský veletrh v této tradičně zemědělské spolkové zemi, který se koná zároveň a v bezprostřední blízkosti slavného Octoberfestu v Mnichově. A protože BBV je ještě „o něco“ větší organizací než naše Asociace (asi 154 tisíc členů) s velmi propracovanou strukturou a má dokonce samostatnou složku, která se věnuje výhradně turistice, dokázala nám připravit také velmi pěkný čtyřdenní program s prohlídkou několika farem a ubytováním ve svém hotelovém a konferenčním komplexu na břehu jezera Ammersee.

Obecné informace o zemědělství v Německu

· Přes polovinu rozlohy Německa pokrývá zemědělsky využívaná půda (tj. cca 16,7 mil. ha), dalších asi 35 % plochy země jsou lesy.

· Z celkové populace 80,5 milionů obyvatel jich skoro 60 % žije ve venkovských oblastech.

· Počet zemědělských podniků je cca 300.000, jejich průměrná rozloha odpovídá asi 55 ha, ale situace jednotlivých spolkových zemí se dost liší. Např. ve spolkové zemi Sasko je průměr kolem 150 ha/podnik a v Meklenbursku - Předním Pomořansku dokonce dosahuje téměř 300 ha. Opakem těchto zemí je Bavorsko, kde je průměrná velikost farmy nejnižší.

· Farem, které hospodaří na více než 100 hektarech, je zhruba 12 %, obhospodařují ale přes polovinu ploch. Naopak celá polovina farem je v Německu zařazena do kategorie středních (plocha 5 – 30 ha) a ty hospodaří jen na cca 12 % plochy.

· Největší koncentrace farem je v Bavorsku, Dolním Sasku a Bádensku – Würtenbersku, kde je přes 60 % všech zemědělských podniků Německa a 43 % zemědělské půdy.

· V zemědělství pracuje asi 750 tisíc lidí, tj. asi 1,4 % populace, což je jedno z nejnižších čísel v EU. Skoro 80 % pracujících v zemědělství jsou přímo majitelé farem či rodinní příslušníci.

· Německo je exportérem zemědělských komodit, zejména masa.

· Směr produkce je velmi diverzifikovaný (viz graf).

Zemědělstvím Bavorsko žije
















· Nejčastějším zaměřením farem je výroba mléka, které se věnuje více než pětina podniků. Se současnou mléčnou krizí se přitom podniky vyrovnávají hlavně přechodem na bioprodukci a zpracováním na finální výrobky s přímým prodejem.

· Dlouhou tradici má chov prasat, po USA a Číně je Německo třetím největším producentem vepřového masa.

· Skladba rostlinné produkce je velmi podobná situaci v ČR.

· Ekologicky se v Německu hospodaří na cca 6 % plochy.

· Nejčastější nezemědělskou aktivitou farmářů je výroba energie z obnovitelných zdrojů.

· V Německu se rozhodli v rámci programovacího období 2014 – 2020 jít cestou podpory malých a středních farem formou redistributivní platby, na niž putuje 7 % národní obálky. Platbu ve výši 50 EUR/ha získá každá farma na prvních 30 hektarů, dalších 30 EUR/ha pak dostávají zemědělci na další hektary až do 46 ha plochy.

· Další podporou těch nejmenších je zásadně zjednodušený systém administrace a kontrol (tzv. Small Farmers Scheme) pro farmy, které pobírají max. 1 250 EUR.

A jak je na tom Bavorsko?

· Rozloha Bavorska je 70 550 km2 (tj. 20 % Německa), podíl zemědělské (49 %) a lesnické (35%) půdy je zhruba stejný jako německý průměr. Dvě třetiny zemědělské plochy tvoří orná půda, třetina jsou travní porosty s trendem směrem k většímu zornění.

· Asi 76 % obyvatel žije ve venkovských oblastech, které v této zemi čelí poklesu podnikání, migraci pracovní síly a demografickým změnám.

· Skoro třetina všech zaměstnanců v zemědělství v rámci Německa pracuje právě v Bavorsku.

· Klíčovou charakteristikou bavorského zemědělství je obzvlášť vysoký podíl malých farem a zemědělců, kteří nehospodaří na plný úvazek.

· V této spolkové zemi je nejnižší podíl pronajaté zemědělské půdy (cca 45 % oproti celoněmeckému průměru 60 %).

· Po Dolním Sasku je zejména jihovýchodní část Bavorska zemí s největší koncentrací zvířat (20 % stavu zvířat je chováno právě v Bavorsku).

· Těžištěm živočišné výroby je chov mléčného skotu a zpracování mléka. Důležitý je i chov masného skotu a prasat. Velkou část ekonomiky tvoří také chov koní.

· V rostlinné výrobě dominuje zimní pšenice, ječmen, kukuřice, cukrovka, brambory a krmné plodiny.

· Bavorsko disponuje asi 40 000 hektary alpských pastvin.

· Program rozvoje venkova, který je v Německu samostatný pro každou spolkovou zemi, má v Bavorsku jako hlavní prioritu obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím.

S využitím zdrojů Evropské komise.

Jak hospodaří mniši v St. Ottilien

Zemědělstvím Bavorsko žijeArciopatství a benediktýnský klášter tvoří v podstatě celou vesničku St. Ottilien asi 20 kilometrů západně od Mnichova. Založen byl v roce 1884 švýcarským benediktýnským mnichem Andreasem Amrheinem a v době největšího rozkvětu (v 50. a 60. letech minulého století) měl až 300 obyvatel. Dnes je zde zhruba 90 mnichů ve věku od 20 do 91 let, kteří se společně s další stovkou zaměstnanců věnují různým aktivitám – provozují nakladatelství, školu, restauraci (jsme v Bavorsku, takže samozřejmě s pivní zahradou), vzdělávací centrum, ubytování, obchod a jednou z velmi důležitých činností je také zemědělství. Kromě toho se benediktýni samozřejmě jako správní misionáři věnují různým druhů prospěšných činností, aktuálně například poskytli útočiště 25 imigrantům, kteří se postupně zapojují do normálního života. 

Zemědělská činnost, která pokrývá velkou měrou spotřebu kláštera, se odehrává na zhruba 500 hektarech pozemků (některé jsou až 50 km daleko) a je také velmi rozmanitá. Rostlinná výroba má za úkol pokrýt především spotřebu krmiv pro zvířata a zčásti také siláž pro bioplynovou stanici, která vyrábí ročně 4 200 MWh, z nichž klášter spotřebuje asi 40 % a zbytkem si vylepšuje příjmy. Bioplynová stanice nahradila také původní vytápění olejem, jenž byl do té doby nejlevnějším zdrojem tepla, klášter ho ale ročně spotřeboval 700 tisíc litrů.

Živočišná výroba je velmi rozmanitá. V roce 2007 byla postavena nová stáj pro 170 červenostrakatých dojnic s moderním vybavením včetně velké kruhové dojírny, kde se dojí dvakrát denně. Ranní dojení se přitom kříží s první modlitbou v 5:40, která je jinak pro všechny povinná, omluvenka od dojnic se ale přijímá. Zároveň se stavbou mléčné stáje byla budována právě bioplynová stanice, kam se podzemím přímo dopravuje automaticky kejda. Mléko se zčásti spotřebuje či zpracuje na sýry přímo v klášteře, ale asi 90 % produkce putuje do mlékárny (aktuální cena 0,28 EUR/l).  Zemědělstvím Bavorsko žije

Kromě mléčných krav chovají mniši také stádo masného skotu, celkem stovka kusů je na pastvinách, zhruba 50 býků se pak dokrmuje ve stájích v areálu. Maso pro obyvatele městečka dále zajišťuje chov prasat a různých druhů drůbeže. Vše je poráženo na vlastních jatkách přímo v St. Ottilien, malé množství, které nespotřebují obyvatelé, se prodá v klášterním obchodě.

Okruh zemědělských činností pak doplňuje zahradnictví – hlavně pro pěstování bylinek, chov včel a ke klášteru samozřejmě patří také lesy.

Historická palírna Ignazhof

Zemědělstvím Bavorsko žijeJen kousek od Ammerského jezera a vedle slavného kláštera Andechs hospodaří od roku 2004 na statku Ignazhof Achim März. Historie usedlosti je ale daleko delší - první zmínky pocházejí z konce patnáctého století, od roku 1660 je pak usedlost známá jako Ignazhof. Rodina Märzových je zde doma už od roku 1875, před dvanácti lety se pak správy rodinného majetku ujal nejmladší Achim, který hospodaří s manželkou a bratrem a rozhodl se kompletně změnit fungování statku. Zrušil chov skotu a prasat a v roce 2006 získal právo pálit alkohol. Rozhodně ale za změnou nestál úmysl zbavit se práce, protože té mají Märzovi dost – v sadě jim roste 200 stromů různých druhů ovoce od jablek a hrušek přes švestky, slívy až po třešně. Pokouší se také o pěstování meruněk dovezených z Maďarska a specialitou jsou lískové oříšky, z nichž se dá vyrobit opravdu zajímavá pálenka.  

Palírna tedy zpracovává v nádherné měděné koloně o objemu asi 150 litrů především vlastní ovoce. Pálení alkoholu pro zákazníky z jejich dovezeného ovoce je možné pouze pokud rodina nevyčerpá roční limit max. 300 litrů alkoholu. Při větší výrobě by pak už palírna musela splňovat úplně jiné podmínky, zařízení by bylo zaplombováno a místo množství ovocného kvasu by se daně počítaly podle množství vyrobeného alkoholu, což vychází asi třikrát dráž. Složité daňové a celní předpisy nedovolují ani přimíchávání alkoholu vyrobeného z obilí, brambor nebo jiných surovin. Poplatek státu za vypálený alkohol rodině při současných podmínkách pro malovýrobce vychází asi na 11 EUR/litr čistého alkoholu.Zemědělstvím Bavorsko žije

Prodej pálenek probíhá většinou napřímo z farmy, což společně s polohou Ignazhofu v atraktivní turistické oblasti přímo vybízí k diverzifikaci směrem k cestovnímu ruchu. Märzovi se proto rozhodli přetvořit půdu původní téměř 150 let staré budovy, kde se dříve skladovalo krmení, na nádhernou restauraci, kde navíc zaměstnávají kromě rodiny další tři lidi. Nedávno se jim také podařilo rozšířit služby o nabídku pronájmu dvou stylových apartmánů.

Berghof Babel – tři bratři

Zemědělstvím Bavorsko žijeUkázkový rodinný podnik jsme navštívili v městečku Wald, kde už se pomalu začínají zdvihat kopce směrem k Alpám. Berghof Babel zde v nadmořské výšce 850 m. n. m. vybudovali rodiče tří bratrů, kteří se dokázali dohodnout a podělit se o rodinné podnikání, jednotlivé jeho části perfektně propojili a opravdu se zdá, že jim to spolu výborně funguje. Rodiče Herbert a Monika Babelovi, kteří se po svatbě prostě rozhodli hospodařit v podstatě na zelené louce, jsou dodnes aktivní a pomáhají svým synům – nejstarší Tobias má na starost zemědělskou část, prostřední Michael vede restauraci a hotel a nejmladší Simon se specializuje na výrobu sýrů a piva.

Zemědělstvím Bavorsko žijeA právě část, kterou má na starost nejmladší syn, jsme si prohlédli na úvod naší návštěvy. Simonovo království je na kopci asi 100 metrů nad farmou a hotelem, kde byla před šesti lety postavena moderní sýrárna s pivovarem, pivnicí a faremním obchodem. Babelovi přiznávají, že bylo velmi problematické prosadit takhle komplexní stavbu na jednom místě a navíc mimo původní areál farmy, nakonec se to ale díky velkému odhodlání podařilo. Celková investice do sýrárny byla značná – 1,3 mil. EUR, protože Babelovi vše konzultovali s úřady a nakupovali kompletní a nejmodernější vybavení, aby neměli později problém s kontrolami. Pouze 10 % nákladů se podařilo pokrýt z dotace, velká část byla financována z desetiletého úvěru.

V sýrárně se zpracovává pouze vlastní produkce, týdně je to podle sezóny mezi sedmi a deseti tisíci litrů kravského mléka. Denně se vyrábějí čerstvé produkty jako jogurty, máslo, jogurtová mléka apod., které tvoří asi 15 % produkce. Obden se pak Simon s jedním zaměstnancem pouští do výroby 13 druhů sýrů, které jsou základem sortimentu a patří mezi ně i modré sýry, pivní sýr nebo sýr s bílou plísní. Celých 40 % mléka se ale nechává surové a vyrábějí se z něj tvrdé sýry, kterým se v celém regionu Alp říká „bergkäse“. Ty se po dvoudenní lázni v solném roztoku nechávají zrát ve zrací komoře při teplotě 14 °C a vlhkosti cca 92 % a samozřejmě se pravidelně otáčejí a natírají roztokem soli s kulturou, která pomáhá vytvořit správnou kůrku. Doba zrání je různá podle druhu sýru – od deseti dnů až po dva roky.Zemědělstvím Bavorsko žije

Pivovar, který je ve stejné budově, má kapacitu 500 litrů a vaří se zde celkem osm druhů piva, na čepu jsou pravidelně tři z nich. Roční produkce je zhruba 400 hektolitrů a vše se spotřebuje v pivnici a v restauraci. Jen malá část se lahvuje a prodává jako dárkové balení ve farmářském obchodě, kde jsou k dostání nejen výrobky z Berghofu Babel, ale i od okolních sedláků. Cílem je ale v budoucnu obchod zásobovat pouze vlastní produkcí – především pokud se týče právě mléčných výrobků.

Zemědělstvím Bavorsko žijePo důkladné prohlídce horní části podniku včetně ochutnávky sýrů a piva se nás ujal Tobias, který pečuje společně s jedním zaměstnancem a otcem o zemědělskou část. Ta je přizpůsobena zdejším podmínkám – poměrně velké nadmořské výšce a obrovskému množství srážek, které zde za rok spadne - 1 900 mm. Farma disponuje 65 hektary, kde se s pomocí vlastní techniky pěstuje hlavně seno, na pouhém jednom hektaru je kukuřice na siláž pro mladý skot, část jsou pastviny. Tráva se ve zdejších podmínkách běžně seče 4 – 5x ročně, takže výnosy se pohybují kolem 10 tun sena/ha, nedaří se ji ale sušit přímo na loukách, musí se dosoušet volně ložená na seníku teplým vzduchem. Veškerá další krmiva a sláma se musejí nakupovat, ceny obilí se pohybují mezi 180 a 300 EUR/tuna.

Jinak se ale samozřejmě všechno točí kolem mléčných krav. Na farmě je kolem 70 dojnic hnědého horského plemene, které mají užitkovost průměrně 9 000 litrů ročně a dojí se automaticky robotem. Vzhledem k tomu, že krávy jsou celé léto volně na pastvině a přes zimu se krmí hlavně senem, je kvalita mléka jiná než v běžných velkochovech. Mléko se vyrábí jako konvenční, 90 % jej putuje přímo k bratrovi na kopec, zbylých 10 % produkce se zatím prodává do velké mlékárny, aktuálně za 24 centů/litr.

Dalších zhruba 100 kusů skotu představují mladí býčci, kteří se vykrmují do 70 – 80 kg živé váhy a pak se prodávají za 3 EUR/kg, a samozřejmě hlavně jalovice. Ty jsou přes léto na společné vysokohorské pastvině, která vybíhá až do výšky 2 000 m. n. m. Díky tomu se daří jednak vyjít s omezenou výměrou půdy a samozřejmě i ušetřit značnou část nákladů, protože za umístění jalovic na pastvinu se platí mezi 60 a 80 centy za kus a den, zatímco na náklady ve stáji by bylo nutné připočíst ještě euro za každou jalovici a den navíc. Na druhou stranu ale díky extenzívnímu odchovu jalovice déle rostou a připouštějí se v průměru skoro o půl roku později než ve velkochovech.

Poslední rok chovají na Berghofu Babel také prasata, která spotřebují syrovátku z výroby sýrů a pokryjí část spotřeby vepřového v restauraci. Samostatnou stáj má k dispozici osm koní plemene hafling, které je v Alpách doma a pro účely agroturistiky je naprosto ideální. Jako doplnění pro děti, které na farmu zavítají s rodiči nebo v rámci školních výletů chovají Babelovi i pár koz, králíky a další drobná zvířata.

Ačkoliv vše vypadá poměrně idylicky, stejně jako čeští kolegové, také Tobias si nejvíce stěžuje na byrokracii, která je i v Německu obrovská, a na stále rostoucí ceny půdy, které stejně jako u nás ještě zvyšují přibývající bioplynky. Babelovi vlastní necelou polovinu půdy, na níž hospodaří, zbytek si pronajímají. Zatímco ještě před deseti lety byla cena nájmu ve zdejší oblasti asi 150 EUR/ha, nyní se vyšplhala na čtyřnásobek této částky a o 30 kilometrů dál, kde se pěstuje kukuřice pro bioplynové stanice, je to i 1 000 EUR/ha. Cena půdy při nákupu se zvedla ještě více, z původního jednoho eura za m2 je to nyní 5 – 6 euro. Pro doplnění konkrétně Berghof dostává celkově asi 350 EUR dotací na každý hektar, což je lehce nad bavorským průměrem.Zemědělstvím Bavorsko žije

Velké náklady představuje také topení – celý komplex budov se vytápí kotlem na dřevo o výkonu 250 kW, protože ale Babelovi nemají lesy a ročně nakupují 1 400 m3 dřeva po 26 eurech, tak se náklady šplhají skutečně vysoko… Naštěstí ale podobně jako velká většina farem v Bavorsku je i ve Waldu všude na střechách fotovoltaika, celkově o výkonu 200 kW, takže alespoň elektřina je pokryta z vlastních zdrojů a ještě se jí část zpeněžuje.

První dva směry zaměření farmy ideálně doplňuje provoz hotelu s restaurací. Ve dvou částech areálu je zde k dispozici celkem přes šedesát krásně zařízených pokojů a apartmánů pro hosty, kterým je k dispozici welness, restaurace s místy pro 150 osob a školící místnosti. Přesto, jak megalomansky se to na první pohled může zdát, Berghof tak vůbec nepůsobí a naopak i přes velkou kapacitu zde panuje rodinná atmosféra.

Téměř čtyřhodinová návštěva této farmy byla opravdu intenzívní a klidně by se dalo ještě další hodiny diskutovat s bratry, kteří jsou zapálení každý pro svou část rodinné firmy. Zejména nejmladšímu Simonovi, který se ve svých 21 letech pouze po absolvování sýrařského kurzu a roční praxe ve Švýcarsku nebál sám po hlavě vrhnout do zpracování mléka a vybudoval prosperující sýrárnu, je třeba vyseknout poklonu. Rodiče mohou být právem hrdí na to, jak se jejich synům daří rozvíjet rodinnou firmu.

Biofarma Ferlhof – vše pro děti

Zemědělstvím Bavorsko žijeEkologická farma manželů Demmelmairových ve vesničce Hilgertshausen si musí vystačit s výměrou 60 hektarů. Tomu tedy bylo nutné přizpůsobit zaměření farmy, kterou převzal společně s 10 hektary vlastní půdy pan Demmelmair po rodičích v roce 1990. Od té doby podle svých slov stále na farmě jen něco staví a nutno říct, že je to vidět – na statku je spousta nových budov, které slouží především pro potřeby zpracování a prodeje produkce a pro agroturistiku a v současnosti je ve výstavbě také nová hala pro nosnice.

Ekologická farma je zaměřena hlavně na živočišnou výrobu. Na okolních pozemcích se pase 25 krav základního stáda s telaty a plemenným býkem plemene Angus, ve stáji se pak dokrmují býčci, kteří jsou ve dvou letech poráženi na jatkách. Maso se nechává dva týdny zrát a porcuje se na farmě na zakázku podle objednávek. Malá část se zpracuje na uzeniny ve výrobně na farmě.

Další část příjmů zajišťuje produkce biovajec od téměř dvou tisíc nosnic. Ty jsou rozděleny do třech skupin, aby byla zajištěna kontinuita produkce, která je denně v průměru 1 200 vajec. Kuřice se nakupují za 10 EUR/kus ve věku 18 týdnů a zhruba za další tři týdny začnou nést.  Demmelmairovi se rozhodli pro hnědé slepice, které mají zhruba 80% snášku a jejich vejce jsou hnědá, což si zákazník identifikuje s bioprodukcí. Navíc jsou slepice díky genetice i možnosti výběhu poměrně zmasilé, takže po roce snášky jsou poraženy a prodávají se jako slepice na polévku, o které je v obchodě na farmě velký zájem. Jak už to ale u ekologického chovu bývá, asi 15 % slepic se tohoto konce nedožije a skoná přirozeně ve výběhu zásluhou dravých ptáků nebo lišek. Bioprodukce se ale i tak stále vyplatí, protože cena biovejce oproti konvenční produkci je asi o třetinu vyšší. Demmelmairovi prodávají většinu produkce napřímo zhruba za 30 – 45 centů, zbytek produkce rozvážejí do bioobchodů v okolí, kde je vykupují za 25 – 30 centrů. Farmáři tedy plánují tuto produkci rozšířit a stavějí novou halu pro 5 000 slepic – investice je 1 milión EUR, z toho 25 % dostanou z PRV.

Zemědělstvím Bavorsko žijeRostlinná výroba je pak spíše koníčkem pro pana Demmelmaira, který má kromě toho ještě zaměstnání. Velká část půdy jsou louky a pastviny, na zbytku se pěstuje obilí pro skot a pro zpracování na mouku. I zde je velký problém s rostoucí cenou půdy, pronájem zde aktuálně je 400 EUR/ha, v okolí, kde konkurují bioplynové stanice je to ale až 900 EUR/ha. Koupit půdu je přitom už téměř nemožné. Stejně jako na předchozí farmě je i tady instalovaná poměrně velká fotovoltaická elektrárna, která je nezanedbatelným zdrojem příjmů. Její výkon je 180 kW, z toho se asi 150 kW prodává za cenu mezi 12 a 40 centy (každá část elektrárny má jiné výkupní ceny podle data zprovoznění).

Od března do listopadu ožívá farma dětskými pobyty, kterým se Ferlhof přizpůsobil do detailu. Zážitkové pobyty pro školy jsou součástí výuky, děti zde tráví 3 – 5 dní a na každý den mají naplánovanou nějakou aktivitu spojenou s farmařením. Samozřejmostí je pomoc s běžnými pracemi na farmě včetně třídění vajec, zpracování obilí od semletí až po pečení chleba či pizzy, výroba těstovin, práce v hrnčířské dílně nebo třeba jízda na historickém traktoru. Cena za třídenní pobyt je 84 EUR, což navíc některé školy ještě dotují, takže pobyty jsou velmi oblíbené. Na statku je celkem 80 lůžek pro děti a organizace pobytů zaměstnává dvě praktikantky.

Octoberfest a zemědělský festival

Zemědělstvím Bavorsko žijeSoučástí programu byla i celodenní návštěva dvou akcí, které se konají v Mnichově pravidelně koncem září. Pořadatelem již 126. Bavorského centrálního zemědělského festivalu je přímo náš hostitelský svaz BBV a letos jej navštívilo skoro 300 tisíc hostů. Od roku 1812 je to největší zemědělská akce Bavorska, jejíž součástí je výstava techniky, přehlídky zvířat, gastronomické akce, odborné semináře apod. Taková lepší Země živitelka, ovšem bez prodejců levného textilu, zázračných lepidel a kráječů zeleniny.

Koho veletrh nudil, mohl se plynule přesunout na sousední Octoberfest, což také řada účastníků zájezdu učinila. Letos se konal už 183. ročník a je nutno přiznat, že i v počtu návštěvníků tato akce překonala zemědělský veletrh. Podle tiskové zprávy se zde vystřídalo 5,6 miliónů lidí včetně návštěvníků z Austrálie, Brazílie, Nového Zélandu či Uruguaye. Organizátoři ale litují, že klesla spotřeba jídla a pití oproti loňsku o 12 – 15 %, například volů se letos snědlo jen 109! Z tiskové zprávy také vyplývají další zajímavé informace – například že nejoblíbenější písní letos byla vkusná „Hulapalu“ od Andrease Gabaliera, že během akce se ztratilo (a zase našlo) devět dětí a 16 mladistvých a v kanceláři ztrát a nálezů se během dvoutýdenního festivalu sešlo 660 peněženek, 580 pasů, 410 telefonů, dvoje lodičky, dětské kožené kalhoty a perlou byla neschopenka na termín konání Octoberfestu. Uznejte, že na takové akci nemohli sedláci z ASZ chybět…

Závěrem

Přestože prakticky celé čtyři dny strávené v Bavorsku s krátkými přestávkami propršely, byla snad cesta po této části Německa pro naše členy zajímavá. Kromě výše zmíněného odborného programu nám BBV připravila také doplnění o turistickou část v podobě prohlídky slavného pohádkového zámku Neuschwanstein, který sice není až tak historický, jak se může na první pohled zdát, ale i tak stojí za návštěvu. Zámek nechal postavit Ludvík II. Bavorský jako svoje útočiště a jako monumentální dílo inspirované operami Richarda Wagnera. Přestože podle záměru stavitele sem nikdy neměla mít veřejnost přístup, dnes je Neuschwanstein opravdu ukázkovou turistickou destinací, kam zavítají tisíce lidí denně. To si bohužel žádá opravdu německou organizaci prohlídek, které probíhají po zhruba padesátičlenných skupinách každých pět minut. To je už samo o sobě zážitkem.

Jedno dopoledne bylo také věnováno prohlídce Mnichova a historického centra s přilehlým Viktualietenmarktem, který je jedním z největších a nejznámějších evropských trhů, kde se dá nakoupit prvotřídní zboží od farmářů, květinářů a výrobců různého tradičního zboží. Krátká zastávka byla věnována i muzeu BMW, které nadchlo nejen skalní fanoušky aut…

Závěrem tedy ještě velký dík BBV Touristik v čele s Peterem Kinkem, který připravil perfektní program, naší osvědčené tlumočnici a průvodkyni Dagmar Račkové a také panu řidiči, který kromě bezpečné jízdy zajišťoval bezchybně i zásobování celé posádky. 

Ing. Veronika Jenikovská 

Přečteno: 29x